Kuřecí maso v poslední době zdražuje po celém světě

Kuřecí maso v poslední době zdražuje po celém světě, vliv má více faktorů - válka na Ukrajině, ptačí chřipka a obecně vysoká inflace. Kuřecí je nejčastěji konzumovaným masem na světě, spotřebitelé od New Yorku přes Prahu až po Singapur ale zjišťují, že je dražší než bývalo. Informuje o tom dnes agentura Bloomberg.

Ruská invaze narušila vývoz kuřecího masa z Ukrajiny do Evropy a na Blízký východ. Větší šok ale způsobil dopad konfliktu na export obilovin. Ukrajina je významným producentem kukuřice a pšenice, které jsou součástí krmiva pro kuřata. Přerušení klíčového zdroje globálních dodávek zvyšuje náklady pěstitelů drůbeže, problém ale prohlubují i rostoucí náklady na energii a dopravu. Evropské sdružení výrobců krmiv (FEFAC) odhaduje, že se výroba krmení letos v Evropské unii bude dál snižovat, přičemž produkce krmiv pro kuřata se může snížit až o tři procenta.

Dalším faktorem, který se promítá do ceny drůbežího, je ptačí chřipka. Když se zemědělci snaží zastavit její šíření, jsou nuceni provádět hromadné porážky. Jen ve Spojených státech bylo od začátku února kvůli epidemii ptačí chřipky utraceno více než 38 milionů kuřat a krůt. Británie čelila největšímu ohnisku ptačí chřipky v historii loni v říjnu, ve Francii byl utracen každý dvacátý pták.

K růstu cen kuřecího masa přispívá také inflace. Například v Malajsii ceny potravin vystoupily v dubnu na maximum od roku 2017. Tamní vláda ve snaze zajistit domácí dodávky a zamezit dalšímu růstu cen plánuje od 1. června zakázat vývoz 3,6 milionu kuřat měsíčně.

Před zavedením zákazu vývozu vláda vyzkoušela několik způsobů, jak dostat cenu kuřecího masa pod kontrolu. Po zavedení cenového stropu v únoru slíbila subvence výrobcům potravin, kteří se potýkají s vyššími náklady. Vyplacen byl ale jen zlomek, a to spíše menším chovatelům.

Některé velké společnosti v Malajsii nemají o dotace zájem a chtějí, aby ceny určoval trh, uvedl premiér Ismail Sabri Yaakob. Malajsijská komise pro hospodářskou soutěž zároveň prošetřuje zprávy, že mezi velkými společnostmi existují kartely, které ceny a produkci kuřecího masa ovlivňují.

Související

Kuřecí maso z Polska

Pozor na salmonelu: Do ČR se zase dostaly tuny závadného masa, riziko číhá i jinde

Za poslední zhruba měsíc veterináři zjistili 14 případů, kdy bylo do ČR dovezeno drůbeží maso z Polska se salmonelou. Celkem šlo o 21 tun masa. Dnes to na dotaz ČTK sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Většinou to byly chlazené produkty, když testy bakterie zjistily, byly už snědené. Ve dvou případech pak odborníci zjistili salmonelu v mase z Česka.
Kuřecí maso z Polska

Z ČR na Slovensko se dostalo polské maso se salmonelou. Lidé ho snědli, systém varování zaspal

Na Slovensko bylo dovezeno z Česka drůbeží maso se salmonelou. Zásilku převzal jeden z obchodních řetězců, do vydání varování spotřebitelé maso patrně zkonzumovali. Napsal to dnes slovenský list Hospodárske noviny, kterému to potvrdil hlavní slovenský veterinář Jozef Bíreš. Z údajů evropského systému rychlého varování RASFF vyplývá, že šlo původem o polské maso.

Více souvisejících

Kuřecí maso

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 1 hodinou

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 2 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 3 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 3 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 5 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 6 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 6 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy