Bývalá náměstkyně ministerstva školství Simona Kratochvílová dnes u soudu vypověděla, že se v kauze sportovních dotací cítí nevinná. Skutky popsané v obžalobě se podle ní buď nestaly, nebo nejsou trestnými činy. Ohradila se také proti tvrzení, že se řídila požadavky tehdejšího předsedy Fotbalové asociace ČR Miroslava Pelty (FAČR) a šéfa České unie sportu (ČUS) Miroslava Jansty. Popřela i to, že by od Pelty přijala úplatek.
Obžaloba tvrdí, že Kratochvílová v roce 2017 nezákonně ovlivňovala rozdílení dotací, a to v souladu s pokyny svého milence Pelty a také Jansty. Ženě hrozí pět až 12 let vězení, a to za přijetí úplatku a za pokus o zneužití pravomoci, o dvojí zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a o porušení povinnosti při správě cizího majetku.
"Ten příběh se skutečně nestal," řekla dnes exnáměstkyně u pražského městského soudu. Obžaloba je podle ní absurdní a záměrně staví do souvislosti nesouvisející skutečnosti z nezákonně získaných odposlechů. "A priori předjímá můj špatný úmysl a vinu," uvedla.
Žena, která v dané době bydlela s ministryní školství Kateřinou Valachovou (ČSSD), připustila, že její nástup do funkce náměstkyně nebyl správný. Nikoliv však vzhledem k tomu, co jí klade za vinu obžaloba. "Nastoupila jsem do rozjetého vlaku, který nešlo zastavit. Byli jsme pod palbou termínů, které se musely plnit," popsala obžalovaná, jež na ministerstvu předtím působila jako ředitelka kanceláře.
Kratochvílová tvrdí, že ohledně nástupu do funkce váhala a argumentovala Valachové "svým chabým povědomím ve sportovní oblasti". Původně si podle vlastních slov myslela, že pozici bude zastávat jen dočasně, a to tři měsíce. "Rozdělování dotací nemělo jasná pravidla ani logiku, která by byla exaktně stanovena," řekla.
Podle obžaloby Kratochvílová Peltově fotbalové asociaci v únoru 2017 na úkor dalších žadatelů o dotace zajistila navýšení státní podpory o 19,8 milionu korun. "S panem Peltou jsem jednala z toho důvodu, že byl členem Národní rady pro sport. Nepopírám, že jsme spolu hovořili, ale nikdy jsem neudělala žádný krok k tomu, abych mu vyhověla," uvedla. Na informace o příslušném dotačním programu měl podle ní Pelta nárok, protože byl jeho garantem a také členem národní rady.
"Paní ministryně nedůvěřovala úředníkům. Členy národní rady považovala za svůj hlavní poradní orgán, jejímiž doporučeními se řídila. Pana Peltu a pana Janstu určila jako mé komunikační osoby směrem do sportovního prostředí. Měli historickou paměť a ve sportovním prostředí se pohybovali léta," vypověděla.
Přiznala, že s Peltou měla krátkodobý poměr. "Ale musím odmítnout, že by to bylo využíváno k nezákonnému ovlivňování. V tom bytě jsme řešili úplně jiné věci, než do jakého světla to staví obžaloba," uvedla k odposlechům pořízeným v bytě na Senovážném náměstí. "Plácali jsme páté přes deváté," dodala.
Podle obžaloby se ale náměstkyně s Peltou domluvila na tom, kterým 21 konkrétním žadatelům ministerstvo poskytne dotace v programu "Podpora materiálně technické základny sportu". Údajně tím nezákonně ovlivnili rozdělení nejméně 454 milionů ze státního rozpočtu. "Nikoho jsem nemanipulovala, neinstruovala, neříkala jsem, jak mají hodnotit," řekla k tomu obžalovaná.
Stejně tak popřela i to, že zjednala 11,5 milionu navíc pro ČUS na úkor Českého olympijského výboru a České obce sokolské. "Jednat s panem Janstou byla moje pracovní povinnost. Rozhodně jsem s ním aktivně neřešila nic, co by mohlo být protiprávním jednáním," uvedla.
V případu čelí obžalobě pět lidí, FAČR a ČUS. Ministerstvo po nich žádá náhradu škody 1,116 miliardy korun. Kratochvílová po svém zadržení v květnu 2017 strávila téměř čtvrt roku ve vazbě.
Související
Pelta má jít na šest let za mříže, rozhodl soud v kauze dotací. Padly i další tresty
Žalobce trvá na devíti letech vězení pro Peltu a deseti pro Kratochvílovou
Simona Kratochvílová (MŠMT) , Miroslav Pelta , dotace , soudy , Miroslav Jansta , ministerstvo školství
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
před 1 hodinou
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
před 2 hodinami
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
před 2 hodinami
Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0
před 3 hodinami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 4 hodinami
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 5 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 6 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.
Zdroj: Libor Novák