Příznaky deprese kvůli covidu má 9 procent lidí, loni na jaře pětina

Loni v dubnu, tedy na počátku šíření nákazy, zhoršení duševního zdraví u sebe pozorovala zhruba pětina lidí. Vyplynulo to z výzkumu Život během pandemie společnosti PAQ Research. Jeho aktuální výsledky poskytl dnes ČTK jeden z autorů, sociolog Daniel Prokop.

Největší propad zaznamenalo duševní zdraví Čechů na vrcholu loňské jarní vlny epidemie, kdy příznaky aspoň středně těžké deprese či úzkosti uvedlo v průzkumu až 19 procent dotázaných ve výzkumu. Proti situaci před vypuknutím epidemie to byl trojnásobný nárůst. Loni na konci dubna se situace zlepšila a deprese či úzkosti pociťovala přibližně desetina lidí. Na počátku letošního roku jejich počet ale vzrostl na zhruba 13 procent. Viditelné zlepšení pak přineslo uvolnění protikoronavirových opatření, uvedli autoři výzkumu.

Podle nich se koronavirová krize podepsala na duševním zdraví hlavně u lidí do 24 let, členech těžce finančně postižených domácností a ženách s nezletilými. Díky otevření škol a uvolnění sociálních aktivit nejvíce klesly projevy úzkostí a depresí právě u mladých a u žen s dětmi v domácnosti.

Podle průzkumu, který se v květnu uskutečnil mezi členy Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a který má ČTK k dispozici, přes 80 procent psychiatrů v době epidemie zaznamenalo nárůst počtu pacientů s depresemi o 20 až 30 procent. Devět z deseti lékařů se setkalo i s vyšším výskytem úzkostných poruch, zpravidla o 30 až 40 procent. Pětina z 600 až 700 oslovených ambulantních psychiatrů evidovala zvýšení počtu pacientů, kteří předčasně přerušili léčbu. Psychiatři zároveň uváděli, že jako problém vnímají omezenou dostupnost psychoterapie, která je jednou z možností léčby.

Podle psychiatra Martina Anderse situace související s pandemií klade na lidskou psychiku obrovské nároky, důvodem jsou obavy z nemoci a jejích důsledků nebo ztráta blízkých či přátel. Stejně závažné jsou sociálně-ekonomické aspekty, obavy za ztráty práce, jistoty příjmu, velmi náročné slaďování pracovního života například se školní docházkou dětí, oslabené sociální vazby, uvedl Anders.

Šíření nákazy dopadlo i na pracovní život Čechů, přičemž v červnu se míra jejich pracovní aktivity podle výzkumu společnosti PAQ Research vrátila na úroveň před epidemií. V červnu pracovalo bez omezení 67 procent lidí, což je zhruba stejně jako v době před koronavirem.

Autoři výzkumu připomněli, že během epidemie výrazně přibylo lidí s omezením práce, které bylo buď kompenzované prostřednictvím programů Antivirus, nemocenskou či ošetřovným, nebo bez finanční náhrady například při snížení úvazku. Počet lidí s tímto omezením v červnu dosáhl osmi procent, což je stejně jako před epidemií. Na začátku koronavirové epidemie loni na jaře přitom počet lidí ve věku 18 až 67 let s omezením v práci vzrostl z předkrizových osmi procent na 27 procent. Nejvýrazněji se omezení v práci dotklo pracovníků v obchodě a službách. Epidemie se také projevila odchodem více lidí například do důchodu, doplnili autoři výzkumu.