Počet nepřizpůsobivých lidí stoupá? V Česku je 830 ghett, žije v nich 127 tisíc obyvatel

Vychází z odhadů krajských koordinátorů a romských poradců. Dokument, který má ČTK k dispozici, by měla v pondělí projednat vláda. V roce 2015 bylo v ČR podle odborné analýzy 606 vyloučených lokalit s asi 115.000 obyvateli a v roce 2006 kolem 300 ghett s 80.000 obyvateli.

"Prostorové rozmístění sociálně vyloučených lokalit na úrovni obcí s rozšířenou působností je od roku 2015 relativně stabilní. Kritická zůstává situace v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde se na území všech obcí s rozšířenou působností vyskytuje alespoň jedna sociálně vyloučená lokalita," uvádí zpráva.

V Česku jsou po zrušení okresů dvě stovky takzvaných obcí s rozšířenou působností. Svou chudinskou lokalitu má podle zprávy každé z těchto měst v Ústeckém a Karlovarském kraji, 85 procent měst v Olomouckém kraji, čtyři pětiny v Královéhradeckém a Libereckém, dvě třetiny v Moravskoslezském a Plzeňském, víc než polovina v Jihočeském a na Vysočině, téměř polovina v Pardubickém, Středočeském a Zlínském. Nejlepší je situace v Jihomoravském kraji, kde má vyloučené místo třetina měst. Situaci v Praze a jejích částech zpráva neupřesňuje.

Autoři dokumentu podotýkají, že loňský počet vychází z hrubých odhadů a subjektivního vnímání romských poradců a koordinátorů z regionů. Podle analýz, které si před lety nechalo vypracovat ministerstvo práce, bylo v roce 2006 v Česku kolem 300 chudinských domů, ulic či čtvrtí s asi 80.000 obyvateli. O deset let později už bylo ghett přes 600 a žilo v nich až 115.000 lidí. Za vyloučenou lokalitu analytici považovali místo, kde žilo aspoň 20 lidí v tísni. Byli odkázáni na dávky a bez práce, měli dluhy, nízké vzdělání či jiné problémy.

Podle analýz situaci tehdy zhoršila ekonomická krize a lidé se stěhovali do odlehlejších míst. Chudinské lokality se rozpadaly na menší celky. V roce 2006 ve vyloučeném místě žilo v průměru 271 obyvatel, v roce 2015 pak 188. Třeba v Ústeckém kraji to byla celá sídliště, na Olomoucku či Karlovarsku naopak menší venkovská místa.

Podle zprávy novější analýzy zatím nejsou dostupné. Není ale jasné, jestli resort práce či jiné úřady další výzkum neplánují, nebo ho už odborníkům nezadaly. Ministerstvo práce na dotaz ČTK zatím neodpovědělo.

Zpráva uvádí, že v roce 2017 žilo v Česku podle odhadů 240.300 Romů. Zhruba polovina z nich se dostala do vyloučení. Autoři ve zprávě píšou, že soužití Romů a ostatních "není ideální ani bezproblémové" a v minulém roce se nezlepšilo.

"V každodenním životě se na obou stranách objevují předsudky, neporozumění, nedůvěra a výjimkou není ani diskriminační chování a projevy nenávistného chování. Tyto projevy lze identifikovat nejen ve vztahu většinové společnosti vůči Romům, ale také ve vztahu Romů vůči většinové společnosti," uvádí zpráva.

Podle ní ke zlepšení nepřispívají vystoupení některých politiků a jejich "rétorika vůči nepřizpůsobivým". Za jednoho z nejvlivnějších aktérů v šíření náboženské či etnické nenávisti zmiňuje zpráva hnutí SPD.

Situaci v ghettech a jejich okolí chtěla Babišova vláda zlepšit pomocí 15 opatření pro boj s chudobou. Ministerstvo práce seznam zveřejnilo před rokem poté, co kabinet upustil od přípravy zákona o sociálním bydlení. Sněmovní sociální výbor před třemi týdny ostře kritizoval to, že v řešení žádný pokrok nenastal. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) opakovaně uvedla, že na zlepšení nemůže pracovat jen její resort, ale musí se na něm podílet i ostatní ministerstva a úřady. Označila stav v některých místech za časovanou bombu a některé regiony "krátce před tím, než začnou občanské nepokoje".