Pražské centrum pro pomoc uprchlíkům odbavilo od začátku ruské invaze přes 25.000 lidí

Pražské asistenční centrum pro pomoc ukrajinským uprchlíkům odbavilo od začátku ruské invaze celkem přes 25.000 lidí. Ve čtvrtek evidovalo 2872 žadatelů, z nich 375 požádalo o ubytování, 188 uprchlíků odvezly autobusy a vlaky během uplynulého dne do jiných center, uvedl dnes ráno na twitteru primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Situace v hlavním městě je podle Hřiba vážná. Praha už kvůli vyčerpání ubytovacích kapacit začala připravovat nouzové ubytování se stravováním v tělocvičnách, než se podaří zajistit vhodnější podmínky. Město znovu osloví také soukromé poskytovatele ubytovacích služeb.

Pracovníci asistenčního střediska, které se před týdnem přesunulo z Městské knihovny do Kongresového centra, zatím nejvíc žadatelů odbavilo v úterý, konkrétně 3667. I v jiné dny vyřídí průměrně kolem tří tisíc lidí, kapacita byla původně plánovaná na zhruba dva tisíce žadatelů. Pracoviště funguje nonstop a je společné pro hlavní město a Středočeský kraj. V pondělí po poledni muselo kvůli obrovskému náporu pozastavit příjem nových žádostí, znovu se otevřelo v úterý brzo ráno. Hasiči část žadatelů už od víkendu převážejí do méně vytížených center v jiných krajích.

Od vypuknutí bojů na Ukrajině před dvěma týdny přišlo do Česka podle odhadů na 200.000 uprchlíků a další tisíce denně přicházejí, převažují mezi nimi děti a ženy. Velká část z nich míří do Prahy a okolí.

Ministerstva vnitra a pro místní rozvoj příští týden předloží vládě materiál, ve kterém vyčíslí náklady na budování humanitárního ubytování pro uprchlíky z Ukrajiny po ruské invazi. Úřady podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) vybírají lokality, kam by mohly umístit uprchlíky poté, co se vyčerpají kapacity nabízené státem, samosprávami a soukromníky. Nechtějí budovat stanová městečka, ale uvažují o montovaných buňkách. Česko nyní zvládne umístit 250.000 ukrajinských uprchlíků do ubytování nehumanitárního charakteru, uvedl ve čtvrtek Rakušan.

Praha chce jednat s vládou o zvýšení úhrady pro hotely za ubytování uprchlíků

Vedení pražského magistrátu hledá další soukromé ubytování pro ukrajinské uprchlíky, nabízí hotelům vládou stanovených 180 korun za noc za dospělého a 100 korun za dítě. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) dnes řekl novinářům, že město bude chtít s ohledem na ceny ubytování v metropoli jednat o vyšších úhradách. Dnes večer se také ubytují první lidé v tělocvičně. Prezident Asociace hotelů a restaurací České republiky Václav Stárek dnes ČTK sdělil, že asociace nabízí městu 1700 míst, ale za cenu 500 korun na noc.

"V Praze a ve Středočeském kraji hledáme nyní ubytovací kapacity, pokud někdo může nabídnout ubytovací kapacitu za cenu stanovenou úhradou od vlády, tak jej prosím, aby tak učinil pomocí webového formuláře," řekl Hřib. Dodal, že Praha nyní musí ubytovat 300 až 500 lidí denně.

Hlavní město nyní podle něj pracuje s vládou určenými úhradami. "Nám to přijde také za Prahu nereálné, v tuto chvíli se snažíme zajistit cokoliv bude možné za tuto cenu," řekl. Dodal, že město bude s kabinetem jednat o zvýšení částky. "Nepochybuji o tom, že tohle se stane tématem dalšího jednání hejtmanů s ministry," řekl primátor. Jednání by se podle něj mělo uskutečnit příští týden a podobný problém jako Praha řeší i Jihomoravský kraj.

Ředitel pražských hasičů Luděk Prudil doplnil, že ubytování může být i mimo Prahu. "Je možné, že kontrakty na ubytování v nižších cenách najdeme mimo území Prahy," řekl.

Dnes večer se také podle primátora ubytují první uprchlíci v jedné z tělocvičen, které připravují po výzvě magistrátu městské části. O tom, kde přesně to bude, bude město informovat během dne. "Teoretická kapacita by měla být 100 lidí, ale kolik jich tam opravdu bude, to bude záležet na té aktuální situaci a operativním řízení v Kongresovém centru," sdělil. Město zadalo 22 očíslovaným městským částem, aby každá z nich připravila tělocvičny právě s kapacitou 100 lidí. Zbylé menší městské části, kterých je 35, se podle primátora rovněž hlásí.

Stárek dnes uvedl, že členové Asociace hotelů a restaurací mohou dát v Praze k dispozici ještě 1700 lůžek, přičemž už by to nemohlo být zdarma, ale předběžně byla stanovena částka 500 korun za noc. Zatím podle něj asociaci nikdo nekontaktoval, že by o to měl zájem.

Asociace dala už dříve podle Stárka Správě uprchlických zařízení seznam se 4000 lůžky k dispozici po celé ČR, ta byla zdarma, podle vyjádření členů jsou stále některá volná. Stárek dodal, že asociace nemá detailní informace. Hotely mohou podle něj kapacity poskytnout na měsíc, tedy zhruba do začátku dubna. Upozornil také, že ubytování uprchlíků v hotelech může být pomoc v době největší krize, ale není to dlouhodobé řešení.

Pražské asistenční centrum pro pomoc ukrajinským uprchlíkům odbavilo od začátku ruské invaze celkem přes 25.000 lidí. Ve čtvrtek evidovalo 2872 žadatelů, z nich 375 požádalo o ubytování, 188 uprchlíků odvezly autobusy a vlaky během uplynulého dne do jiných center. Počet uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny podle čtvrtečního vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přesáhl 200.000 lidí.

Úřady práce dostaly dosud 40.000 žádostí od uprchlíků o mimořádnou dávku

Úřady práce dostaly dosud téměř 40.000 žádostí o dávku mimořádné okamžité pomoci (MOP) od uprchlíků z Ukrajiny. ČTK to řekla mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřina Beránková. Dospělým se teď vyplácí asi 2500 korun, tedy existenční minimum. Dětem se poskytuje životní minimum. Návrh zákona, který začal projednávat Parlament, počítá s novou humanitární dávkou 5000 korun pro lidi s vízem ke strpění. Podle mluvčí se úřady práce na zavedení připravují. Podle náměstkyně ministerstva práce pro dávky Ivy Merhautové (KDU-ČSL) resort upravuje informační systémy, jedná s bankami o založení účtů příchozím či plánuje kvůli vyřizování přijmout pracovníky na dohodu.

Ministerstvo vnitra dnes uvedlo, že vydalo uprchlíkům přes 120.000 víz ke strpění. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že podle odhadů by do ČR mohlo dorazit 400.000 běženců, zatím jich přišlo asi 200.000. Víc než polovinu tvoří dětí, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.

"Dosud úřad práce přijal téměř 40.000 žádostí. Občané Ukrajiny, kteří přicházejí do ČR kvůli tamní válečné krizi, mohou požádat o mimořádnou dávku okamžité pomoci z důvodu vážné újmy na zdraví," uvedla mluvčí.

MOP patří mezi dávky hmotné nouze. Vyplácí se jednorázově. Pokud člověku hrozí kvůli nedostatku peněz vážná újma na zdraví, může dostat částku k doplnění příjmu do existenčního minima. To činí pro dospělého 2490 korun. U nezaopatřených dětí se počítá s životním minimem, které se pohybuje podle věku od 1970 do 2770 korun.

Podle náměstkyně Merhautové i přes zjednodušení trvá vyřízení MOP asi 45 minut. "Je to poměrně velká zátěž úřadu práce. Hejtmani si vyžádali přítomnost pracovníků úřadů práce v koordinačních centrech. V každém centru jsou zaměstnanci úřadu práce, kteří pomáhají žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc vyplňovat. Opravdu musí pomáhat, protože někteří žadatelé neumějí latinku," přiblížila na jednání sněmovního sociálního výboru Merhautová. Podle ní úřady práce požádaly o pomoc, s agendou vypomůžou úředníci ze sociální správy, inspekce práce i ministerstva podobně jako za epidemie. "Hledáme i každého ochotného člověka, který by šel na dohody vypomoci. Opravdu čekáme ještě větší nápor," řekla náměstkyně.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci Praha

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 14 minutami

Ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová

Macinka se na MSC střetl s Clintonovou, obhajoval Trumpovu politiku

Sobotní večerní program Mnichovské bezpečnostní konference vyvrcholil prestižní panelovou diskuzí, která se věnovala hlubokému rozkolu uvnitř západní společnosti. Hlavními aktéry ostré názorové výměny se stali ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Tématem nebyla jen bezpečnostní situace, ale především střet mezi konzervativním viděním světa a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech ovládl veřejný prostor na Západě.

před 19 minutami

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka

Ostuda, mnichovský trapas, truhlík z okresního přeboru vyhořel... Opozice tepe Macinku za hádku s Clintonovou

Mnichovská bezpečnostní konference se v sobotu večer stala dějištěm mimořádně ostrého diplomatického střetu. V rámci panelové diskuze o rozkolu západní společnosti proti sobě stanuli český ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Debata se rychle stočila od bezpečnosti k hlubokému ideologickému sporu mezi konzervatismem a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech zcela ovládl západní veřejný prostor.

před 1 hodinou

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU zatím nemůže nabídnout Ukrajině datum vstupu, shodují se někteří lídři

Evropská unie není v tuto chvíli připravena nabídnout Ukrajině konkrétní datum vstupu do bloku. Shodli se na tom lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během bezpečnostní konference v Mnichově. Ačkoliv oba zdůrazňují, že Ukrajina do Evropy patří, proces naráží na potřebu vyřešit širší geopolitické souvislosti a vnitřní připravenost členských států.

před 1 hodinou

Hokejisté Slovenska

Hokejisté Slovenska nečekaně postupují přímo do čtvrtfinále, i přes svou prohru se Švédy

Svým dalším hracím dnem pokračoval v olympijském Miláně hokejový turnaj. Tou asi nejvýznamnější zprávou je, že dalším přímým postupujícím do čtvrtfinále tohoto ostře sledovaného turnaje je vedle Kanady i Slovensko. Stalo se tak paradoxně poté, co naši východní sousedé prohráli svůj poslední zápas ve skupině B se Švédskem 3:5, ovšem právě rozdíl dvou branek byla pro přímý postup důležitá. Definitivně o slovenském přímém postupu rozhodla vysoká výhra Finska nad Itálií 11:0. Lotyšům se povedlo ve skupině C otočit a zvítězit v zápase s Německem. USA pak večer porazila Dánsko 6:3, i když ze začátku měly se svým severským soupeřem potíže.

před 2 hodinami

Marco Rubio

Rubio na MSC vyzval Evropu, aby se připojila k Trumpovu novému světovému řádu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval Evropu, aby se připojila k úsilí Trumpovy administrativy o přetvoření globálního řádu. Podle šéfa americké diplomacie by se nový systém měl zaměřit na suverenitu, reindustrializaci a vojenskou sílu. Rubio ve svém sobotním projevu neprojevil lítost nad snahami Washingtonu o anexi Grónska ani nad ostrou kritikou kontinentu, zvolil však smířlivější tón a zdůraznil touhu „oživit staré přátelství“.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Zelenskyj v Mnichově formuloval podmínky, za kterých Ukrajina přistoupí k podpisu mírové dohody

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově jasně formuloval podmínky, za kterých je jeho země ochotna přistoupit k podpisu mírové dohody. Klíčovým požadavkem je bezpečnostní záruka ze strany Spojených států na minimálně 20 let. Tato podmínka přichází před důležitými trilaterálními jednáními mezi Ukrajinou, Ruskem a USA, která mají začít příští týden.

před 6 hodinami

Marco Rubio

Úleva, pak vystřízlivění. Rubio sklidil za svůj projev vřelý potlesk, Evropa přitom dostala tvrdé ultimátum

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vystoupil na 62. mnichovské bezpečnostní konferenci s projevem, který sice navenek působil přátelsky, ale nesl v sobě tvrdé ultimátum. Ačkoliv ho publikum odměnilo bouřlivým potleskem, když označil Spojené státy za „dítě“ Evropy a zdůraznil vzájemnou propojenost, jeho politické poselství bylo neúprosné. Evropští představitelé tleskali především s úlevou, že se nedočkali tak ostrých útoků, jaké loni předvedl JD Vance.

před 7 hodinami

včera

Alexej Navalnyj

Epibatidin. Jak funguje neurotoxin, který podle evropských spojenců zabil Navalného?

Britská vláda a její evropští spojenci přišli s přelomovým odhalením týkajícím se smrti Alexeje Navalného. Podle závěrů mezinárodního vyšetřování byl tento nejvýraznější kritik Vladimira Putina otráven vzácným toxinem epibatidinem, který se přirozeně vyskytuje v kůži ekvádorských pralesniček. Tato zjištění, zveřejněná u příležitosti druhého výročí jeho úmrtí, staví do nového světla oficiální verzi ruských úřadů, které po celou dobu trvaly na přirozené příčině smrti v důsledku srdeční arytmie.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci

Americká armáda využila model umělé inteligence Claude společnosti Anthropic při utajované operaci ve Venezuele, jejímž cílem bylo zajetí prezidenta Nicoláse Madura. Informaci přinesl list Wall Street Journal s tím, že jde o jeden z nejvýraznějších případů nasazení komerční AI v rámci přímých vojenských akcí Pentagonu. Model byl v operaci dostupný díky partnerství Anthropicu se společností Palantir Technologies, která dlouhodobě spolupracuje s americkým ministerstvem obrany a bezpečnostními složkami.

včera

Radoslaw Sikorski

Sikorski: Pro Putina je nepřijatelná existence Ukrajiny jako národa s vlastní historií

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že válka na Ukrajině se v současné fázi mění v souboj o to, „kdo se zlomí dříve“. Podle něj se Rusko snaží otestovat vytrvalost ukrajinského lidu, zatímco jeho vlastní ekonomika se ocitá pod rostoucím tlakem. Sikorski upozornil, že Vladimir Putin sice mluví o míru, ale jeho představa je založena na kapitulaci Ukrajiny a potlačení její identity.

včera

Markéta Davidová

Biatlonového sprintu žen se účastnila i Davidová, ale stále se trápí. Vyhrála Norka před Francouzkami

V sobotu se v italské Anterselvě v rámci Zimních olympijských her jel další biatlonový závod a po pátečním sprintu mužů se tentokrát jednalo o sprint žen. Jednalo se po smíšené štafetě o druhý závod, kterého se zúčastnila Markéta Davidová platící za biatlonovou jedničku mezi českými ženami. Jenže, jak známo, na olympiádě se potýká Davidová s následky svého dlouhodobého problému s vyhřezlými ploténkami a bohužel tak navázala na svůj nepovedený finiš ve smíšené štafetě. Fyzicky na tom zkrátka nebyla dobře ani tentokrát, k tomu se ji nedařilo na střelnici a bylo z toho nakonec až 81. místo. Nejlepší Češkou byla naopak devatenáctá Tereza Voborníková. Závod vyhrála Norka Maren Kirkeeideová před dvěma Francouzkami Michelonovou a Jeanmonnotovou.

včera

Mette Frederiksen

Útoky dokazují, že Putin nemá zájem o mír, tvrdí Frederiksenová. Sánchez je proti jadernému přezbrojování

Dánská premiérka Mette Frederiksenová na okraj mezinárodního setkání ostře zkritizovala současný postup Ruska na Ukrajině. Podle ní útoky na energetickou infrastrukturu v mrazech dosahujících minus 25 stupňů Celsia jasně dokazují, že Vladimir Putin nemá o skutečný mír zájem. Frederiksenová označila toto jednání za šílené a dodala, že takové kroky jsou pro Rusko typické a nelze očekávat, že by se jeho přístup v dohledné době změnil.

včera

Jednotky ICE

Trumpova administrativa chce údaje lidí, kteří na sociálních sítích kritizují ICE

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v poslední době výrazně zintenzivnilo své snahy o identifikaci osob, které na sociálních sítích kritizují imigrační úřad ICE nebo sledují pohyb jeho agentů. Technologičtí giganti jako Google, Meta, Reddit či Discord obdrželi v posledních měsících stovky administrativních obsílek. Tyto právní žádosti vyžadují poskytnutí jmen, e-mailových adres, telefonních čísel a dalších identifikačních údajů majitelů účtů, kteří vystupují anonymně.

včera

včera

Anna Fernstädtová

Biatlon nabídl mužský sprint, Fernstädtová první jízdy. Curleři čekají na první výhru

V pátečním sedmém soutěžním dni letošních Zimních olympijských her v Mláně a Cortině d´Ampezzo se v rámci biatlonového programu předistavili muži ve sprintu a i v tomto závodě dominovali francouzské vlajky. Konkrétně Quentin Fillon Maillet navázal na svůj triumf ve smíšené štafetě a bere zlato i z desetikilometrové sprinterské trati. I tentokrát mezi muži byl nejlepším Čechem Vítězslav Hornig, jenž uzavřel TOP 20. Poprvé na těchto Hrách se také ukázala skeletonistka Anna Fernstädtová, která svými dílčími výsledky v letošním Světovém poháru mohla být fanoušky pasována mezi ty, kteří získají olympijskou medaili. Po svých prvních dvou jízdách ovšem figuruje na 11. místě. Ani v dalších dvou zápasech proti Švýcarům a Norům se pak své první výhry na olympiádě nedočkal český mužský curlingový tým. Své třetí zlato na těchto Hrách naopak získal norský běžec na lyžích Johannes Klaebo a za zmínku stojí i nečekaný průběh a výsledek krasobruslařského závodu.

včera

včera

Alexej Navalnyj

Británie: Navalnyj byl otráven smrtícím neurotoxinem jihoamerických pralesniček

Britské ministerstvo zahraničí oficiálně oznámilo, že ruský opoziční lídr a protikorupční aktivista Alexej Navalnyj byl otráven smrtícím toxinem. Podle Londýna je za jeho smrt „s vysokou pravděpodobností“ zodpovědné Rusko, které k útoku využilo látku epibatidin. Tento silný neurotoxin se v přírodě vyskytuje v kůži jihoamerických pralesniček, konkrétně u druhů z Ekvádoru, a způsobuje paralýzu, zástavu dechu a bolestivou smrt.

včera

Keir Starmer

Po uzavření mírové dohody na Ukrajině nebezpečí pro Evropu vzroste, varoval na MSC Starmer

Britský premiér Keir Starmer na Mnichovské bezpečnostní konferenci varoval, že dlouholetá stabilita míru v Evropě začíná povážlivě křehnout. Podle něj byl pro většinu Britů válečný konflikt po generace něčím vzdáleným, co se jich sice hluboce dotýkalo, ale odehrávalo se mimo jejich bezprostřední dosah. Nyní však lídři musí čelit varovným signálům z Ruska a připravit se na budoucnost, ve které mír již nebude samozřejmostí.

včera

Zelenskyj na MSC: Obětování Československa Evropu nezachránilo. Je iluzorní věřit, že rozdělení Ukrajiny přinese mír

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na konferenci v Mnichově s projevem, v němž poděkoval všem spojencům, kteří při Ukrajině stojí nejen emocemi a slovy, ale především konkrétními činy. Zvláštní pozornost věnoval mechanismu PURL, tedy seznamu prioritních požadavků, skrze který Spojené státy dodávají zbraně nezbytné pro boj proti ruské agresi. Zdůraznil, že jednou z nejtěžších věcí pro lídra je slyšet, že jednotkám protivzdušné obrany došlo střelivo a nemohou odrážet útoky, které často přicházejí v poslední sekundě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy