Peníze ze sbírek by mohly zůstat i lidem v exekuci, nesmí ji však zamlčet

Lidé, kteří se potýkají s exekucí a zasáhlo je tornádo, by mohli na rok požádat o odklad exekuce a využít peníze z humanitárních sbírek pro opravu domova. ČTK to řekla prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, která dnes spolu se starosty z postižených obcí, hejtmanem Jihomoravského kraje Janem Grolichem (KDU-ČSL) a organizátory sbírek jednala o možném řešení, při kterém by exekutor dar ze sbírek nezabavil.

Zástupci Exekutorské komory ČR se dnešního jednání nezúčastnili, podle dřívějšího vyjádření komory však současná právní úprava na podobné situace pamatuje, a to například návrhem na odklad anebo návrhem na zastavení exekuce.

"Podle předběžných údajů žije v obcích zasažených tornádem 430 až 450 lidí v exekuci. My však nemáme přístup do evidence, a tak obcházíme obyvatele poničených domů a ptáme se jich, zda jsou v exekuci. Mnohdy nám to nechtějí říct. A tak jsme se dohodli, že je obejdou starostové, vysvětlí jim, co hrozí, a jak můžeme pomoct," uvedla Rohanová.

Jakýkoli dar může podle ní exekutor zabavit, tedy i peníze z humanitárních sbírek. "Využijeme jednoduchý právní nástroj, a to odklad exekuce na dobu jednoho roku. S vyřízením dokumentů pomůžeme. Jakmile lidé žádost podají, až do doby rozhodnutí soudu jim exekutor nemůže nic vzít. Pokud exekutoři či věřitelé nebudou s odklady souhlasit, počítáme, že nám pomůže ministerstvo spravedlnosti apelovat na soudy," dodala .

Hejtman Grolich na svém facebookovém profilu uvedl, že se lidé v exekuci musí při vyřizování darovacích smluv přiznat. "Pokud exekuci zamlčí, což se bohužel děje, tak právě o ty peníze mohou přijít. Obratem do všech domácností poputují přes obce informační letáky s kontakty a nadace o tom samozřejmě všechny žadatele o podporu informují," sdělil Grolich.

Podle něj se pracuje i na tom, aby lidé v exekuci dostali i dotaci z ministerstva pro místní rozvoj. Pro to je však třeba připravit metodiku. "Prostě děláme všechno pro to, aby se i lidem s exekucí dostala co největší finanční podpora a exekutor jim na ni nemohl sáhnout," uvedl hejtman.

Zástupci Exekutorské komory ČR se dnešního jednání nezúčastnili. Mediální zástupkyně komory Lenka Desatová dnes ČTK odkázala na dřívější vyjádření komory, které uvádí, že současná právní úprava pamatuje i na situaci, která postihla obyvatele obcí na Břeclavsku a Hodonínsku, a to například návrhem na odklad anebo návrhem na zastavení exekuce. "Navíc pokud jde například o výplatu pojistného na úhradu vzniklých škod, takové plnění postihnout exekutor ani nemůže. Podobné to bude i u ostatních forem pomoci, ať už finanční nebo materiální. Exekutorské komora ČR je přesvědčena, že tato mimořádná situace bude v rozhodování soudních exekutorů řádně zohledněna," stojí v jejím vyjádření. V tomto duchu vydala komora i doporučení pro soudní exekutory.

Z veřejných sbírek mohou například lidé s demoličním výměrem na dům v tornádem zasažené části jižní Moravy získat 250.000 korun od Českého červeného kříže (ČČK). Částky od 50.000 do 300.000 korun rozděluje postiženým domácnostem v první vlně Diecézní charita Brno. Organizace Člověk v tísni odhaduje, že tornádo silně zasáhlo asi 1600 domácností na Břeclavsku a Hodonínsku. Statici zatím určili k demolici více než 180 domů. Oblastí prošlo podle meteorologů tornádo druhé nejsilnější kategorie s rychlostí větru až přes 300 kilometrů v hodině.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) na středečním mimořádném jednání vlády navrhne úpravu nařízení, podle kterého se mají dary z veřejných sbírek odečítat ze státní dotace pro lidi zasažené bouří a tornádem na jižní Moravě. Napsala to dnes na twitteru. Šlo podle ní o nešťastnou formulaci od úředníků, nikoli záměr. Snižování dotace o dary vzbudilo kritiku. Opoziční politici kritizují také krácení dotace o náhrady od pojišťoven, které lidé dostanou. U nich se změna pravidel nechystá, řekl dnes ČTK David Hořínek z odboru komunikace ministerstva pro místní rozvoj. Ke státní podpoře lidem po tornádu bude chtít ODS zařadit mimořádný bod na středeční schůzi Sněmovny.

Podle dosud platných podmínek dotace schválených vládou se podpora pro lidi, jejichž majetek bouře zasáhla, vypočítává jako rozdíl mezi náklady na obnovu nebo pořízení bydlení, výší vyplaceného pojistného plnění, výší jiné podpory státu a příjmem z veřejné sbírky. "Spornou větu o darech z pravidel vyjmeme. Úředníci to mysleli dobře, ale je to nesmysl, vyvolává to jen nejasnosti," uvedla Dostálová. V dalším vyjádření na twitteru formulaci pravidel označila za nešťastnou.

Související

Následky tornáda na Moravě (24.6.2021)

Charita chce v Hruškách postavit bydlení pro lidi zasažené tornádem

Diecézní charita Brno chce spolu s obcí v Hruškách na Břeclavsku postavit bydlení pro lidi zasažené tornádem, kteří nedokážou opravit své domovy. ČTK to řekla mluvčí charity Zuzana Horáková. Budova by měla mít devět bytů a náklady na její vznik by se mohly pohybovat kolem 30 milionů korun.

Více souvisejících

Tornádo na Moravě (24.6.2021) Exekuce Jan Grolich (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy