Na vývoji populace v českých zemích se výrazně podepsala druhá světová válka a události po ní, kdy počet obyvatel klesl asi o 1,8 milionu lidí. Před 100 lety, 15. února 1921, se uskutečnilo první sčítání lidu v Československu - celkem bylo v republice přes 13 milionu lidí, z toho v českých zemích 10,009.587 osob. Podle posledních údajů je nyní v ČR na 10,71 milionu lidí. A letos se koná další sčítání.
Poslední sčítání lidu konané před první světovou válkou se uskutečnilo v roce 1910, na území českých zemí žilo na 10,08 milionu lidí. Nově vzniklá Československá republika potřebovala znát co nejpodrobnější demografická data nově vytvořeného státu. V roce 1919 byl založen Státní úřad statistický jako nový orgán pověřený celostátními statistickými šetřeními. Mezi jedno z nejdůležitějších patřilo sčítání lidu. Podle tradice převzaté z monarchie se mělo konat v roce 1920. To však nebylo z mnoha důvodů (především dostatečné přípravy, ale také pro neujasněné hranice Československa) možné. Navíc nový zákon o sčítání lidu byl přijat teprve 8. dubna 1920.
Sčítání lidu se podle nového zákona uskutečnilo 15. února 1921. Zároveň byl proveden soupis bytů, a to v 28 aglomeracích, které měly alespoň 20.000 obyvatel. Za politicky nejdůležitější se považovalo zjištění národnosti obyvatelstva, které mělo potvrdit oprávnění vzniku samostatné Československé republiky. Na rozdíl od předválečného zjišťování národnosti na základě "obcovací řeči", v rakouské části bývalé monarchie byla přijata definice národnosti, podle níž "národností jest rozuměti kmenovou příslušnost, jejímž vnějším znakem jest zpravidla mateřský jazyk". Tím se měla odstranit pro české a slovenské etnikum znevýhodňující definice národnosti určované podle "obcovací řeči", která nahrávala německému jazyku. Odkaz přiznání národnosti podle "kmenové příslušnosti" navíc umožnil, aby se ke své národnosti přihlásili i Židé nebo cikáni, i když nemluvili hebrejsky nebo romsky.
Za důležitou charakteristiku se považovalo rovněž zjištění povolání obyvatelstva, i když nutno poznamenat, že se zjišťovala ekonomická aktivita podle hospodářských odvětví a nikoli za klasické povolání.
První československé sčítání je považováno za úspěšné nejen po stránce organizace či úplnosti a správnosti zjištění, ale i z hlediska zpracování a publikování jeho výsledků.
Druhé sčítání z prosince 1930 ukázalo, že Československo tehdy mělo 13,998.497 obyvatel, přičemž v Česku žilo 10,674.386 lidí.
Další sčítání lidu se mělo uskutečnit v roce 1940. Jeho zrušení tehdy v okupované a okleštěné zemi odůvodnili čeští politici a demografové nepřipraveností, hlavním důvodem však údajně byla snaha neposkytnout okupantům podklady pro válečné hospodářství. První poválečné sčítání se konalo v roce 1950, kdy v českých zemích žilo na 8,9 milionu lidí.
Během čtyřiasedmdesátileté existence Československa zažili občané sčítání sedmkrát (1921, 1930, 1950, 1961, 1970, 1980 a 1991), ale historie sčítání lidu v českých zemích sahá mnohem dále. Za první velké sčítání lze označit soupis obyvatelstva Čech podle víry z roku 1651. Proveden byl z podnětu církve a informoval o pokročení rekatolizace. Určitý obraz o počtu obyvatel dalo také sčítání konzumentů soli z roku 1702. Podle odhadů žilo v té době v Čechách asi 1,732.000 lidí.
Pravidelná sčítání lidu byla však stanovena až reskriptem Marie Terezie z října 1753, kterým se nařizovalo sečtení všeho obyvatelstva a jeho rozlišení podle pohlaví, věku a stavu. První konskript, neboli soupis, byl proveden v zemích Koruny české, v Horních a Dolních Rakousích, ve Štýrsku, Korutanech, Tyrolích a v Kraňsku na jaře roku 1754. Soupis byl prvním svého druhu v Evropě a Marie Terezie tak položila počátky novodobého sčítání obyvatel.
Za první moderní cenzus je považováno sčítání z roku 1869, které ukázalo, že Čechy, Morava a Slezsko v dnešních hranicích měly 7,617.230 obyvatel. Zákonem byly stanoveny desetileté lhůty pro sčítání, které se konalo vždy ke konci roku končícího nulou, případně na začátku roku následujícího. Tuto zvyklost zachovalo i Československo a pokračuje dodnes. Od roku 1869 byla také data ze sčítání veřejně publikována.
Při prvním sčítání v samostatné ČR v roce 2001 zjišťovali statistici 26 údajů o osobách, 18 o bytech a 12 o domech. Census ukázal, že Česká republika měla k 1. březnu 10,230.060 obyvatel (o téměř 72.000 méně až v roce 1991). O deset let později měl osobní list 24 otázek, domovní list deset a bytový list 13 dotazů, zhruba čtvrtina formulářů tehdy již přišla elektronicky. Sčítání ukázalo, že ČR měla koncem března 2011 10,436.560 obyvatel, nárůst oproti roku 2001 způsobili cizinci.
Související
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
Dnes je den beze spěchu. Lidem připomíná, že si tak mohou i zachránit život
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
před 2 hodinami
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
před 3 hodinami
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
před 4 hodinami
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
před 4 hodinami
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
před 4 hodinami
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
před 4 hodinami
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
před 5 hodinami
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
před 6 hodinami
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno před 6 hodinami
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
před 6 hodinami
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
před 7 hodinami
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
před 8 hodinami
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
před 8 hodinami
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
před 8 hodinami
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
před 9 hodinami
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
před 9 hodinami
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
před 10 hodinami
Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem
před 11 hodinami
Asii dál decimuje extrémní počasí. Vedra zabíjí desítky lidí
před 11 hodinami
"Ostudný podvodník Biden." Trump kvůli Izraeli zaútočil na amerického prezidenta
Americký exprezident Donald Trump tvrdí, že jeho nástupce v Bílém domě Joe Biden stojí na straně hnutí Hamás, když pohrozil zastavením dodávek amerických zbraní Izraeli. Uvedla to agentura AFP.
Zdroj: Libor Novák