Nacisté zneužili Terezín k propagandě. Táborem prošlo 155 tisíc Židů, většina nepřežila

Městečko Terezín bylo původně založeno jako barokní pevnost na konci 18. století a bylo pojmenováno na počest Marie Terezie. V říjnu 1941 ale zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich rozhodl krátce po svém nástupu do Prahy o zřízení sběrného tábora pro protektorátní Židy v Terezíně a v únoru 1942 začalo hrůzné poslání Terezína naplňovat naplno.

Městská obec Terezín byla úředně rozpuštěna a stala se uzavřeným židovským sídlištěm. Židovským ghettem v Terezíně prošlo na 155.000 Židů z českých zemí a dalších zemí Evropy, z nichž na 118.000 zahynulo. Před 75 lety, 8. května 1945, jej jako poslední koncentrační tábor osvobodila sovětská vojska.

První transport do Terezína přijel z Prahy 24. listopadu 1941. Bylo v něm 342 mladých mužů, jejichž úkolem bylo připravit objekty ve městě pro přijet dalších transportů, které začaly do vznikajícího ghetta proudit od 30. listopadu 1941. Na konferenci ve Wannsee v lednu 1942 nacisté rozhodli do Terezína deportovat zejména staré Židy i z dalších zemí Evropy. První transporty na východ (do Rigy) odtud odjely v lednu 1942; poslední z celkem 63 transportů odjel v říjnu 1944. Polovina transportů vypravených z ghetta měla jediný cíl určení - Osvětim II-Březinka (Birkenau).

Poté se se tábor začal ještě plnit příslušníky tzv. evakuačních transportů, které z různých koncentračních táborů přivážely židovské i nežidovské vězně, a členy smíšených manželství či takzvanými židovskými míšenci.

Celkem terezínským ghettem prošlo asi 155.000 mužů, žen a dětí, z toho asi 75.000 z Čech a Moravy, na 40.000 z Německa, 15.000 z Rakouska a další ze Slovenska, Maďarska, Nizozemska, Dánska a dalších zemí. Transporty odešlo více než 87.000 lidí - z nich se dočkalo osvobození 3800.

Jestliže před druhou světovou válkou v Terezíně žilo 3500 obyvatel a stejný počet vojáků, během války se v některých chvílích tísnilo v nuzných podmínkách téměř 60.000 lidí. Přeplněnosti odpovídaly i velmi špatné hygienické, ubytovací, stravovací a další podmínky, které měly za důsledek vysokou úmrtnost v ghettu: přímo v Terezíně zemřelo 35.000 lidí.

Nacisté rovněž věznili a popravovali své odpůrce v policejní věznici gestapa v Malé pevnosti a také bilance tohoto místa vzdáleného kilometr od Terezína je tragická. Za pět let prošlo branou Malé pevnosti na 32.000 lidí, z nichž zde zahynulo na 2600 lidí, další tisíce zahynuly po deportaci z Terezína.

Lidé zařazovaní do transportů do Terezína dostávali obsílky a shromažďovali se na určených místech ve větších českých městech. Předtím museli odevzdat veškerý majetek a ponechat si maximálně 50 kilogramů zavazadel. Zpočátku přijížděly vlakové transporty na nádraží do 2,5 kilometru vzdálených Bohušovic nad Ohří, od června 1943 byl tábor spojen s Bohušovicemi železniční vlečkou.

Ghettu velela nacistická "komandantura", která předávala příkazy Židovské radě starších, jež se starala o vnitřní chod tábora. Přes těžkosti se radě podařilo aspoň částečně zorganizovat zdravotní a sociální péči, vyučování či bohoslužby. Kulturní činnost v ghettu, zčásti tajná, dodnes představuje fenomén, který nemá obdoby. Možnost "samosprávy", jakož i fakt, že Terezín nebyl vyhlazovacím táborem, však nacisté využili zvláště koncem války k jejich nechvalně známé propagandě.

"Řekněme, že náš úžas byl obrovský, když jsme v ghettu nalezli město, které žije téměř normálním životem. Toto židovské město je skutečně udivující." Tato slova byla částí pochvalné zprávy delegáta Červeného kříže (ČK) Maurice Rossela po prohlídce Terezína v červnu 1944. Jejím vrcholem bylo uvedení opery Brundibár skladatele Hanse Krásy, kterou nejvíce proslavilo skladatelovo nastudování po jeho deportaci do Terezína s vězněnými dětmi.

Brundibár se v ghettu hrál víc než padesátkrát a bohužel po většině dětech zbyly jen smutné kresby a básničky. Tehdy jedenáctiletá Anna Hanusová později vzpomínala: "Na všechno skočili (ČK) a nepochopili ani text, který zněl v jedné kavárně: Pro tebe jsem se udělala hezkou". Takto Terezín prezentoval i nacistický propagandistický film z roku 1944.

Počátkem května 1945 převzal správu nad táborem ČK, 8. května jej jako poslední koncentrační tábor osvobodila sovětská vojska. Lidé zde umírali ještě do poloviny května, neboť vězni z jiných táborů sem zavlekli tyfus.

Ghettem, kterému veleli postupně Siegfried Seidl, Anton Burger a Karl Rahm (pouze první a třetí byl po válce odsouzen), prošli například spisovatelé Karel Poláček, Arnošt Lustig či Ivan Klíma, dirigent Karel Ančerl, režisér Dušan Klein, filozof Karel Kosík, politik Egon Lánský, herec Zdeněk Ornest nebo rabín Richard Feder. V ghettu zemřeli kupříkladu podnikatel Emil Kolben nebo otec českého zemského rabína Karola Sidona. Narodil se zde slovenský politolog Fedor Gál.

Související

Petr Pavel

Absurdní ruské lži jsou snaha odvrátit pozornost od slabosti Putinova režimu, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel dnes při tryzně v Terezíně uvedl, že lidská společnost je pod tlakem propagandy a lživých zpráv zranitelná. Podotkl, že absurdní ruské lži jsou pouze snaha, jak odvrátit pozornost od slabosti režimu Vladimira Putina a sjednotit ruské domácí publikum proti údajnému démonickému vnějšímu nepříteli. Informoval o tom Hrad na svém webu.

Více souvisejících

koncentrační tábor Terezín holocaust židé historie

Aktuálně se děje

před 37 minutami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy