Památníkem Terezín prošly od konce války miliony návštěvníků

Památník Terezín uchovává památku obětí holokaustu a hrůz 2. světové války 75 let. Za dobu jeho existence prošly památkami v Terezíně miliony návštěvníků. Nejvíce do jeho provozu zasáhla revoluce v roce 1989, covid a povodně. U příležitosti výročí připravuje dvě výstavy. Nejvýznamnější investicí bude nová expozice v Muzeu ghetta, která se začne realizovat v příštím roce. ČTK to dnes řekl mluvčí památníku Stanislav Lada.

Hlavním cílem instituce podle Lady zůstává zachování a udržování pietních míst ve stavu, v jakém je nacisté v roce 1945 opustili, a to jako důkaz hrůz 2. světové války v Terezíně a v Litoměřicích. "Stejně důležitá je oblast neustálého historického bádání, činnost sbírková a vzdělávací, zaměřená na českou mládež a vyučující o holokaustu a 2. světové válce obecně. Objekty jsou také trvale přístupné veřejnosti, aby sloužili jako varování pro budoucí generace," uvedl Lada.

Ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek dnes v projevu u příležitosti výročí v Muzeu ghetta připomněl význam revoluce 1989, kdy se organizace zbavila ideologické zátěže a mohla začít pracovat na důstojné připomínce i těch obětí, které bývalý režim opomíjel. Židovských obětí ghetta počínaje, určitých skupin politických vězňů konče. Úkolem pro následující čtyři roky bude podle něj stabilizovat instituci ekonomicky, a to s ohledem na významný pokles návštěvnosti.

V roce 2019 Památník Terezín navštívilo bezmála 300 000 lidí, v roce 2020 a 2021 to byla čtvrtina, tedy kolem 75 000 osob. "V letošním roce počítáme s úrovní zhruba 50 procent ve srovnání s posledním běžným rokem, tj. rokem 2019," uvedl Lada. V minulosti tvořili návštěvníci ze zahraničí kolem 70 procent turistů, v uplynulých dvou letech to bylo zhruba 30 procent. Největší propad je v návštěvnosti zahraniční školní mládeže, zejména z Německa, zahraniční mládež tvořila před rokem 2020 z celkové návštěvnosti kolem 37 procent, v roce 2021 tvořila necelých deset procent. "Obecně návštěvnost v posledních letech táhla česká klientela, včetně tuzemských škol. Velký propad je také na straně turistů ze Spojených států amerických. V letošním roce nás zatím navštívilo 34.000 turistů, počet těch ze zahraničí činí 15. 850, zde je vidět oproti uplynulým dvěma letům jisté zlepšení," uvedl Lada.

Největší investicí bude rekonstrukce Muzea ghetta a instalace nové expozice v letech 2023 až 2024. Vítězný projekční tým bude znám na konci května. "Mým osobním největším úkolem a cílem zůstává přitahovat k naší instituci empatické lidi, profesionály i amatéry, kterým není tragická historie Evropy lhostejná. Protože, a můžeme to vidět i nyní na východ od naší země, jestli jednou zaspíme, nebude ani demokracie, ani evropská civilizace ani civilizovaná Evropa," řekl dnes Roubínek

Památník Terezín opakovaně postihly povodně. Největší škody napáchaly záplavy v roce 2002, velká voda tehdy způsobila škody za 60 milionů korun. Poškozeny byly sbírkové předměty a dokumenty uložené v přízemních depozitářích. Zcela zničena byla také řada expozic. V letošním roce do provozu významně zasáhlo zvýšení cen energií. Od března zdražilo po čtyřech letech vstupné. "Opravdu nás to mrzí, je to však nezbytná reakce na drastické navýšení cen energií, stavebních materiálů, i dalších vstupů pro naši činnost," uvedl Roubínek.

Výročí připomenou v Terezíně dvě výstavy umístěné ve výstavních celách IV. dvora Malé pevnosti. Jedna se jmenuje Památník Terezín v proměnách času 1989 – 2022 a mapuje nejdůležitější milníky v historii Památníku Terezín od roku 1989 do současnosti, druhou pak bude výstava přírůstků do sbírek Památníku Terezín.

O zřízení Památníku národního utrpení rozhodla vláda v roce 1947, později byl přejmenován na Památník Terezín. Instituce vznikla oficiálně 6. května 1947, první expozice v roce 1949. Jeho součástí je Národní hřbitov, kde se 15. května uskuteční tradiční tryzna. Zřizovatelem instituce je ministerstvo kultury.

Nacisté zavlekli mezi lety 1941 a 1945 do terezínského ghetta na 155.000 Židů z celé Evropy. Osvobození se nedožilo 117.000 z nich. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo na 32.000 mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo 2600, další tisíce následně v jiných nacistických táborech.

Související

Petr Pavel

Absurdní ruské lži jsou snaha odvrátit pozornost od slabosti Putinova režimu, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel dnes při tryzně v Terezíně uvedl, že lidská společnost je pod tlakem propagandy a lživých zpráv zranitelná. Podotkl, že absurdní ruské lži jsou pouze snaha, jak odvrátit pozornost od slabosti režimu Vladimira Putina a sjednotit ruské domácí publikum proti údajnému démonickému vnějšímu nepříteli. Informoval o tom Hrad na svém webu.

Více souvisejících

koncentrační tábor Terezín

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 2 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 3 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 4 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 5 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 6 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 7 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 8 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy