Památník Terezín uchovává památku obětí holokaustu a hrůz 2. světové války 75 let. Za dobu jeho existence prošly památkami v Terezíně miliony návštěvníků. Nejvíce do jeho provozu zasáhla revoluce v roce 1989, covid a povodně. U příležitosti výročí připravuje dvě výstavy. Nejvýznamnější investicí bude nová expozice v Muzeu ghetta, která se začne realizovat v příštím roce. ČTK to dnes řekl mluvčí památníku Stanislav Lada.
Hlavním cílem instituce podle Lady zůstává zachování a udržování pietních míst ve stavu, v jakém je nacisté v roce 1945 opustili, a to jako důkaz hrůz 2. světové války v Terezíně a v Litoměřicích. "Stejně důležitá je oblast neustálého historického bádání, činnost sbírková a vzdělávací, zaměřená na českou mládež a vyučující o holokaustu a 2. světové válce obecně. Objekty jsou také trvale přístupné veřejnosti, aby sloužili jako varování pro budoucí generace," uvedl Lada.
Ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek dnes v projevu u příležitosti výročí v Muzeu ghetta připomněl význam revoluce 1989, kdy se organizace zbavila ideologické zátěže a mohla začít pracovat na důstojné připomínce i těch obětí, které bývalý režim opomíjel. Židovských obětí ghetta počínaje, určitých skupin politických vězňů konče. Úkolem pro následující čtyři roky bude podle něj stabilizovat instituci ekonomicky, a to s ohledem na významný pokles návštěvnosti.
V roce 2019 Památník Terezín navštívilo bezmála 300 000 lidí, v roce 2020 a 2021 to byla čtvrtina, tedy kolem 75 000 osob. "V letošním roce počítáme s úrovní zhruba 50 procent ve srovnání s posledním běžným rokem, tj. rokem 2019," uvedl Lada. V minulosti tvořili návštěvníci ze zahraničí kolem 70 procent turistů, v uplynulých dvou letech to bylo zhruba 30 procent. Největší propad je v návštěvnosti zahraniční školní mládeže, zejména z Německa, zahraniční mládež tvořila před rokem 2020 z celkové návštěvnosti kolem 37 procent, v roce 2021 tvořila necelých deset procent. "Obecně návštěvnost v posledních letech táhla česká klientela, včetně tuzemských škol. Velký propad je také na straně turistů ze Spojených států amerických. V letošním roce nás zatím navštívilo 34.000 turistů, počet těch ze zahraničí činí 15. 850, zde je vidět oproti uplynulým dvěma letům jisté zlepšení," uvedl Lada.
Největší investicí bude rekonstrukce Muzea ghetta a instalace nové expozice v letech 2023 až 2024. Vítězný projekční tým bude znám na konci května. "Mým osobním největším úkolem a cílem zůstává přitahovat k naší instituci empatické lidi, profesionály i amatéry, kterým není tragická historie Evropy lhostejná. Protože, a můžeme to vidět i nyní na východ od naší země, jestli jednou zaspíme, nebude ani demokracie, ani evropská civilizace ani civilizovaná Evropa," řekl dnes Roubínek
Památník Terezín opakovaně postihly povodně. Největší škody napáchaly záplavy v roce 2002, velká voda tehdy způsobila škody za 60 milionů korun. Poškozeny byly sbírkové předměty a dokumenty uložené v přízemních depozitářích. Zcela zničena byla také řada expozic. V letošním roce do provozu významně zasáhlo zvýšení cen energií. Od března zdražilo po čtyřech letech vstupné. "Opravdu nás to mrzí, je to však nezbytná reakce na drastické navýšení cen energií, stavebních materiálů, i dalších vstupů pro naši činnost," uvedl Roubínek.
Výročí připomenou v Terezíně dvě výstavy umístěné ve výstavních celách IV. dvora Malé pevnosti. Jedna se jmenuje Památník Terezín v proměnách času 1989 – 2022 a mapuje nejdůležitější milníky v historii Památníku Terezín od roku 1989 do současnosti, druhou pak bude výstava přírůstků do sbírek Památníku Terezín.
O zřízení Památníku národního utrpení rozhodla vláda v roce 1947, později byl přejmenován na Památník Terezín. Instituce vznikla oficiálně 6. května 1947, první expozice v roce 1949. Jeho součástí je Národní hřbitov, kde se 15. května uskuteční tradiční tryzna. Zřizovatelem instituce je ministerstvo kultury.
Nacisté zavlekli mezi lety 1941 a 1945 do terezínského ghetta na 155.000 Židů z celé Evropy. Osvobození se nedožilo 117.000 z nich. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo na 32.000 mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo 2600, další tisíce následně v jiných nacistických táborech.
Související
Absurdní ruské lži jsou snaha odvrátit pozornost od slabosti Putinova režimu, řekl Pavel
Lživá ruská obvinění vůči Ukrajině se podobají nacistické propagandě, řekl Vystrčil
Aktuálně se děje
včera
Do Varů dorazí dvě hollywoodské hvězdy. Oscarové nominace zatím neproměnily
včera
Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně
včera
Šéfka poslanců ANO Malá skončila v nemocnici. Babiš je s ní v kontaktu
včera
Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda
včera
Konec jedné kapitoly. Exprezidenta Čaputová oznámila rozchod
včera
Taxikář střílel v Poleradech. Pro raněného letěl vrtulník, případ řeší policie
včera
Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové
včera
Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu
včera
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
včera
Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky
včera
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
včera
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
včera
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
včera
Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN
včera
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
včera
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
včera
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
včera
Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste
včera
Počasí se příští víkend ochladí, mohou se objevit deště i bouřky
7. června 2026 21:44
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.
Zdroj: Libor Novák