Průzkum: Rozhodování politiků ovlivňují hlavně úplatky, myslí si většina Čechů

Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM) z přelomu února a března. Nejmenší vliv na politiky mají církve a sami občané, uvádí průzkum.

Co nebo kdo ovlivňuje podle veřejnosti rozhodování politiků? Ve srovnání s dubnem 2018 mírně posílilo mínění o vlivu vědců a odborníků a průzkumů veřejného mínění. Naopak pokles byl zaznamenán v případě většiny ostatních položek, nejvíce v případě médií. https://t.co/ktTlklCcRV pic.twitter.com/2UeKkMYzmM

— CVVM (@CVVMcz) May 11, 2020

Účastníci průzkumu hodnotili vliv různých faktorů na rozhodování politiků udělením známky na škále od jedné do sedmi, kdy jednička znamená největší vliv a sedmička nejmenší. Úplatky a korupce dostaly průměrnou známku 2,76. Pětina Čechů jim dokonce dala jedničku, takže podplácení podle nich ovlivňuje politiky v nejvyšší míře. Podobný vliv na politiku přikládají lidé i lobbingu, kterému dali v průměru známku 3,13.

Až za úplatky a lobbisty zůstala média, osobní vztahy, a dokonce i voliči strany daného politika s průměrnými známkami zhruba 3,6 až 3,7. Ještě menší vliv na rozhodnutí politiků mají podle průzkumu vědci, sociální sítě, průzkumy veřejného mínění, odbory či stávky a demonstrace, kterým dali lidé známky kolem 4,3. Nejméně na politiky působí občané se známkou 4,60 a církve se známkou 5,03.

Korupci a lobbingu přisuzují Češi největší vliv na politiku dlouhodobě. U podplácení se průměrná známka nikdy nedostala nad trojku. Největší vliv měla korupce podle lidí v roce 2012, kdy dostala průměrnou známku 2,14. Tehdy vedl vládu Petr Nečas (ODS), který v červnu 2013 podal demisi kvůli vyšetřování tehdejší šéfky svého kabinetu a nyní manželky Jany Nečasové (dříve Nagyové) v kauze kolem možného zneužívání rozvědky a údajného podplacení exposlanců ODS.

V posledních letech podle výsledků průzkumů CVVM vliv úplatků a lobbingu mírně klesl. Ještě v roce 2017 hodnotili lidé vliv korupce průměrnou známkou 2,36 a vliv lobbistů známkou 2,86.

Průzkum byl prováděn mezi 1012 obyvateli České republiky ve věku nad 15 let, a to v době od 29. února do 11. března. Nezachycuje tak aktuální rozhodování politiků v situaci kolem koronaviru. Nouzový stav kvůli koronaviru byl vládou vyhlášen 12. března.