Průměrná mzda v Česku vzrostla na 40.135 korun

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve 4. čtvrtletí meziročně o 4,9 procenta na 34.360 korun. U mužů medián činil 36.792 Kč, u žen 31.720 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 17.221 a 65.753 korunami měsíčně.

Nominálně se mzda zvýšila v každém čtvrtletí loňského roku. V prvním kvartálu rostla o 3,4 procenta, ve druhém o 11,5 procenta a ve třetím o 5,7 procenta. Reálná mzda pak klesla pouze v posledním čtvrtletí. V prvním byla vyšší o 1,2 procenta, ve druhém o 8,4 procenta a ve třetím o 1,5 procenta.

Ve 4. čtvrtletí rostly mzdy nejvíce u činností v oblasti nemovitostí, a to o 14,2 procenta. Zaměstnanci v ubytování, stravování a pohostinství pak brali o 9,7 procenta více. Naopak ve zdravotnictví a sociální péči mzdy klesly o 8,1 procenta. ČSÚ upozornil, že je to způsobeno vysokou srovnávací základnou z roku 2020, kdy byly vyplaceny odměny za první vlnu koronavirové epidemie.

Analytici: Mzdy budou po započtení inflace klesat celý letošní rok

Data o vývoji průměrné mzdy ve čtvrtém čtvrtletí loni jsou začátkem trendu pro celý letošní rok, kdy nárůst mezd nevykompenzuje očekávanou vysokou inflaci. Po celý letošní rok je tak téměř jisté, že v reálném vyjádření budou mzdy klesat. Za celý letošní rok by to mohlo být kolem tří procent. Vyplývá to z vyjádření ekonomů.

Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně o čtyři procenta na 40.135 Kč, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen ale měsíční výdělek o dvě procenta klesl. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve 4. čtvrtletí meziročně o 4,9 procenta na 34.360 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 17.221 a 65.753 korunami měsíčně.

Za celý rok 2021 se pak mzda zvýšila o 6,1 procenta na 37.839 korun. Reálně to byl růst o 2,2 procenta. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

"Zatímco v roce 2020 byla příčinou pandemie a opatrnost firem, v loňském roce se na nízkém růstu reálných podepsala zrychlující inflace. A ta bude dominantním faktorem i v letošním roce. Při průměrné inflaci přesahující osm procent bude ve většině odvětví obtížné dosáhnout reálného zvýšení mezd," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

"Propad reálné mzdy ze čtvrtého čtvrtletí 2021 vidíme jako začátek série spíš než ojedinělý úkaz," upozornil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Minimálně až do třetího čtvrtletí je podle něj nutné se smířit s meziročním poklesem reálných mezd. "Pro zvýšení své spotřeby musejí domácnosti buďto strávit prací více hodin a nebo musejí čerpat ze svých úspor. Druhé z možností zvýšení spotřeby ovšem teď nenahrává geopolitická situace," upozornil.

Tempo růstu mezd ve čtvrtém čtvrtletí bylo podle hlavního ekonoma Creditas Petra Dufka pomalejší než v předchozím čtvrtletí, kdy výsledky ovlivnila mimo jiné o situace ve zdravotnictví. "Zatímco o rok dříve se tam v závěru roku vyplácely bonusy, loni už nikoliv, a tak tam došlo k výraznému poklesu objemu vyplácených platů. Nicméně když se podíváme na výsledky z převážně privátní části ekonomiky, tak ani tamní růst mezd nedokázal až na výjimky kompenzovat akcelerující inflaci," uvedl.

Dufek dále upozornil, že rostoucí inflaci budou mzdy těžko dohánět i v letošním roce. "Vzhledem ke zhoršujícím se vyhlídkám ekonomiky na jedné straně a zesilujícím inflačním tlakům na straně druhé, může kupní síla zaměstnanců letos poklesnout o zhruba tři procenta. To samozřejmě pocítí na svých tržbách obchodníci i poskytovatelé služeb, protože jednoznačnou prioritou domácností budou zvyšující náklady na bydlení, dražší doprava a potraviny, zatímco ostatní výdaje půjdou poněkud stranou," řekl.

I podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka hrála zásadní roli z pohledu reálného vývoje mezd vysoká inflace. "A právě rychlý růst spotřebitelských cen se v letošním roce bude velmi negativně promítat do reálného růstu mezd, který bude výrazně záporný. S ohledem na aktuální kumulaci proinflačních rizik je již téměř jisté, že pokles reálných mezd bude letos výrazně hlubší než v letech 2012 a 2013 a bohužel se také zvyšuje pravděpodobnost velmi slabého hospodářského růstu či dokonce hospodářské recese," uvedl.

Vzhledem k dalšímu zrychlení inflace v letošním roce tak podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera ani pokračující růst nominálních mezd kolem šesti procent nevykompenzuje růst cen. "Současná ruská agrese na Ukrajině přináší další stagflační vývoj, tj. vyšší inflaci a slabší růst, což bude propad reálných mezd v letošním roce dále prohlubovat," uvedl. Prozatím očekává propad reálných mezd letos o tři procenta.

"Mzdový růst vykázaný v loňském závěrečném čtvrtletí nebyl v nominálním vyjádření na úrovni čtyř procent špatný, bohužel ale zaúřadovala vysoká inflace. Takřka s jistotou lze předpokládat, že průměrná reálná mzda letos výrazně klesne: nelze vyloučit, že se celoroční průměrná inflace vyšplhá do oblasti deseti procent a v takovém případě by při růstu nominální mzdy o šest procent klesla průměrná reálná mzda o více než 3,5 procenta," doplnil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.