Krizovým linkám přibylo v jarním nouzovém stavu hovorů, zjistila studie

Ukázala to studie, kterou si nechala vypracovat pracovní skupina k dopadům koronavirové epidemie na duševní zdraví. Zaměřila se na 22 linek.

Jarní nouzový stav trval od 12. března do 17. května. Školy byly zavřené, děti se učily na dálku. Otevřeno nesměly mít restaurace, většina obchodů i kulturní a sportovní zařízení a služby. Řada lidí přešla na práci z domova. Mimo provoz byly sociální služby. Studie dělí nouzový stav na tři části. První měsíc označuje jako fázi akutní, druhou polovinu dubna jako postakutní a květnové dny jako rozvolňování. Sleduje sedm celostátních linek, 11 regionálních a čtyři, které vznikly kvůli covidu. Mapuje vytíženost a nabídku.

"Došlo k nárůstu počtu volajících ve všech věkových kategoriích. Zvýšil se počet klientů v akutní krizi, osamělých i těch, u kterých došlo ke zhoršení psychických potíží. Lidem se také nedostávalo potřebných informací," uvedla předsedkyně výboru České asociace pracovníků linek důvěry (ČAPLD) Pavla Pejšová. Podle asociace v jarním nouzovém stavu linky využilo 42.000 lidí a dalších 22.000 hovorů měla linka ministerstva zdravotnictví.

Podle studie nebyl koronavirus hlavním tématem, kvůli němuž lidé volali. Zhoršil ale jejich situaci. Vyhrotily se rodinné problémy, prohloubila izolace, nebyla pod kontrolou duševní porucha. Přibylo těch, kteří zvolili číslo linky poprvé. Naopak ubylo volajících, kteří se ozývají pravidelně.

Posun byl i u témat. Linka pro odvykání zaznamenala úbytek kuřáků, a naopak nárůst počtu lidí, kteří se na ni obrátili kvůli nelegálním drogám a alkoholu. Dětská Linka bezpečí neřešila tolik školu, šikanu či vztahy s vrstevníky, ale hlavně problémy v rodině včetně násilí a týrání, obtěžování na internetu či úzkosti a deprese.

Regionálním linkám celkem přibylo hovorů zhruba o pětinu. Některé měly ale v určitých obdobích stoprocentní nárůst. V některých krajích bylo víc volání hlavně v akutní fázi, jinde v rozvolňovací. Linka první psychické pomoci měla o 120 procent telefonátů víc, 65 procent volajících se nedovolalo. Modré lince se počet zvedl o sto procent. Linka seniorů měla až 350 procent hovorů navíc, v prvním měsíci nouzového stavu se tak nedostalo na 2000 volání. Rodičovská linka evidovala o polovinu telefonátů víc, linka pomoci obětem o dvě pětiny. Dětské Lince bezpečí sice ubylo pracovníků, ale počet hovorů neklesl. O dvě pětiny víc bylo kontaktů na chatu. Linka pomoci obětem měla strmý nárůst počtu hovorů až při rozvolňování.

Podle ČAPLD i v nynější druhé vlně epidemie přibylo volání dětí s úzkostnými stavy či sebevražednými myšlenkami, členové rodin cítili beznaděj a skepsi kvůli dlouhotrvajícím opatřením, objevily se obavy o dostatek míst v nemocnicích. "Nemoc byla přítomna všude včetně blízkého okolí. V souvislosti s vládními restrikcemi chyběl přirozený ventil pro vybití přetlaku," uvedla asociace.