Pieta připomněla studentský pochod proti totalitě z února 1948

Před ideologiemi jednoduchých řešení, zejména komunistické, varovali aktéři dnešního pietního shromáždění, které se konalo k 72. výročí pochodu studentů za svobodu a demokracii na Pražský hrad. Pochod, kterého se zúčastnilo na 7000 lidí, byl největším veřejným protestem proti komunistickému uchopení moci v únoru 1948.

"Boj s komunismem ještě neskončil. Strašidlo komunismu stále obchází Evropou a i naše dnešní vládní garnitura mu dává druhý dech," uvedl místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS). Poukázal tak na to, že menšinová vláda ANO a ČSSD se drží u moci díky podpoře KSČM a díky ústupkům komunistům.

"Cítím stále častěji připravenost naslouchat jednoduchým řešením, pro něž je třeba v zájmu celku obětovat mnohé ze svých individuálních svobod." Místopředseda @JiriOberfalzer. Výročí pochodu studentů za svobodu a demokracii na Hrad. 25. 2. 1948. Projev: https://t.co/0SJfn5RWt1 pic.twitter.com/xtmcy5NtCj

— Senát Parlamentu ČR (@SenatCZ) February 25, 2020

Nastupující generace, které nemají osobní zkušenost s komunismem, jsou podle Oberfalzera náchylnější naslouchat jednoduchým řešením na nastolení společenského řádu, pro který je třeba obětovat mnohé z individuálních svobod.

"Nesmíme mlčet a nechat se ukolébat blahobytem do nečinnosti," uvedl bývalý politický vězeň Leo Žídek. Dřívější totality podle něj nejsou mrtvé a objevují se i nové, k nimž vedou mimo jiné "zhoubná genderová ideologie" i "svévolný liberalismus". "Nebudeme-li mluvit a jednat my, bude mluvit a volat kamení," dodal Žídek. Piety se zúčastnila zhruba stovka lidí, nejen pamětníci, ale i mladší včetně zástupců vysokých škol a studentských spolků.

V únoru 1948 se vysokoškolští studenti vypravili průvodem na Hrad dvakrát. Poprvé, 23. února, se jejich tříčlenná delegace dostala až k prezidentovi Edvardu Benešovi. O dva dny později jim v Nerudově ulici přehradil cestu kordon příslušníků tehdejšího Sboru národní bezpečnosti (SNB). Při jejich zásahu byl postřelen a zmrzačen student Vysoké školy lesního hospodářství Josef Řehounek. Pochod nyní připomíná pamětní deska.

Postoj studentů se stal záminkou k odstranění těch, kteří se pokusili zvrátit nastupující diktaturu proletariátu. Prakticky na všech československých vysokých školách po únorovém uchopení moci komunisty následovaly prověrky studentů a učitelů a vylučování ze škol. Do roku 1949 muselo školy opustit přes 10.000 studentů a akademiků. Jen malá část z nich se dočkala rehabilitace v období pražského jara 1968, ostatní museli čekat další dvě desítky let na pád komunistického režimu.

Související

Československo se 25. února 1948 na 41 let ponořilo do komunistického bezpráví , demokracie a svoboda byla ze země vyhnaná. Absolventka University of Nebraska v oborech diplomacie a mezinárodní vztahy Mariana Čapková tvrdí, že bolševismus zasetý před 74 lety přerušil přirozený a ekonomický vývoj. Rozhovor

Jizva po Únoru 1948 se nikdy nezacelí. Část lidí si myslela, že komunisté po válce zajistí bezpečí, říká Čapková

Jeho projev na dlouhých čtyřicet let definitivně vyhnal ze země svobodu a demokracii. Po rétorice tehdejšího premiéra Klementa Gottwalda, který 25. února 1948 na pražském Václavském náměstí národu oznámil, že se právě vrací z Hradu a prezident Edvard Beneš všechny jeho návrhy přijal, se po někdejším Československu rozlila rudá barva. Komunistický puč byl dokonán. Producentka dokumentu Umění disentu Mariana Čapková, absolventka University of Nebraska v oborech diplomacie a mezinárodní vztahy tvrdí, že bolševismus zasetý přesně před 74 lety, přerušil přirozený společenský a ekonomický vývoj. „Vytrhl naši zemi ze společnosti kultivovaných demokratických států. Tato jizva nebude nikdy zcela zacelena, negativní dopady bude pociťovat ještě mnoho generací a český národ si ponese ještě mnoho let stigmata a rozdělení ve společnosti, v mezilidských vztazích a v přirozených ekonomických vazbách,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Mariana Čapková.

Více souvisejících

25. únor 1948 Jiří Oberfalzer Praha Komunismus Senát ČR

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Policie pátrá po soudci Romanu Kafkovi.

Známý soudce se našel. Policie ho prověřuje kvůli možné zpronevěře

Policie ukončila pátrání po pohřešovaném soudci Romanu Kafkovi. Podle dostupných informací je naživu a čelí podezření ze zpronevěry peněz, které mu svěřili jeho známí. Strážci zákona se k okolnostem případu nevyjadřují, věcí se má zabývat Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). 

včera

Volodymyr Zelenskyj (21. února 2025).

Zelenskyj naznačil, jak bude Putin sabotovat mírové snahy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je přesvědčen, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin o příměří na Ukrajině nestojí a bude sabotovat veškeré mírové snahy. Američané ale podle Zelenského disponují silou, aby Moskvu přinutili k souhlasu s mírem.

včera

včera

včera

Mark Carney

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady. Po slavnostním složení přísahy podepsal potřebné dokumenty, čímž završil proces svého jmenování. Aktu byla přítomna i generální guvernérka Kanady Mary Simon, která dokumenty rovněž podepsala. Ceremoniál doprovázela hlasitá podpora přihlížejících.

Aktualizováno včera

Donald Trump

Zabraňte masakru, jaký svět neviděl od druhé světové. Ušetřete životy ukrajinských vojáků, vyzval Trump Putina

Americký prezident Donald Trump označil jednání mezi Spojenými státy a Ruskem za „dobrá a produktivní“ a zároveň varoval, že tisíce ukrajinských vojáků jsou zcela obklíčeny ruskou armádou. V příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že tito vojáci jsou v „velmi špatné a zranitelné pozici“ a že požádal ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jejich životy byly ušetřeny. Podle Trumpa by se v opačném případě jednalo o „hrozný masakr“, jaký svět neviděl od druhé světové války.

včera

včera

F-35 Joint Strike Fighter

Portugalsko ruší kvůli Trumpovi nákup stíhaček F-35

Portugalská vláda se rozhodla nepořídit americké stíhačky F-35, přestože tamní letectvo jejich nákup doporučilo. Důvodem je nejistota spojená s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně signalizoval změny v postavení Spojených států v rámci NATO.

včera

Hans Petter Midttun

Midttun: USA mají tři možnosti, jak reagovat na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině

Podle norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna mají Spojené státy tři možné reakce na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině. Nejpravděpodobnějším scénářem je podle něj zvýšený tlak na Kyjev. Další variantou by mohl být ústup Donalda Trumpa od snahy o mírové řešení konfliktu. Nejmenší šanci na realizaci pak expert přisuzuje zvýšenému tlaku na Moskvu.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Historický zvrat, který může ovlivnit celou Evropu. Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů

Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů na obranu a infrastrukturu, poté co se lídr konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz dohodl se Zelenými na obřích investicích v hodnotě až jednoho bilionu eur. Tato dohoda znamená zásadní odklon od tradiční fiskální zdrženlivosti Berlína a má za cíl nejen posílit obranu země, ale také podpořit hospodářský růst. 

včera

Následky ostřelování Kyjeva ruskou invazní armádou

Dohoda, která může vše zhoršit? Před deseti lety už k jednomu podpisu došlo, situaci to jen přitížilo

Návrh na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, který tento týden předložily Spojené státy a který Kyjev přijal, má podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia vést k „ukončení tohoto konfliktu způsobem, který bude trvalý a udržitelný.“ Historie však ukazuje, že podobná dohoda již jednou selhala a místo trvalého míru přinesla pouze zhoršení situace.

včera

Vladimir Putin

Putin vodí Trumpa za nos. Získává tak čas pro pokračování invaze

Postoj Vladimira Putina k mírovému plánu Spojených států pro Ukrajinu vzbuzuje podezření, že se ruský prezident snaží ve vztahu k Donaldu Trumpovi taktizovat. Americký prezident se často chlubí svým „skvělým vztahem“ s Putinem, ale nyní se ukáže, zda má toto spojenectví skutečný význam, píše ve své analýze CNN.

včera

včera

Mike Waltz

Kreml dohodu odmítnul, podle USA je ale na spadnutí, tvrdí po jednání Witkoffa, které možná neproběhlo

Spojené státy mají „určitý opatrný optimismus“, že dohoda o příměří ve válce na Ukrajině je na spadnutí, uvedl ve čtvrtek pozdě večer poradce pro národní bezpečnost USA Mike Waltz. Kreml se přitom týž den k příměří postavil odmítavě, a to ještě dříve, než se zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zda schůzka nakonec proběhla není doteď jasné.

včera

včera

Útok na Moskvu: Hlavním městem Ruska otřásly po náletech dronů exploze

V pátek ráno otřásly Moskvou a jejím okolím exploze v důsledku dalšího útoku bezpilotních letounů. Podle informací telegramového kanálu Ostorožno, Moskva svědci hlásili zvuky výbuchů v ruské metropoli i přilehlých oblastech. Uvedla to ruská verze BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy