Náklady péče pro závislé se státu vrátí, tvrdí neziskové organizace

Náklady péče o závislé se podle neziskových organizací, které se jí věnují, státu vrací 1,5násobně až pětinásobně. Stát ušetří podle jimi citovaných studií na zdravotních a sociálních nákladech, menší jsou ekonomické škody i kriminalita. Náklady v souvislosti s alkoholem jsou zhruba dvojnásobné než vybrané daně. Na péči o závislé má podle těchto organizací příští rok jít z rozpočtu o 35 milionů korun méně než letos. Podle neziskových organizací tak budou chybět peníze na ambulance, prevenci i výměnu stříkaček. Vyjádření národní protidrogové koordinátorky ČTK zjišťuje.

"Data z různých studií ukazují, že pokud péče nebude poskytovaná, budou náklady nejen v oblasti zdravotní, ale také sociální jako je pobírání sociálních dávek, péče o rozpadlé rodiny nebo nezaměstnanost. Jsou také ekonomické škody, které souvisí s nižším výkonem v práci nebo pracovní neschopností, ale i náklady s kriminalitou, krádeže nebo dopravní nehody," řekl Jiří Zatřepálek, odborný ředitel o.p.s. Magdalena, která působí ve Středočeském kraji.

Ministerstvo financí navrhuje zvýšení daní ze závislostí, tedy z tabáku, některých druhů alkoholu a hazardu. "Naopak na péči chce snížit příspěvky o 35 milionů korun. Budeme se snažit, aby bylo kompenzováno (pracovníkům neziskových organizací) i další navyšování platů o 1500 korun ve veřejné sféře," uvedl šéf Asociace neziskových organizací Matěj Hollan. Podle něj se budou změny snažit prosadit i někteří poslanci a senátoři při projednávání rozpočtu a daňového balíčku.

Dosud se na protidrogové prevenci podílel úřad vlády prostřednictvím Rady vlády pro protidrogovou politiku a ministerstev práce, zdravotnictví, školství a vnitra. Nově bude peníze rozdělovat jen úřad vlády a resort sociálních věcí. Peníze dávají také obce a kraje, některé služby, například činnost adiktologických ordinací, jsou hrazené ze zdravotního pojištění. Pojišťovny pro příští rok peníze na péči přidaly.

Ministerstvo zdravotnictví podle mluvčí Gabriely Štěpanyové chce budovat síť adiktologických ambulancí jako zdravotnických zařízení, kde bude dostupný kromě odborníka na závislosti psychiatr, klinický psycholog nebo zdravotně-sociální pracovník. "Jejich vznik chceme nastartovat v rámci projektu Podpory nových služeb pro duševně nemocné. Už během roku 2020 vzniknou první dvě ambulance s rozšířenou péčí specializované na adiktologii, které budou 18 měsíců financovány z Evropských fondů," sdělila ČTK. Celkem by jich mělo být 20, nejméně jedna v kraji. "Předpokládáme, že v rámci páteřní sítě adiktologických zdravotnických ambulancí a navazujících aktivit bude též program výměny injekčních stříkaček," dodala mluvčí.

Už letos jde z resortu zdravotnictví na dotace na protidrogovou prevenci méně peněz než loni. Rozdělených 30,5 milionu je o 29 procent méně než loni, z nich 22 milionů jde neziskovým organizacím, zbytek příspěvkovým organizacím ministerstva. Ministerstvo uvedlo, že loňská částka byla rekordní. V roce 2017 šlo 35 milionů korun, v letech 2016 a 2015 kolem 20 milionů korun.

V ČR je jako problémové užívání drog označováno dlouhodobé nebo pravidelné užívaní pervitinu a opioidů a injekční užívání jakékoliv drogy. Odborníci odhadují, že závislých je přibližně 48.000 a téměř tři čtvrtiny z nich užívají pervitin. Snížení financování, které by vedlo k omezení substituční léčby a výměny použitých injekčních stříkaček, by podle odborníků mohlo vézt k šíření infekčních nemocí jako jsou žloutenka a HIV a ke zvýšení kriminality.

Související

Ilustrační foto

Krize v EU: Zdravotnické neziskovky přicházejí o finance, roste strach o demokratické fungování Unie

Evropské zdravotnické nevládní organizace čelí vážné krizi. Po rozhodnutí Evropské komise nezveřejnit výzvu k podávání žádostí o provozní granty pro letošní rok se desítky z nich ocitly bez klíčového financování. Některé už byly nuceny propustit zaměstnance, jiné zavírají kanceláře nebo zcela opouštějí Brusel. Situace vyvolává nejen obavy o přežití těchto organizací, ale i o dlouhodobé důsledky pro veřejné zdraví a demokratické fungování EU.
Bratislava

Politico: Zákon, který jde ve stopách Kremlu, má Slovensko za legitimní. Hájí se Evropským parlamentem

Slovenská vláda v pondělí označila svůj kontroverzní zákon o neziskových organizacích za „legitimní krok“ a argumentovala přitom nedávným rozhodnutím Evropského parlamentu zřídit orgán pro vyšetřování financování nevládních organizací z fondů EU. Podle Bratislavy je nový zákon součástí širšího evropského trendu směřujícího k větší transparentnosti občanské společnosti.

Více souvisejících

neziskovky sociální péče Národní protidrogový koordinátor Drogy ministerstvo zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy