Model: Na konci dubna bude v Česku 7800 nakažených koronavirem

Na konci dubna bude podle modelu zdravotnických statistiků v ČR celkem asi 7800 případů covid-19. Před týdnem odhady hovořily o 10.000 nakažených na konci měsíce. Novinářům to dnes řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Na základě statistických dat je podle něj možné zahájit kontrolovaný návrat k běžnému životu, přičemž nutné je opět nastartovat zdravotnický systém.

Deník Shopaholičky

Ke středeční půlnoci bylo podle Duška nakaženo 7033, vyléčených bylo asi 27 procent. Péči v nemocnici potřebovalo asi 15 procent lidí. Zemřelých jsou asi tři procenta nakažených, podle Duška většina zemřela na jiné onemocnění, ale byli covid-19 pozitivní.

Reprodukční číslo podle Duška kleslo pod jedna, střední odhad je asi 0,7. "Znamená to, že jeden nakažený stihne nakazit méně než jednoho dalšího. Šíření v populaci se tedy zastavuje," dodal Dušek.

"Na základě statistických dat je možné zahájit kontrolovaný návrat k běžnému životu. Zejména je nutné restartovat zdravotnický systém," doplnil. Podle něj je třeba přestat blokovat polovinu lůžek intenzivní péče pro pacienty s covid-19. Pokud bude na konci května asi 9000 nakažených, bude podle předsedy České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimíra Černého potřebovat péči v nemocnicích 1350 z nich, intenzivní 405 osob.

Každý rok je diagnostikováno 90.000 lidí s rakovinou, umírá 28.000 lidí. Podle Duška je třeba, aby se zdravotnictví přestalo soustředit primárně na covid-19 a opět naběhla běžná péče. Tempo návratu nemocnic k běžné péči bude podle Černého na jednotlivých nemocnicích, měly by ale umět během dvou týdnů kapacitu pro lidi s covid-19 zase zpět vytvořit. Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly se budou postupně obnovovat i provozy lázní a skončí i vyčleněná lůžka pro klienty domovů pro seniory. Kraje jich měly vyhradit asi 60 na 100.000 obyvatel.

Podle statistik se nemocí covid-19 nakazilo 308 zdravotních sester a 154 lékařů. V zaměstnání se nakazilo asi 12 procent lékařů a 29 procent sester. Nadále podle Duška platí, že mezi asi 7000 nakaženými je zhruba pětina seniorů. Deset až 11 procent nemocných je starších 75 let. Mezi 206 zemřelými do středy bylo 90 procent starších 60 let. Většinou se zhoršilo nějaké jejich onemocnění, nejčastěji obezita, cukrovka, rakovina, nemoci srdce nebo dýchání. Mimo nemocnice zemřelo 45 lidí.

Dřív jsme si po příchodu domů vyzuli boty a sundali kabát, dnes je toho potřeba udělat mnohem víc. Máme pro vás jednoduchý návod, který si můžete vylepit doma za dveře. Na https://t.co/6AWnWmXZn2 je volně ke stažení pro všechny. #spoluprotikoronaviru pic.twitter.com/1m9C90Nkwv

— Adam Vojtěch (@adamvojtechano) April 20, 2020

ÚZIS odhady vývoje epidemie postupně zpřesňuje. Týden před koncem března předvídal, že v polovině dubna bude v ČR asi 8000 případů. Odhad z 1. dubna hovořil o 5600, což se potvrdilo. Na konci dubna mělo být podle prvních březnových odhadů celkově nakažených asi 14.200, před týdnem statistici prezentovali odhad asi 10.600. Minulý týden statistici uvedli, že nemocnice mají kapacitu pro zvládnutí i 45.000 nakažených, z nichž asi 13 procent bude potřebovat intenzivní péči.

Deník Shopaholičky

Související

Andrej Babiš, Viktor Orbán a Herbert Kickl založili novou frakci v Evropském parlamentu, Patrioti pro Evropu. Komentář

Střední Evropa jako příklad postkomunistické naděje může skončit. Hrozí tři zásadní problémy

Budapešť chce podle vyjádření poradce Viktora Orbána vytvořit novou alianci států EU skeptických k podpoře Ukrajiny, do níž by se mohly zapojit i Slovensko a Česká republika. Pokud by tento plán ožil, znamenal by zásadní zlom v evropské politice. Vznikne blok, který bude podkopávat jednotu Unie, brzdit vojenskou a finanční pomoc Kyjevu a fakticky posilovat vliv Moskvy. Rozpad středoevropské soudržnosti se zbytkem západních spojenců otřese samotnými základy evropské bezpečnosti.
Viktor Orbán

Maďarsko doufá ve spojení s Babišem. Chce s Českem a Slovenskem vytvořit alianci proti Ukrajině

Maďarsko usiluje o vytvoření aliance skeptické vůči podpoře Ukrajiny v rámci Evropské unie, do které by se zapojilo Česko a Slovensko. Uvedl to pro Politico vrcholný politický poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Orbán doufá, že spojí síly s Andrejem Babišem, jehož populistická strana nedávno zvítězila v českých parlamentních volbách, a se slovenským premiérem Robertem Ficem.

Více souvisejících

Česká republika Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy