Mírné zvýšení cen u oblečení a obuvi podle průzkumu vyhledávače módy Glami pociťuje 55 procent Čechů, v dubnu jich byla rovná polovina. Zdražování má za znatelné 21 procent lidí proti 17 procentům na jaře.
Výdaje za oděvy přesto neplánuje výrazně snížit 47 procent dotázaných, pokusí se ale ušetřit nákupem ve slevách. Snížit doma teplotu a vzít si více vrstev oblečení hodlá 28 procent Čechů. Výsledky průzkumu má ČTK k dispozici.
Důvodem, proč lidé nebudou omezovat výdaje za sezonní oblečení jako svetry, bundy a boty, je v případě 26 procent dotázaných fakt, že už nyní nakupují jen to nejnutnější. Způsob nakupování navzdory inflaci neplánuje změnit čtvrtina Čechů kvůli tomu, aby využila sezonní výprodeje. Dalších 19 procent má nakupování jako zálibu a nehodlá se ho vzdát.
Pro oblečení z nových kolekcí se 16 procent lidí vydává hned v září, čtvrtina lidí vyrazí za nákupem sezonního oblečení s prvními chladnými dny. Asi pětina lidí nejprve nosí loňské modely, nové oblečení si pořídí až v listopadových výprodejích. Většina dotázaných ale neřeší, kdy se do obchodů vydá.
"Přestože se Češi po dvou letech s pandemií přestávají bát kamenných prodejen, spolehlivě je otráví dlouhá řada či davy. Podle našich dat v takovém případě opouští prodejnu sedm z deseti lidí," uvedla za Glami Eliška Hynková. Doplnila, že se tím otevírají možnosti pro e-shopy.
S ohledem na drahé energie letos v zimě počítá 31 procent Čechů s tím, že si oblékne teplé pyžamo, aby se zahřáli. V obyčejné noční košili, pyžamu nebo triku plánuje nadále spát zhruba polovinu lidí. Zda doma sníží spotřebu energií a raději se teple oblékne si zatím není jisto 28 procent respondentů, záležet podle nich bude na tom, kolik skutečně za elektřinu a plyn zaplatí. Někteří lidé už k úsporám přikročili dříve a teplotu více snížit nemohou, další část dotázaných nehodlá přistupovat ke kompromisům.
Průzkum vyhledávač Glami uskutečnil v září, odpovědělo v něm asi 3100 lidí, převážně žen.
Meziroční inflace v srpnu podle dat Českého statistického úřadu dosáhla 17,2 procenta. Ceny zboží ve srovnání s osmým měsícem loňského roku úhrnem vzrostly o 19,6 procenta. Elektřina zdražila o 34,6 procenta, plynu o 61,4 procenta.
Související
Trumpa se bojí Temu i Shein. Svět levného oblečení dostává kvůli Trumpovi na frak
Konec levého oblečení a elektroniky? Svět jak ho známe skončil, připravme se na změny, varují Britové
Aktuálně se děje
před 36 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 1 hodinou
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák