Polovina Čechů si loni pravidelně odkládala finance stranou

Každý druhý Čech si v posledním roce pravidelně odkládal finance stranou. Sebejistota ve finanční gramotnosti Čechů je ale v mezinárodním srovnání horší. Přes 40 procent občanů si není jisto, že se vyzná v nabídce finančních služeb a produktů na trhu.

Více než 42 procent se muselo za svůj život potýkat s tíživou finanční situací. Vyplývá to z on-line průzkumu společnosti Ipsos MORI, který si nechala zpracovat britská skupina International Personal Finance, jež v ČR působí pod značkou Provident Financial.

Na 52 procent dotázaných v ČR uvedlo, že spořili každý měsíc nebo většinu měsíců. Vedle Čechů patří mezi pravidelně spořící také Estonci (51 procent). Mezi věkové skupiny, které si nejčastěji peníze odkládají pravidelně, patří v ČR mladí dospělí do 25 let a skupina 45 až 64 let (58 procent), ukázal průzkum. "Většina mladé generace přistupuje ke svým financím velmi zodpovědně a je zvyklá si část financí odkládat," uvedla mluvčí Providentu Kateřina Jarošová

Kromě věku má podle průzkumu na pravidelné ukládání peněz také značný vliv dosažené vzdělání. Téměř tři čtvrtiny respondentů s vysokoškolským vzděláním uvedly, že spoří každý měsíc či většinu měsíců. To stejné tvrdí jen 39 procent respondentů s nižším vzděláním.

Z průzkumu dále vyplývá, že 54 procent Čechů si myslí, že má poměrně dobré nebo dobré znalosti finančních produktů a služeb. Litevští (70 procent) a australští (67 procent) respondenti častěji uvedli, že si jsou finančními produkty a službami jisti. I v případě orientace mezi finančními produkty platí, že svou roli hraje vzdělání.

Více než polovina (54 procent) dotázaných v ČR uvedla, že se nikdy nedostala do tíživé životní situace, mezi které patří nedostatek finančních prostředků na běžný chod domácnosti, dlouhodobá nezaměstnanost, pracovní neschopnost, nebo zamítnutí žádosti o půjčku bankou či jiným věřitelem.

Na 42 procent českých účastníků průzkumu se naopak alespoň v jedné z následujících situací ocitlo. Šlo o nedostatek peněz na běžný chod domácnosti (22 procent), dlouhodobou pracovní neschopnost (20 procent), dlouhodobou nezaměstnanost (12 procent), žádost o úvěr zamítnutý bankou (12 procent) či žádost o úvěr zamítnutý jiným věřitelem (šest procent).

Agentura Ipsos průzkum uskutečnila v srpnu mezi dospělými ve věku 18 až 75 let v Austrálii, Česku, Maďarsku, Mexiku, Polsku, Rumunsku, a Španělsku a ve věku 18 až 65 let v Litvě, Estonsku a Lotyšsku. Celkem bylo dotazováno 5027 osob.

Související

Evropská unie

Češi vystoupit z EU nechtějí, ukazuje průzkum

V české veřejnosti po loňských říjnových volbách posílily segmenty, které si nepřejí odchod z Evropské unie. Podle nejnovějších dat analytického ústavu STEM pro Zastoupení Evropské komise v ČR přibylo lidí spokojených s naším členstvím i těch, kteří by v případném referendu hlasovali pro setrvání. Tento posun lze pravděpodobně přisoudit umírněnému tónu předvolební kampaně, kdy se hlavní politické síly vyhýbaly ostrým střetům na téma unijní politiky.

Více souvisejících

češi

Aktuálně se děje

před 35 minutami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

včera

včera

včera

Útočník z Berlína nebyl neznámou. Kontaktoval teroristy, měl jít za mříže

Mladík podezřelý ze sobotního teroristického útoku v Berlíně, jehož policisté v neděli zastřelili, nebyl pro německé bezpečnostní složky neznámou osobou. V Německu se již dříve dopustil zločinů, loni vycestoval ze země a kontaktoval teroristy z Islámského státu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy