OKD odmítá zpochybňování smluv, kvůli nimž Diamo chystá trestní oznámení

Těžební společnost OKD odmítá zpochybňování smluv, kvůli nimž státní podnik Diamo, který od OKD přebírá uzavírané doly, připravuje podání trestního oznámení. Na podezřelé smlouvy za stovky milionů korun upozornila Česká televize (ČT).

Mluvčí OKD Naďa Chattová dnes řekla ČTK, že podpisu smluv vždy předcházel přísný interní procesní postup, včetně velmi náročných a ostrých vyjednávání s dodavateli, a že smlouvy a dodatky byly vždy uzavírány s ohledem na právě aktuální plánované datum utlumení těžby a zajištění provozu dolů. Proti informacím ČT se ohradil také podnik Prisko.

Firma OKD skončila v roce 2016 v úpadku a v roce 2018 ji během reorganizace převzal stát prostřednictvím své společnosti Prisko. Diamo přebírá od OKD utlumované doly a zadalo si audit souvisejících smluv. Mluvčí Diama Jana Dronská uvedla pro ČT, že audit provedený firmou Ernst & Young ukázal několik smluv, které by podnik měl detailněji řešit. Dozorčí rada Diama pověřila ředitele podniku, aby připravil trestní oznámení.

Mezi zpochybňovanými smlouvami je kontrakt se společností PKP Cargo International. V roce 2018 se OKD zavázalo v dodatku ke smlouvě hradit za dopravu v Dole Darkov paušální platby bez ohledu na skutečný rozsah služeb a zatímco v roce 2018 za to platilo 32 milionů korun, každý další rok to bylo o 100 milionů více.

Chattová uvedla, že smlouvy i dodatky, které jsou teď zpochybňovány, Diamo prověřovalo už před převzetím dvou částí podniku OKD v prosinci 2020 a březnu 2021. Dodatek ke smlouvě s PKP Cargo o navýšení paušálu na provozování dráhy a drážní dopravy bylo OKD podle mluvčí v roce 2018 donuceno podepsat, protože jinak by nemělo zajištěnou obsluhu vlečky a expedici uhlí.

"Bez vleček by OKD nevyexpedovalo uhlí a mohlo zavřít rovnou v roce 2018 s nepředstavitelnými sociálními a ekonomickými dopady. PKP totiž smlouvu v roce 2018 vypovědělo s požadavkem na navýšení paušálu, neboť dle jejich tvrzení dosavadní paušál nekryl ani prosté náklady na údržbu vlečky se snižujícím se objemem přeprav. To prakticky znemožňuje OKD fungovat bez PKP a jejích vleček," uvedla Chattová.

OKD podle ní prověřovalo na trhu, zda by dané služby nezvládl poskytovat někdo jiný. "Nikdo jiný, levnější než PKP, ale není. Navíc paušál je postupně snižován, nikoliv zvyšován. Je třeba podotknout, že ukončením těžby žádný důl jen tak nezmizí, a i Diamo pro odvozy materiálu vlečky PKP potřebuje," uvedla mluvčí.

Další problémovou smlouvou je podle ČT kontrakt na IT služby. OKD má ukončit činnost na konci roku 2022, vedení firmy ale podepsalo dodatek smlouvy zhruba za 400 milionů na poskytování služeb až do konce roku 2025. S ohledem na plánovaný útlum dolů byla podle auditora v době podepsání dodatku potřeba rozsahu a délky poskytovaných služeb sporná a vícenáklady s ním spojené potenciálně marně vynaloženy.

"V roce 2019, kdy byl podepsán dodatek na IT služby, byl útlum těžby plánován na léta 2025 až 2030. Právě proto dodatek smlouvy na IT služby z roku 2019 upravoval postupné snižování jejich rozsahu, a to společně s útlumem. Náklady na IT se snižují rok od roku," uvedla Chattová.

IT služby jsou nezbytné i pro provádění útlumu. Podle Chattové je útlum Dolu Darkov plánován do roku 2025, což je doba platnosti smlouvy. "Totéž platí pro smlouvy na dodávky energie a dusíku. Zdůrazňované pochybnosti o délce trvání smluv a výši plateb jsou tak založeny na opomenutí časového kontextu," uvedla mluvčí.

Související

OKD

Při čtvrtečním otřesu v dole na Karvinsku se zranilo 16 lidí

Při otřesu v černouhelném Dole ČSM-Jih společnosti OKD ve Stonavě na Karvinsku, při němž ve čtvrtek zemřel jeden horník, utrpělo zranění celkem 16 lidí. Většina zraněných byla ještě ve čtvrtek propuštěna do domácí péče, šlo o lehčí zranění. ČTK to dnes řekla mluvčí OKD Naďa Chattová. Záchranáři ve čtvrtek zraněné rozváželi do několika nemocnic v Karviné, Havířově i Ostravě, a tak se počty zraněných upřesňovaly až dnes.

Více souvisejících

OKD Diamo

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

před 3 hodinami

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

před 4 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

před 4 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

před 5 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

před 5 hodinami

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

před 6 hodinami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

včera

Ukrajinská armáda čelí masivní ruské ofenzivě na východě, drží ale pozice v Kurské oblasti

Ruské síly se pokoušejí postoupit prakticky podél celé východní fronty Ukrajiny a současně se snaží vytvořit nárazníkovou zónu v severovýchodní části země. Uvedl to vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj během brífinku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy