Poslední a nejnáročnější repatriační let. 329 Čechů bude evakuováno z Austrálie

Poslední plánovaný repatriační let dopraví v úterý do Prahy 329 Čechů a další Evropany, kteří uvízli v Austrálii a na Novém Zélandu po opatřeních přijatých kvůli šíření koronaviru. České ministerstvo zahraničí využilo spolupráci s jihokorejskými aerolinkami a na organizování letu se podílela také korejská ambasáda v Praze.

Česko-korejská spolupráce usnadní také cestu domů téměř třem stům Korejců, osmděsáti z Austrálie na cestě do Soulu a dvěma stovkám z Česka, Polska a Slovenska při návratu letadla do Koreje ve středu 15. dubna. 

Během dneška a zítřka se z Austrálie a Nového Zélandu do Prahy vrátí 327 Čechů a dva jejich rodinní příslušníci (celkem tedy 329). Místo je i pro Slováky, Belgičany a Švýcary. Na palubu se dostali všichni Češi, kteří byli v nouzi - turisté, studenti atp.https://t.co/u4FWtKfFqA

— MZV ČR (@mzvcr) April 13, 2020

Podle ministerstva jde o organizačně nejnáročnější a nejdelší let při repatriacích. "Ministerstvo zahraničí tímto letem ukončilo plán repatriací českých občanů souvisejících s pandemií koronaviru. Nevylučujeme, že se situace změní a budeme muset ještě v souvislosti s vývojem v některých částech světa toto rozhodnutí přehodnotit, ale v tuto chvíli žádný další let neplánujeme," uvedl dnes náměstek ministra zahraničí Martin Smolek.

Podle něj české ambasády sice ještě řeší situaci jednotlivců či malých skupin Čechů v různých zemích, návrat do vlasti by jim ale ministerstvo chtělo zprostředkovat prostřednictvím evakuačních letů jiných států Evropské unie.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) serveru idnes.cz řekl, že domů chce ještě zhruba na dva tisíce Čechů. "V sytému DROZD máme stále registrováno něco málo přes tři tisíce občanů, nicméně zítra (v úterý) budeme situaci vyhodnocovat. Řada občanů, kteří jsou v DROZDu, jsou lidé, kteří jsou dlouhodobě v zahraničí nebo kteří už jsou zpátky v ČR a zatím se neodregistrovali. Ten samotný odhad je už pod dvěma tisíci," odpověděl na otázku, kolik Čechů v zahraničí nyní stojí o návrat domů.

Česko dosud dopravilo z různých destinací podle Smolka přes 770 Evropanů. Z Austrálie a Nového Zélandu repatriační letadlo dopraví domů spolu s českými občany také 20 Slováků, devět Belgičanů a šest Švýcarů a zhruba 80 Korejců do Soulu. Z Jižní Koreje odstartuje letadlo na další více než desetihodinový let do Česka kolem úterního poledne tamního času, uvedlo ministerstvo.

Podle ministra Petříčka se každý cestující uvedeného evakuačního letu na své cestě domů finančně podílí. Příspěvek na repatriaci, který ministerstvo stanovilo, činí 700 eur, tedy zhruba 18.000 korun.

Související

Více souvisejících

češi ministerstvo zahraničí Tomáš Petříček Austrálie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy