Nezaměstnanost v Česku klesla. Počet volných míst roste

Nezaměstnanost v Česku po červencové stagnaci klesla v srpnu o desetinu procentního bodu na 3,6 procenta. Snížil se také počet uchazečů o práci, nabízených pracovních míst naopak dále přibylo, oznámil dnes Úřad práce ČR. Problémem českého trhu práce není počet nezaměstnaných, ale nedostatek pracovníků, uvedli analytici. Povede to podle nich k tlakům na růst mezd a zároveň to omezuje oživení ekonomky po pandemii koronaviru.

Nezaměstnanost se v srpnu vrátila na úroveň z loňského května, kdy ale lidí bez práce přibývalo kvůli omezením za první vlny epidemie koronaviru. Před rokem v srpnu byla nezaměstnanost o dvě desetiny procentního bodu vyšší.

Uchazečů o práci letos v srpnu proti červenci ubylo o 4289 na 267.889, ve srovnání s loňským srpnem bylo nezaměstnaných zhruba o 11.200 méně. Volných míst zaměstnavatelé ke konci srpna nabízeli prostřednictvím úřadů práce 363.114. Bylo to téměř o 5000 víc než v červenci, proti loňskému srpnu volných míst přibylo skoro o 22.300. Na jedno volné místo tak připadá méně než jeden uchazeč.

Očekávaný nárůst počtu nezaměstnaných se nekonal, naopak zaměstnavatelé začali nabírat nové zaměstnance, podotkl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Připomněl, že v září na trh práce přicházejí další absolventi a také postupně končí sezonní práce. "V následujících měsících tak může nezaměstnanost stagnovat nebo mírně vzrůst, což odpovídá klasické vývojové křivce. V neposlední řadě se situace na trhu práce bude odvíjet od aktuální pandemické situace," dodal.

Trh práce ovlivňuje především poptávka zaměstnavatelů po dělnických profesích ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví, uvedl Úřad práce ČR. Nadále je velký zájem také o sezonní pracovníky v zemědělství, zahradnictví, lesnictví a rybářství. Pracovníky hledají i v živočišné a potravinářské výrobě a obchodu. Bez práce byli nejčastěji lidé s vyučením bez maturity a se základním vzděláním.

"Je evidentní, že nezaměstnanost není hlavní problém, který by trápil českou ekonomiku. Naopak nedostatek pracovních sil neumožňuje naplno využít oživení globální ekonomiky po pandemii. Vedle problémů v dodavatelských řetězcích a chybějících materiálů a dílů, je staronový problém trhu práce hlavní brzdou rychlejšího růstu," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Během podzimních měsíců by měl podle něj pokles nezaměstnanosti pokračovat a zastaví ho až obvyklé zimní sezonní faktory.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy se pracovní síly v Česku nyní nedostává v některých sektorech ještě kritičtěji než před pandemií. Zotavení po pandemii tak bude pomalejší, než by být ideálně mohlo, doplnil. Analytik Raiffeisenbank Vít Hradil upozornil, že v Česku schází velká část zahraničních pracovníků, kteří se po pandemii ještě nevrátili.

Podnikatelé v průmyslu i službách přitom podle průzkumů plánují nabírat další pracovníky, poukázal hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. "Snižující se nezaměstnanost a rostoucí poptávka po zaměstnancích povedou k tlakům na zvyšování mezd v české ekonomice, což by se mělo projevovat i v průběhu roku 2022," dodal.

Nejvyšší nezaměstnanost mezi kraji byla v srpnu 5,4 procenta v Moravskoslezském, 5,3 procenta v Ústeckém a 4,7 procenta v Karlovarském kraji. "Tyto tři regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i v srpnu loňského roku, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci," uvedl úřad práce. Naopak nejnižší podíl lidí bez práce 2,3 procenta zůstal v Pardubickém kraji. Nejvýrazněji nezaměstnanost proti loňskému srpnu klesla v Plzeňském a Karlovarském kraji.

Související

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Nezaměstnanost je nejvyšší za poslední roky. Nejnižší zůstává v Praze a okolí

V lednu letošního roku vzrostla nezaměstnanost v Česku na čtyři procenta, oproti prosincovým 3,7 procenta. Tato úroveň je nejvyšší za téměř tři roky, od dubna 2021. Údaje zveřejněné dnes Úřadem práce ČR naznačují, že na konci ledna bylo více uchazečů o práci než volných pracovních míst, což je výrazný obrat oproti situaci předchozího měsíce. 

Více souvisejících

nezaměstnanost / nezaměstnaní práce

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.

včera

včera

Bašár al-Asad

Rusové prozradili, jak se má Asad po útěku ze Sýrie v Moskvě

Rusko poskytuje útočiště Bašáru Asadovi, jehož ze Sýrie přepravilo tou nejbezpečnější možnou cestou, řekl ruský diplomat Sergej Rjabkov. Asad opustil zemi, jejímž prezidentem byl od roku 2000, ve spěchu během noci ze soboty na neděli, když do hlavního města Damašku vstoupili rebelové. 

včera

Pendolino jen těsně minulo skupinu lidí.

VIDEO: Zákazu si nevšimli. Pendolino málem způsobilo velkou tragédii

Neuvěřitelný hazard s vlastními životy předvedlo několik lidí v Zábřehu na Moravě, když se rozhodli přecházet koleje, aniž by věděli, že se po jedné z nich řítí rychlík. K tragédii nedošlo i zásluhou pohotové reakce strojvedoucího. Podle Drážního úřadu není pochyb o tom, že se lidé dopustili přestupku. Událostí se zabývá policie. 

včera

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se pochlubil tím, že uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro rozmístění střel Orešnik. Kombinovaný rusko-běloruský arsenál ohrožuje absolutní většinu evropského kontinentu, přičemž v případě nasazení mohou taktické jaderné zbraně zlikvidovat klíčové základny Severoatlantické aliance v Rammsteinu a Neapoli.

včera

Armáda Francie

Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek setká s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě, aby projednali možnost rozmístění mírových jednotek na Ukrajině po skončení války. Tato iniciativa, která zahrnuje vyslání zahraničních vojáků na ukrajinské území, má potenciál výrazně ovlivnit poválečné uspořádání regionu. Uvedl to server Politico.

včera

včera

včera

Polsko, ilustrační foto

Polsko si došlápne na Rusko. Bude požadovat vysvětlení

Polsko hodlá zaslat Rusku protestní nótu v souvislosti se zničením komplexu památníků polských vojáků, kteří padli během druhé světové války. Incident se odehrál ve městech Boroviči a Jogla na západě Ruska. Podle polského ministerstva zahraničních věcí byly památníky záměrně poničeny, což vyvolalo diplomatické napětí mezi oběma zeměmi.

včera

Ilustrační foto

Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě

Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda, která se nachází v horských oblastech Evropy od severních Špicberků až po jižní Sierra Nevadu, prochází rychlým oteplováním. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, kterou vedla Jeannette Nötzliová ze švýcarského Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), ukazuje, že v letech 2013 až 2022 se teplota permafrostu v hloubce kolem deseti metrů zvýšila o jeden stupeň Celsia.

včera

včera

včera

včera

Sýrie

Situace je skličující: Kdokoli se ujme vlády v Sýrii, dostane na starost zničenou armádu a občanskou válku

Pád diktátorského režimu Bašára Asada přinesl zásadní změnu v mocenském uspořádání Sýrie a zajistil opozičním silám klíčovou roli ve vedení země. Mezi těmito skupinami se nacházejí i frakce, které byly v minulosti spojovány s al-Káidou. Ty nyní čelí výzvě zcela jiného charakteru – namísto ozbrojeného boje se musí naučit efektivně řídit stát a spravovat jeho instituce – a zároveň bojovat o přežití země.

včera

včera

Lukašenko: Máme jaderné zbraně a chceme rakety Orešnik. Cíle si určíme sami

Autoritářský prezident Běloruska Alexandr Lukašenko oznámil, že jeho země již uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro plánované rozmístění nejnovější hypersonické balistické rakety Moskvy. Uvedla to agentura AP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy