Pokračuje kauza sportovních dotací. Nastoupila jsem do rozjetého vlaku, hájí se Kratochvílová

Bývalá náměstkyně ministerstva školství Simona Kratochvílová dnes u soudu vypověděla, že se v kauze sportovních dotací cítí nevinná. Skutky popsané v obžalobě se podle ní buď nestaly, nebo nejsou trestnými činy. Ohradila se také proti tvrzení, že se řídila požadavky tehdejšího předsedy Fotbalové asociace ČR Miroslava Pelty (FAČR) a šéfa České unie sportu (ČUS) Miroslava Jansty. Popřela i to, že by od Pelty přijala úplatek.

Obžaloba tvrdí, že Kratochvílová v roce 2017 nezákonně ovlivňovala rozdílení dotací, a to v souladu s pokyny svého milence Pelty a také Jansty. Ženě hrozí pět až 12 let vězení, a to za přijetí úplatku a za pokus o zneužití pravomoci, o dvojí zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a o porušení povinnosti při správě cizího majetku.

"Ten příběh se skutečně nestal," řekla dnes exnáměstkyně u pražského městského soudu. Obžaloba je podle ní absurdní a záměrně staví do souvislosti nesouvisející skutečnosti z nezákonně získaných odposlechů. "A priori předjímá můj špatný úmysl a vinu," uvedla.

Žena, která v dané době bydlela s ministryní školství Kateřinou Valachovou (ČSSD), připustila, že její nástup do funkce náměstkyně nebyl správný. Nikoliv však vzhledem k tomu, co jí klade za vinu obžaloba. "Nastoupila jsem do rozjetého vlaku, který nešlo zastavit. Byli jsme pod palbou termínů, které se musely plnit," popsala obžalovaná, jež na ministerstvu předtím působila jako ředitelka kanceláře.

Kratochvílová tvrdí, že ohledně nástupu do funkce váhala a argumentovala Valachové "svým chabým povědomím ve sportovní oblasti". Původně si podle vlastních slov myslela, že pozici bude zastávat jen dočasně, a to tři měsíce. "Rozdělování dotací nemělo jasná pravidla ani logiku, která by byla exaktně stanovena," řekla.

Podle obžaloby Kratochvílová Peltově fotbalové asociaci v únoru 2017 na úkor dalších žadatelů o dotace zajistila navýšení státní podpory o 19,8 milionu korun. "S panem Peltou jsem jednala z toho důvodu, že byl členem Národní rady pro sport. Nepopírám, že jsme spolu hovořili, ale nikdy jsem neudělala žádný krok k tomu, abych mu vyhověla," uvedla. Na informace o příslušném dotačním programu měl podle ní Pelta nárok, protože byl jeho garantem a také členem národní rady.

"Paní ministryně nedůvěřovala úředníkům. Členy národní rady považovala za svůj hlavní poradní orgán, jejímiž doporučeními se řídila. Pana Peltu a pana Janstu určila jako mé komunikační osoby směrem do sportovního prostředí. Měli historickou paměť a ve sportovním prostředí se pohybovali léta," vypověděla.

Přiznala, že s Peltou měla krátkodobý poměr. "Ale musím odmítnout, že by to bylo využíváno k nezákonnému ovlivňování. V tom bytě jsme řešili úplně jiné věci, než do jakého světla to staví obžaloba," uvedla k odposlechům pořízeným v bytě na Senovážném náměstí. "Plácali jsme páté přes deváté," dodala.

Podle obžaloby se ale náměstkyně s Peltou domluvila na tom, kterým 21 konkrétním žadatelům ministerstvo poskytne dotace v programu "Podpora materiálně technické základny sportu". Údajně tím nezákonně ovlivnili rozdělení nejméně 454 milionů ze státního rozpočtu. "Nikoho jsem nemanipulovala, neinstruovala, neříkala jsem, jak mají hodnotit," řekla k tomu obžalovaná.

Stejně tak popřela i to, že zjednala 11,5 milionu navíc pro ČUS na úkor Českého olympijského výboru a České obce sokolské. "Jednat s panem Janstou byla moje pracovní povinnost. Rozhodně jsem s ním aktivně neřešila nic, co by mohlo být protiprávním jednáním," uvedla.

V případu čelí obžalobě pět lidí, FAČR a ČUS. Ministerstvo po nich žádá náhradu škody 1,116 miliardy korun. Kratochvílová po svém zadržení v květnu 2017 strávila téměř čtvrt roku ve vazbě.

Související

Miroslav Pelta (foto: David Sedlecký)

Pelta má jít na šest let za mříže, rozhodl soud v kauze dotací. Padly i další tresty

Soud dnes znovu uložil bývalému šéfovi českého fotbalu Miroslavu Peltovi za zmanipulování sportovních dotací šest let vězení, peněžitý trest pět milionů korun a pětiletý zákaz činnosti ve statutárních orgánech spolků. Někdejší náměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou poslal do vězení na 6,5 roku, zakázal jí vedoucí funkce ve veřejné správě na šest let a dal jí dvoumilionový peněžitý trest. 
Miroslav Pelta (foto: David Sedlecký)

Žalobce trvá na devíti letech vězení pro Peltu a deseti pro Kratochvílovou

Ve druhém kole kauzy zmanipulování sportovních dotací ministerstva školství dnes státní zástupce znovu navrhl odnětí svobody i citelné peněžité tresty jak pro bývalého šéfa českého fotbalu Miroslava Peltu, tak pro někdejší náměstkyni pro sport Simonu Kratochvílovou a předsedu České unie sportu Miroslava Janstu (ČUS). 

Více souvisejících

Simona Kratochvílová (MŠMT) Miroslav Pelta dotace soudy Miroslav Jansta ministerstvo školství

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy