Češi si za pandemie koronaviru odvykli chodit do restaurací na obědy. Právě u polední nabídky sledují provozovatelé stravovacích provozů podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) enormní propady. Tržby z obědů přitom dříve pokrývaly fixní náklady. Situaci zhoršilo také zavedení stravenkového paušálu. ČTK to řekl restauratér a garant projektu Moje restaurace za AMSP Luboš Kastner.
V pondělí uplynou dva roky od chvíle, kdy vláda poprvé v boji proti šíření koronaviru zakázala přítomnost veřejnosti ve stravovacích zařízeních. Provoz restaurací následně v uplynulých dvou letech ještě několikrát uzavřela nebo omezila.
V důsledku protiepidemických opatření začalo mnoho lidí pracovat z domu, úbytek zákazníků v průběhu obědů pocítily především podniky v blízkosti administrativních center. Velká část zákazníků se přitom na obědy zatím nevrátila, podle Kastnera to bude spíše dlouhodobá změna. Někteří si nechávají jídlo dovézt, ale stále častěji lidé uplatňují tzv. anglický typ stravování, kdy teplé jídlo nahradí například sendvičem, uvedl.
Problémem je podle Kastnera také stravenkový paušál, který ministři zavedli od 1. ledna loňského roku. Místo stravenek mohou zaměstnavatelé pracovníkům vyplácet peněžní příspěvek. Gastronomové tím podle Kastnera ztratili na tržbách miliardy korun.
Návštěvy restaurací přes obědy loni omezili ale i lidé, kteří stravenky v zaměstnání dostávají. Data společnosti Sodexo Benefity, která je největším poskytovatelem benefitů v ČR ukázala, že držitelé stravenkových karet snížili docházení do stravovacích zařízení na polovinu proti předpandemickému roku 2019, řekl generální ředitel Sodexo Benefity Daniel Čapek. Lidé, kteří mají stravenky, přitom chodí na oběd do restaurací dvakrát častěji než zaměstnanci se stravenkovým paušálem, ukázal dřívější průzkum Unie zaměstnavatelských svazů ČR.
Restauratéři se musejí vyrovnávat s rostoucími cenami potravin, energií, zvýšil se dále tlak na mzdy, které museli zvýšit. Projevilo se to i na cenách jídla a pití. "U obědů je cenový skok vidět nejvíce," dodal Kastner.
Češi za oběd v restauraci letos v lednu podle dat firmy Sodexo Benefity zaplatili v průměru 157 korun. Bylo to o dvě koruny více než loni v prosinci, přičemž ve srovnání s prvním měsícem loňského roku cena vzrostla o 13 korun. Nejdražší obědy byly v Praze, kde za ně lidé museli vydat 176 korun, meziročně o zhruba 15 korun více.
Pandemie v gastronomii zrychlila digitalizaci a využívaní technologií
Pandemie koronaviru podle společnosti SaltPay zrychlila v gastronomii digitalizaci a využití technologií. Lidé si častěji objednávají jídlo s sebou, používají k tomu on-line cesty i QR kódy. Zvýšil se počet hostů, kteří platí kartou, a to i menší částky. Restaurace lidé navštěvují nepravidelně, více než dříve ruší rezervace na poslední chvíli. V důsledku koronavirové krize skončila zhruba pětina restaurací či kaváren. ČTK to řekla Jana Kohoutová, mluvčí společnosti SaltPay, která vytváří restaurační systém Storyous.
Vláda v boji proti šíření koronaviru poprvé zakázala vstup veřejnosti do stravovacích provozů od 14. března 2020. Restauratéři mohli občerstvení prodávat pouze přes výdejní okna nebo rozvoz. Mnozí tak podle Kohoutové posílili svou přítomnost v internetovém světě, více dbají na prezentaci a aktuální informace.
V pandemii obchody a služby obecně začaly upřednostňovat platby kartou. V restauracích je loni místo hotovosti využilo podle Kohoutové v průměru 41 procent hostů, o 19 procentních bodů více než před dvěma lety. "V Praze dokonce poprvé v historii platilo více lidí kartou než hotově, konkrétně to bylo 51 procent lidí. Ti, co platební karty využívají, utratí v podnicích obvykle víc peněz," uvedla Kohoutová.
V návštěvnosti a někdy i v tržbách vrátila pandemie gastronomii podle Kohoutové o několik let zpět. Poměrně výrazně klesla návštěvnost restaurací o víkendech. Údaje lze ale těžko zobecnit, vždy záleží na více faktorech jako umístění podniku, roční době nebo platných opatřeních.
Nejvíce stravovacích zařízení zaniklo podle dat SaltPay v první vlně pandemie, v květnu a červnu roku 2020. "Nemalá část ale skončila také loni kvůli dopadům restrikcí. I přes nepříznivou situaci nějaké nové podniky otevřely, v porovnání s obdobím před pandemií jich ale nebylo zdaleka tolik," řekla Kohoutová.
Související
Ukrajinské bary vyškrtávají v Česku populární nápoj. Jeho výrobce dál podniká v Rusku
Restaurace chtějí, aby vláda platila za zařazení do michelinského průvodce. Stát by podpořil celou ekonomiku, míní Pohlreich
Aktuálně se děje
před 48 minutami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 2 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 3 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 3 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 4 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 5 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 7 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 8 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
včera
Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.
Zdroj: Libor Novák