Ochota zaměstnávat příchozí z Ukrajiny je u českých firem poměrně velká, mnohé ale nejsou schopné nabídnout místa okamžitě a bez přípravy. Ochotných je na částečný nebo trvalý úvazek zaměstnat uprchlíky z Ukrajiny 59 procent podniků i s vědomím toho, že jde převážně o ženy, a to většinou s dětmi.
Pětina firem se ještě rozhoduje, stejný podíl pak se zaměstnáváním uprchlíků nepočítá. Vyplývá to z březnového průzkumu pracovního portálu Profesia mezi 220 společnostmi.
Průzkum také ukázal, jaké překážky firmám brání uprchlíky z Ukrajiny zaměstnávat. Firmy, které uvedly, že nepočítají s jejich zaměstnáváním, pro ně v převážné většině nedokáží vytvořit pracovní místa. Potřebují zaměstnance s dobrou znalostí češtiny nebo angličtiny (36 procent), obávají se nedostatečných odborných znalostí (23 procent) a nemají zdroje na překlad a tlumočení potřebné pro nábor i zaučení (18 procent), uvedl Michal Novák z Profesia.cz.
Firmy převážně plánují přijmout řádově jednotky takovýchto pracovníků, deklarovalo to více než 55 procent respondentů. Počítají hlavně s obsazením nekvalifikovaných a manuálních pozic (67 procent), poté kvalifikovaných technických (39 procent) i netechnických (20 procent) pozic.
Ukrajinci nejsou na českém trhu práce nováčky S pracovníky z Ukrajiny má řada firem dlouholeté zkušenosti, v průzkumu to potvrdilo 67 procent z nich. Ukrajinští pracovníci ve firmách zastávají nekvalifikované a manuální práce (71 procent), kvalifikované technické pozice (39 procent), kvalifikované netechnické pozice (29 procent), služby (20 procent) i manažerské pozice (deset procent).
Současná situace je ale podle Nováka jiná, zejména v mohutnosti a demografii vlny příchozích. Řada firem je na to ale podle průzkumu připravená. Na 57 procent firem uvedlo, že dokáží zabezpečit komunikaci v ukrajinském nebo ruském jazyce.
Válka ovlivňuje i život těch Ukrajinců, kteří v ČR již pobývají déle. Podle průzkumu 19 procent současných ukrajinských zaměstnanců zvažuje odchod s cílem zapojit se do obrany své země a devět procent z nich už odjelo. Mnohé firmy jim nabízejí pomoc: dvě třetiny při řešení transportu rodin do bezpečí, 42 procent ve formě finanční pomoci, 27 procent v podobě psychologického poradenství a 22 procent ve formě placeného volna.
Průzkum také zjišťoval, jaká podpora ze strany pracovního portálu by firmám ulehčila přijímání běženců. Jako stěžejní se ukazuje zabezpečení jazykové podpory při náboru (56 procent respondentů), překlad pracovní nabídky do ukrajinštiny, překlad životopisu z ukrajinštiny či tlumočník na pohovoru. Stejný podíl firem by uvítal zpřístupnění životopisů lidí z Ukrajiny v databázi životopisů zdarma. Většině zaměstnavatelů by pomohl i překlad základních dokumentů pro uzavření pracovního poměru (53 procent).
Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí více než čtyři miliony lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.
V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.
Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první měsíc ruské invaze přišlo přes 300.000 lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.
Podobný počet lidí zamířil do Německa, kde dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.
Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Zhruba 100.000 příchozích uprchlíků pak hlásí Rakousko a více než 50.000 Itálie. Skutečné počty ale mohou být vyšší.
Související
Babiš vyzval zbrojařské firmy k maximálnímu zabezpečení areálů
Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit
Aktuálně se děje
včera
Tragickou nehodu na Uherskohradišťsku nepřežila dívka. Pro řidičku letěl vrtulník
včera
Z Bulharska do vazby. Soud rozhodl o dalším obviněném v pardubickém případu
včera
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
včera
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
včera
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
včera
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
včera
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
včera
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
včera
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
včera
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
včera
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
včera
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
včera
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
včera
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
včera
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
včera
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
včera
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
včera
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
včera
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
26. dubna 2026 21:24
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák