Pandemie v restauracích zrychlila digitalizaci, Češi do nich ale přestali chodit

Češi si za pandemie koronaviru odvykli chodit do restaurací na obědy. Právě u polední nabídky sledují provozovatelé stravovacích provozů podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) enormní propady. Tržby z obědů přitom dříve pokrývaly fixní náklady. Situaci zhoršilo také zavedení stravenkového paušálu. ČTK to řekl restauratér a garant projektu Moje restaurace za AMSP Luboš Kastner.

V pondělí uplynou dva roky od chvíle, kdy vláda poprvé v boji proti šíření koronaviru zakázala přítomnost veřejnosti ve stravovacích zařízeních. Provoz restaurací následně v uplynulých dvou letech ještě několikrát uzavřela nebo omezila.

V důsledku protiepidemických opatření začalo mnoho lidí pracovat z domu, úbytek zákazníků v průběhu obědů pocítily především podniky v blízkosti administrativních center. Velká část zákazníků se přitom na obědy zatím nevrátila, podle Kastnera to bude spíše dlouhodobá změna. Někteří si nechávají jídlo dovézt, ale stále častěji lidé uplatňují tzv. anglický typ stravování, kdy teplé jídlo nahradí například sendvičem, uvedl.

Problémem je podle Kastnera také stravenkový paušál, který ministři zavedli od 1. ledna loňského roku. Místo stravenek mohou zaměstnavatelé pracovníkům vyplácet peněžní příspěvek. Gastronomové tím podle Kastnera ztratili na tržbách miliardy korun.

Návštěvy restaurací přes obědy loni omezili ale i lidé, kteří stravenky v zaměstnání dostávají. Data společnosti Sodexo Benefity, která je největším poskytovatelem benefitů v ČR ukázala, že držitelé stravenkových karet snížili docházení do stravovacích zařízení na polovinu proti předpandemickému roku 2019, řekl generální ředitel Sodexo Benefity Daniel Čapek. Lidé, kteří mají stravenky, přitom chodí na oběd do restaurací dvakrát častěji než zaměstnanci se stravenkovým paušálem, ukázal dřívější průzkum Unie zaměstnavatelských svazů ČR.

Restauratéři se musejí vyrovnávat s rostoucími cenami potravin, energií, zvýšil se dále tlak na mzdy, které museli zvýšit. Projevilo se to i na cenách jídla a pití. "U obědů je cenový skok vidět nejvíce," dodal Kastner.

Češi za oběd v restauraci letos v lednu podle dat firmy Sodexo Benefity zaplatili v průměru 157 korun. Bylo to o dvě koruny více než loni v prosinci, přičemž ve srovnání s prvním měsícem loňského roku cena vzrostla o 13 korun. Nejdražší obědy byly v Praze, kde za ně lidé museli vydat 176 korun, meziročně o zhruba 15 korun více.

Pandemie v gastronomii zrychlila digitalizaci a využívaní technologií

Pandemie koronaviru podle společnosti SaltPay zrychlila v gastronomii digitalizaci a využití technologií. Lidé si častěji objednávají jídlo s sebou, používají k tomu on-line cesty i QR kódy. Zvýšil se počet hostů, kteří platí kartou, a to i menší částky. Restaurace lidé navštěvují nepravidelně, více než dříve ruší rezervace na poslední chvíli. V důsledku koronavirové krize skončila zhruba pětina restaurací či kaváren. ČTK to řekla Jana Kohoutová, mluvčí společnosti SaltPay, která vytváří restaurační systém Storyous.

Vláda v boji proti šíření koronaviru poprvé zakázala vstup veřejnosti do stravovacích provozů od 14. března 2020. Restauratéři mohli občerstvení prodávat pouze přes výdejní okna nebo rozvoz. Mnozí tak podle Kohoutové posílili svou přítomnost v internetovém světě, více dbají na prezentaci a aktuální informace.

V pandemii obchody a služby obecně začaly upřednostňovat platby kartou. V restauracích je loni místo hotovosti využilo podle Kohoutové v průměru 41 procent hostů, o 19 procentních bodů více než před dvěma lety. "V Praze dokonce poprvé v historii platilo více lidí kartou než hotově, konkrétně to bylo 51 procent lidí. Ti, co platební karty využívají, utratí v podnicích obvykle víc peněz," uvedla Kohoutová.

V návštěvnosti a někdy i v tržbách vrátila pandemie gastronomii podle Kohoutové o několik let zpět. Poměrně výrazně klesla návštěvnost restaurací o víkendech. Údaje lze ale těžko zobecnit, vždy záleží na více faktorech jako umístění podniku, roční době nebo platných opatřeních.

Nejvíce stravovacích zařízení zaniklo podle dat SaltPay v první vlně pandemie, v květnu a červnu roku 2020. "Nemalá část ale skončila také loni kvůli dopadům restrikcí. I přes nepříznivou situaci nějaké nové podniky otevřely, v porovnání s obdobím před pandemií jich ale nebylo zdaleka tolik," řekla Kohoutová.

Související

Více souvisejících

Restaurace

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Petr Pavel

Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru

Pražský hrad prochází zásadními personálními změnami. Od pondělí 3. srpna se novým ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky stane Daniel Štech. Ve funkci vystřídá Jaroslava Zajíčka, který byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Portugalské republice. Kancelář o tom informovala na webu. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii

Nejnovější údaje o počtu potvrzených případů nákazy virem ebola v Demokratické republice Kongo ukazují, že současná epidemie je nejrychleji se šířící v dosud známé historii tohoto viru. Zdravotnické úřady zaznamenaly již 3 360 potvrzených případů napříč pěti provinciemi ve východní části země. Místní orgány evidují 1 487 úmrtí, což představuje celkovou smrtnost dosahující přibližně 45 procent. Reakci zdravotníků i záchranné práce zásadním způsobem komplikují trvající ozbrojené konflikty v postižených oblastech.

před 4 hodinami

Xenia Fedorovová

Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize

Francouzské úřady vydaly příkaz k vyhoštění ruské novinářky a televizní komentátorky Xenie Fedorovové, kterou obviňují ze šíření kremelské propagandy, dezinformací a z ohrožení veřejného pořádku. Paříž zároveň přistoupila ke zmrazení jejího majetku na dobu šesti měsíců. Bývalá šéfka francouzské pobočky státní televize RT France vyhoštění označila za politický tlak a cenzuru názorů, které se neslučují s oficiální linií francouzské vlády.

před 4 hodinami

uprchlíci

Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka

Do španělské exklávy Ceuta na severoafrickém pobřeží proniklo v posledních dnech z sousedního Maroka přibližně 60 tisíc migrantů. Podle předsedy místní autonomní vlády Juana Jesúse Vivase odpovídá tento počet více než polovině celkové populace tohoto města. Místní úřady zároveň potvrdily, že si pokusy o překonání hranice vyžádaly nejméně 34 lidských životů, přičemž řada lidí utonula v moři nebo podlehla zraněním při tlačenici u hraničních zábran na pláži Tarajal.

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup

Česká politická scéna ostře reaguje na dramatický vývoj na severu Afriky, kde do španělské exklávy Ceuta během jediného dne pronikly z Maroka desítky tisíc migrantů. Událost, která si podle tamních úřadů vyžádala i lidské životy, vyvolala vlnu znepokojení po celé Evropě a rozděluje pohledy tuzemských představitelů na budoucí fungování Schengenského prostoru.

před 6 hodinami

Giorgia Meloniová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu

Francouzské úřady se rozhodly výrazně zpřísnit bezpečnostní kontroly na hranicích se Španělskem. Ministr vnitra Laurent Nuñez v reakci na hromadný příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta na severu Afriky nařídil mobilizaci mobilních policejních i vojenských jednotek. Paříž se totiž obává, že tisíce lidí, kteří nelegálně překročili hranice do španělské exklávy, by se v rámci Schengenského prostoru mohl nepozorovaně přesunout dále do evropského vnitrozemí.

před 6 hodinami

Ukrajinská armáda

Na bojišti nemají šanci, pořád chtěli jen přestávky na kávu, říkají po společném cvičení s NATO ukrajinští vojáci

Ukrajinští vojáci ze sboru Azov, kteří se na květnovém cvičení NATO Aurora 2026 ve Švédsku zhostili úlohy protivníka, odjížděli s otevřenou a tvrdou kritikou západních armád. Své dojmy z průběhu manévrů popsali pro německý deník Welt jako výrazný kulturní šok. Zaskočil je především pomalý rytmus výcviku, četné přestávky i striktní byrokratická omezení týkající se nasazení bezpilotních prostředků.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Apple Store

Souboj titánů: Jak se liší přístup nejdražších firem světa k AI?

Dva z nejhodnotnějších technologických gigantů světového trhu, společnosti Apple a Nvidia, zvolily v probíhajícím rozmachu umělé inteligence zcela odlišné strategie. Zatímco Nvidia pohání samotný rozvoj této technologie vývojem klíčových čipů, Apple staví svou pozici především na koncových zařízeních, jako jsou chytré telefony a počítače, skrze něž miliardy lidí k AI přistupují.

před 8 hodinami

Petr Macinka

Macinka odvolal šéfku Českých center Pánek Jurkovou

Ministr zahraničí a předseda Motoristů sobě Petr Macinka oznámil zásadní organizační změny v fungování Českých center, které mají podle něj lépe sloužit českým zájmům v zahraničí. Na tiskové konferenci kritizoval dosavadní hospodaření organizace a uvedl, že instituce každoročně vykazuje vysoké finanční ztráty a mění se ve státní neziskový sektor. V reakci na to odvolal dosavadní ředitelku Jitku Pánek Jurkovou.

před 8 hodinami

Uprchlíci, ilustrační foto

Do španělské enklávy dorazilo za jediný den na 50 tisíc migrantů. Zdravotnictví zkolabovalo

Španělská severoafrická enkláva Ceuta se potýká s nevídaným náorem migrantů, když během pouhých čtyřiadvaceti hodin proniklo z Maroka na její území přibližně 49 tisíc lidí. Lidé překonávali hranici po pevnině i mořem, přičemž mnozí z nich obeplouvali hraniční vlnolamy. Tento masivní příchod okamžitě zahltil kapacity města a vyvolal vážnou bezpečnostní i humanitární krizi.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Masivní lesní požáry dál spalují Evropu. Podle vědců budou stále častější

Změna klimatu způsobená lidskou činností dvakrát zvýšila pravděpodobnost výskytu extrémního počasí, které způsobuje lesní požáry v jihozápadní Francii, a v případě středního Španělska učinila tyto podmínky dokonce dvacetkrát pravděpodobnějšími. K tomuto závěru dospěla ve své nejnovější studii mezinárodní skupina vědců World Weather Attribution. Pokračující požáry v obou zemích si již vyžádaly evakuaci stovek tisíc lidí a sežehly obrovské rozlohy krajiny.

před 10 hodinami

Írán

Proč Írán ukončil klid na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok?

Teherán ukončil několik dní relativního klidu na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok, který zásadně proměnil dosavadní dynamiku bojů. Místo běžné reakce na předchozí americký úder se Írán rozhodl obnovit konflikt z vlastní iniciativy. Tímto krokem dal jasně najevo svou rostoucí ochotu využívat vojenskou sílu k utváření dalšího průběhu války podle vlastních podmínek.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump

Rada míru dosáhla historické dohody s Hamásem, tvrdí Trump. Z Blízkého východu přichází jiné zprávy

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody, která má podle jeho slov zajistit kompletní odzbrojení hnutí Hamás i všech ostatních ozbrojených frakcí v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu označil dojednaný kompromis, ke kterému dospěla jím vedená Rada míru, za historický průlom a zásadní krok k dosažení trvalé stability v celém Blízkém východě.

před 13 hodinami

Letní počasí

Počasí: O víkendu extrémní vedra poleví, tropy ale zůstanou

Během nadcházejícího víkendu dorazí do České republiky od severozápadu dlouho očekávané zmírnění extrémních vln vedra. Přestože si obyvatelé většiny území od nejvyšší teplotní zátěže uleví, přechod fronty s sebou přinese také četnější přeháňky a na mnoha místech i poměrně intenzivní bouřkovou činnost.

včera

Ilustrační foto

Proč Evropu spalují nejničivější požáry novodobé historie? Na vině jsou klimatické změny a vlny veder

Jižní a západní část Evropského kontinenta čelí v letošním roce mimořádně ničivé vlně lesních požárů. Extrémně horké, suché a větrné počasí vytvořilo podmínky, které jsou z hlediska závažnosti a rizika šíření ohně o více než čtyřicet procent horší, než činí dlouhodobý dvacetiletý průměr. Hasičské sbory v mnoha zemích svádějí nepřetržitý boj s plameny, které ohrožují lidská obydlí i hustě obydlené oblasti.

včera

Nevídaný krok. UEFA hrozí bojkotem všech turnajů pořádaných FIFA

Evropská fotbalová unie UEFA učinila nevídaný krok v boji proti plánům mezinárodní federace FIFA. Všech padesát pět členských asociací se na svém mimořádném zasedání jednomyslně shodlo na bojkotu veškerých turnajů pořádaných FIFA, pokud její předseda Gianni Infantino nepřehodnotí záměr prodat část práv na mistrovství světa americkým soukromým investorům. Evropský fotbal tak vyslal jasný signál, že odmítá jakékoliv snahy o privatizaci celosvětově nejvýznamnějších sportovních soutěží.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy