Pandemie v restauracích zrychlila digitalizaci, Češi do nich ale přestali chodit

Češi si za pandemie koronaviru odvykli chodit do restaurací na obědy. Právě u polední nabídky sledují provozovatelé stravovacích provozů podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) enormní propady. Tržby z obědů přitom dříve pokrývaly fixní náklady. Situaci zhoršilo také zavedení stravenkového paušálu. ČTK to řekl restauratér a garant projektu Moje restaurace za AMSP Luboš Kastner.

V pondělí uplynou dva roky od chvíle, kdy vláda poprvé v boji proti šíření koronaviru zakázala přítomnost veřejnosti ve stravovacích zařízeních. Provoz restaurací následně v uplynulých dvou letech ještě několikrát uzavřela nebo omezila.

V důsledku protiepidemických opatření začalo mnoho lidí pracovat z domu, úbytek zákazníků v průběhu obědů pocítily především podniky v blízkosti administrativních center. Velká část zákazníků se přitom na obědy zatím nevrátila, podle Kastnera to bude spíše dlouhodobá změna. Někteří si nechávají jídlo dovézt, ale stále častěji lidé uplatňují tzv. anglický typ stravování, kdy teplé jídlo nahradí například sendvičem, uvedl.

Problémem je podle Kastnera také stravenkový paušál, který ministři zavedli od 1. ledna loňského roku. Místo stravenek mohou zaměstnavatelé pracovníkům vyplácet peněžní příspěvek. Gastronomové tím podle Kastnera ztratili na tržbách miliardy korun.

Návštěvy restaurací přes obědy loni omezili ale i lidé, kteří stravenky v zaměstnání dostávají. Data společnosti Sodexo Benefity, která je největším poskytovatelem benefitů v ČR ukázala, že držitelé stravenkových karet snížili docházení do stravovacích zařízení na polovinu proti předpandemickému roku 2019, řekl generální ředitel Sodexo Benefity Daniel Čapek. Lidé, kteří mají stravenky, přitom chodí na oběd do restaurací dvakrát častěji než zaměstnanci se stravenkovým paušálem, ukázal dřívější průzkum Unie zaměstnavatelských svazů ČR.

Restauratéři se musejí vyrovnávat s rostoucími cenami potravin, energií, zvýšil se dále tlak na mzdy, které museli zvýšit. Projevilo se to i na cenách jídla a pití. "U obědů je cenový skok vidět nejvíce," dodal Kastner.

Češi za oběd v restauraci letos v lednu podle dat firmy Sodexo Benefity zaplatili v průměru 157 korun. Bylo to o dvě koruny více než loni v prosinci, přičemž ve srovnání s prvním měsícem loňského roku cena vzrostla o 13 korun. Nejdražší obědy byly v Praze, kde za ně lidé museli vydat 176 korun, meziročně o zhruba 15 korun více.

Pandemie v gastronomii zrychlila digitalizaci a využívaní technologií

Pandemie koronaviru podle společnosti SaltPay zrychlila v gastronomii digitalizaci a využití technologií. Lidé si častěji objednávají jídlo s sebou, používají k tomu on-line cesty i QR kódy. Zvýšil se počet hostů, kteří platí kartou, a to i menší částky. Restaurace lidé navštěvují nepravidelně, více než dříve ruší rezervace na poslední chvíli. V důsledku koronavirové krize skončila zhruba pětina restaurací či kaváren. ČTK to řekla Jana Kohoutová, mluvčí společnosti SaltPay, která vytváří restaurační systém Storyous.

Vláda v boji proti šíření koronaviru poprvé zakázala vstup veřejnosti do stravovacích provozů od 14. března 2020. Restauratéři mohli občerstvení prodávat pouze přes výdejní okna nebo rozvoz. Mnozí tak podle Kohoutové posílili svou přítomnost v internetovém světě, více dbají na prezentaci a aktuální informace.

V pandemii obchody a služby obecně začaly upřednostňovat platby kartou. V restauracích je loni místo hotovosti využilo podle Kohoutové v průměru 41 procent hostů, o 19 procentních bodů více než před dvěma lety. "V Praze dokonce poprvé v historii platilo více lidí kartou než hotově, konkrétně to bylo 51 procent lidí. Ti, co platební karty využívají, utratí v podnicích obvykle víc peněz," uvedla Kohoutová.

V návštěvnosti a někdy i v tržbách vrátila pandemie gastronomii podle Kohoutové o několik let zpět. Poměrně výrazně klesla návštěvnost restaurací o víkendech. Údaje lze ale těžko zobecnit, vždy záleží na více faktorech jako umístění podniku, roční době nebo platných opatřeních.

Nejvíce stravovacích zařízení zaniklo podle dat SaltPay v první vlně pandemie, v květnu a červnu roku 2020. "Nemalá část ale skončila také loni kvůli dopadům restrikcí. I přes nepříznivou situaci nějaké nové podniky otevřely, v porovnání s obdobím před pandemií jich ale nebylo zdaleka tolik," řekla Kohoutová.

Související

Více souvisejících

Restaurace

Aktuálně se děje

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

včera

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.

včera

USS Abraham Lincoln

Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.

včera

Andrej Babiš

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou

Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI

Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.

včera

Charlie Kirk

Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu

Ruské síly zahájily novou fázi útoků na Ukrajinu, přičemž se úmyslně zaměřují na tamní železniční síť. Při masivním bombardování Kyjeva a okolního regionu zasáhla balistická raketa depo lokomotiv, kde zahynulo šest zaměstnanců státní společnosti Ukrzaliznytsia. Útoky v oblasti si celkem vyžádaly nejméně dvanáct lidských životů a tucet zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Vlnu vzdušných úderů zahájila Moskva těsně před začátkem nového školního roku.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval letecké společnosti a pojišťovny, že vzdušný prostor nad Ruskem se stává plně nebezpečným a de facto se uzavírá. Reagoval tak na výrazné stupňování ukrajinských dronových operací nad ruským územím. Upozornění směřovalo všem dopravcům, kteří dosud využívají klíčová ruská letiště, především v Moskvě a Petrohradu. Zelenskyj zdůraznil, že samotná válka rozpoutaná Moskvou postupně uzavírá ruské nebe pro civilní provoz.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují

Záchranáři v Nepálu staví dočasné mosty a prohledávají trosky hydroelektráren v Himalájích, aby se dostali k lidem uvězněným po katastrofálních záplavách. Počet obětí ničivých povodní, které před týdnem zasáhly příhraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem, již přesáhl jeden tisíc. V zasažených údolích a městech zanechaly bleskové povodně obrovské škody na majetku a infrastruktuře. Obnovit dodávky elektřiny a telefonního spojení se zatím podařilo jen v některých oblastech.

včera

1. září 2026 21:58

1. září 2026 20:40

1. září 2026 19:19

Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru

Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.

Zdroj: David Holub

Další zprávy