Do Pardubic v poslední době přicházejí uprchlíci, kteří nemají doklady a nemohou prokázat, že prchají před válkou z Ukrajiny. Proces udělení víza tak trvá déle, běženci proto zůstávají bez pomoci, uvedl v otevřeném dopise primátor Martin Charvát (ANO). Dopis, jehož text má ČTK k dispozici, směřoval premiérovi Petru Fialovi (ODS) a ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN).
Uprchlíci chodí v Pardubicích do krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU), kde si vyřizují víza, hledají ubytování nebo práci. Když nemají doklady, nedostanou vízum. V Pardubicích na vízum strpění čeká od pondělí 2. května 49 uprchlíků, které centrum poslalo na ulici. "Když to systémově neumí řešit stát, pomohli jsme si. Hasiči vybudovali dočasné nouzové přístřeší, stanové městečko. Ale jeho kapacita je také plná," uvedl primátor.
Podle něj by složky IZS mohly v každém krajském městě zřídit jakýsi čekací tábor a vláda by k tomu měla dát pokyn. "Na sociálních sítích prezentujete, jak jste uprchlickou krizi zvládli, ale přitom realita je jiná. Navíc to, čím se prezentujete, odpracovaly kraje a obce. Jediné, co jste z mého pohledu udělali, bylo rozeslání kvót krajům, kolik uprchlíků mají absorbovat," napsal primátor. Vyjádření ministra vnitra ČTK zjišťuje.
Pokud uprchlíci nemají doklady, udělení víza podle pardubického primátora netrvá hodiny, ale dny. Příchozí lidé do té doby neexistují pro databázi humanitární pomoci (HUMPO), pro zdravotní pojišťovnu ani úřad práce. "Ale fyzicky tady jsou a zůstávají bezprizorní. Budu konkrétní, veškeré ubytovací kapacity, které město Pardubice zprovoznilo, jsme dle metodického pokynu vložili do systému HUMPO, tudíž s nimi nemůžeme nakládat. I když je tam pár lůžek volných, nejsou čekatelé na vízum v systému, a tudíž bez nároku na cokoliv," napsal Charvát.
Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí více než 5 milionů lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva a půl milionu Ukrajinců.
V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.
Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Více než 700.000 lidí odešlo do Rumunska, přes 400.000 do Moldavska. Do Česka přišlo přes 300.000 lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.
Podobný počet lidí zamířil i na Slovensko či do Německa, kde dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.
Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Zhruba 100.000 příchozích uprchlíků pak hlásí Rakousko a více než 50.000 Itálie. Skutečné počty ale mohou být vyšší.
Související

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít
Aktuálně se děje
před 45 minutami

Pokus o zákaz chemických zbraní, který tak úplně nevyšel. Největší hrozbou jsou teroristé
před 1 hodinou

Bouřlivé počasí hrozí po několik dní, upozornili meteorologové
před 2 hodinami

Zemřela Loretta Switová, představitelka Šťabajzny v seriálu M.A.S.H.
před 3 hodinami

Tragédie československé expedice. Před 55 lety zahynuli horolezci v Peru
před 4 hodinami

Tragický požár na pražském Chodově. Jeden člověk nepřežil
před 6 hodinami

Letní počasí už klepe na dveře. Příští týden teploty téměř dosáhnou tropů
včera

Český fotbal si zvolil nového šéfa. Fouska po čtyřech letech nahrazuje Trunda
včera

Trump může dočasně zrušit azyl půl milionu migrantů
včera

Kanadu spalují rozsáhlé lesní požáry. Probíhá největší evakuace, jakou místní pamatují
včera

Novou ministryní spravedlnosti by mohla být Decroix. Babiš chce pád celé vlády
včera

Ukrajina se mírových rozhovorů s Ruskem v Istanbulu zúčastní, ale pod jednou podmínkou
včera

Ministr spravedlnosti Blažek rezignuje
včera

Může Afrika zaútočit na USA? Sahel se mění v ohnisko globálního teroru, varuje generál
včera

Oceány mění barvu. Vědci netuší, co se stane dál
včera

Sebevraždy ve světě: Jak si stojí Česko v porovnání s USA a Japonskem
včera

Trump nás konečně začíná chápat, pochvaluje si Kreml. Ukrajině zajistíme bezpečnostní záruky, reaguje EU
včera

Jak zvládá extrémní počasí nejžhavější město Evropy? Připravuje na další spalující léto i příliv turistů
včera

Past na zákazníky? Oneplay nelze jednoduše zrušit, varuje dTest
včera

Čtvrt století poté: Hledá se Nemo a příběh generace, která může všechno změnit
včera
EU má nový cíl pro boj s extrémním počasím. Jenže vůbec neví, jak ho dosáhnout
Evropská komise plánuje navrhnout nový klimatický cíl: do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 % oproti úrovním z roku 1990. Cíl by měl být nejen ambiciózní, ale i realistický z hlediska politických možností. Jak uvedla místopředsedkyně Komise pro klima Teresa Ribera v rozhovoru pro Politico, klíčové bude najít cestu, jak tohoto cíle dosáhnout bez ohrožení jednoty Evropské unie.
Zdroj: Libor Novák