Památník Terezín uchovává památku obětí holokaustu a hrůz 2. světové války 75 let. Za dobu jeho existence prošly památkami v Terezíně miliony návštěvníků. Nejvíce do jeho provozu zasáhla revoluce v roce 1989, covid a povodně. U příležitosti výročí připravuje dvě výstavy. Nejvýznamnější investicí bude nová expozice v Muzeu ghetta, která se začne realizovat v příštím roce. ČTK to dnes řekl mluvčí památníku Stanislav Lada.
Hlavním cílem instituce podle Lady zůstává zachování a udržování pietních míst ve stavu, v jakém je nacisté v roce 1945 opustili, a to jako důkaz hrůz 2. světové války v Terezíně a v Litoměřicích. "Stejně důležitá je oblast neustálého historického bádání, činnost sbírková a vzdělávací, zaměřená na českou mládež a vyučující o holokaustu a 2. světové válce obecně. Objekty jsou také trvale přístupné veřejnosti, aby sloužili jako varování pro budoucí generace," uvedl Lada.
Ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek dnes v projevu u příležitosti výročí v Muzeu ghetta připomněl význam revoluce 1989, kdy se organizace zbavila ideologické zátěže a mohla začít pracovat na důstojné připomínce i těch obětí, které bývalý režim opomíjel. Židovských obětí ghetta počínaje, určitých skupin politických vězňů konče. Úkolem pro následující čtyři roky bude podle něj stabilizovat instituci ekonomicky, a to s ohledem na významný pokles návštěvnosti.
V roce 2019 Památník Terezín navštívilo bezmála 300 000 lidí, v roce 2020 a 2021 to byla čtvrtina, tedy kolem 75 000 osob. "V letošním roce počítáme s úrovní zhruba 50 procent ve srovnání s posledním běžným rokem, tj. rokem 2019," uvedl Lada. V minulosti tvořili návštěvníci ze zahraničí kolem 70 procent turistů, v uplynulých dvou letech to bylo zhruba 30 procent. Největší propad je v návštěvnosti zahraniční školní mládeže, zejména z Německa, zahraniční mládež tvořila před rokem 2020 z celkové návštěvnosti kolem 37 procent, v roce 2021 tvořila necelých deset procent. "Obecně návštěvnost v posledních letech táhla česká klientela, včetně tuzemských škol. Velký propad je také na straně turistů ze Spojených států amerických. V letošním roce nás zatím navštívilo 34.000 turistů, počet těch ze zahraničí činí 15. 850, zde je vidět oproti uplynulým dvěma letům jisté zlepšení," uvedl Lada.
Největší investicí bude rekonstrukce Muzea ghetta a instalace nové expozice v letech 2023 až 2024. Vítězný projekční tým bude znám na konci května. "Mým osobním největším úkolem a cílem zůstává přitahovat k naší instituci empatické lidi, profesionály i amatéry, kterým není tragická historie Evropy lhostejná. Protože, a můžeme to vidět i nyní na východ od naší země, jestli jednou zaspíme, nebude ani demokracie, ani evropská civilizace ani civilizovaná Evropa," řekl dnes Roubínek
Památník Terezín opakovaně postihly povodně. Největší škody napáchaly záplavy v roce 2002, velká voda tehdy způsobila škody za 60 milionů korun. Poškozeny byly sbírkové předměty a dokumenty uložené v přízemních depozitářích. Zcela zničena byla také řada expozic. V letošním roce do provozu významně zasáhlo zvýšení cen energií. Od března zdražilo po čtyřech letech vstupné. "Opravdu nás to mrzí, je to však nezbytná reakce na drastické navýšení cen energií, stavebních materiálů, i dalších vstupů pro naši činnost," uvedl Roubínek.
Výročí připomenou v Terezíně dvě výstavy umístěné ve výstavních celách IV. dvora Malé pevnosti. Jedna se jmenuje Památník Terezín v proměnách času 1989 – 2022 a mapuje nejdůležitější milníky v historii Památníku Terezín od roku 1989 do současnosti, druhou pak bude výstava přírůstků do sbírek Památníku Terezín.
O zřízení Památníku národního utrpení rozhodla vláda v roce 1947, později byl přejmenován na Památník Terezín. Instituce vznikla oficiálně 6. května 1947, první expozice v roce 1949. Jeho součástí je Národní hřbitov, kde se 15. května uskuteční tradiční tryzna. Zřizovatelem instituce je ministerstvo kultury.
Nacisté zavlekli mezi lety 1941 a 1945 do terezínského ghetta na 155.000 Židů z celé Evropy. Osvobození se nedožilo 117.000 z nich. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo na 32.000 mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo 2600, další tisíce následně v jiných nacistických táborech.
Související
Absurdní ruské lži jsou snaha odvrátit pozornost od slabosti Putinova režimu, řekl Pavel
Lživá ruská obvinění vůči Ukrajině se podobají nacistické propagandě, řekl Vystrčil
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
před 1 hodinou
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
před 2 hodinami
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
před 2 hodinami
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
před 3 hodinami
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
před 3 hodinami
Robert Fico je u Putina v Kremlu
před 4 hodinami
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
před 4 hodinami
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
před 5 hodinami
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
před 6 hodinami
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
před 6 hodinami
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
před 8 hodinami
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
před 10 hodinami
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
před 11 hodinami
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
před 13 hodinami
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno před 21 hodinami
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
včera
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
včera
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
včera
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
včera
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek