REPORTÁŽ: První otevřené obchody. Bojíme se nákazy, ale Babiš za nás faktury nezaplatí, říkají majitelé obuvi

Maminka se sklání nad malým synem, který si právě zkouší botu a přitom kňourá. „A kde přesně tě to tlačí?“ ptá se ratolesti a nárt mu pečlivě prohmatává. Po chvíli rodič rozhodne, že vše je v pořádku. „My se je vezmeme,“ řekne a rozradostní tím majitelku obchodu s dětskou obuví Danyo Danielu Malinovou na pražském Jižním Městě v ulici V Jezírkách, jež konečně mohla otevřít po koronavirové uzávěře. „Pokud by nám vláda opět zavřela prodej, už bychom asi nepřežili,“ říká pro EuroZprávy.cz Daniela Malinová. Redakce navštívila v první den mírného rozvolnění i obchody s dětským oblečením, papírnictví a knihovnu, které opět ožily. „Už jsem neměla co číst,“ posteskla si paní Radka.

V jejich tvářích se zračí únava i nejistota. Manželé Malinovi, kteří už třicet let vlastní na pražském Jižním Městě v ulici V Jezírkách dětský obchod s obuví Danyo, mají obavy z budoucnosti. Sotva po měsíci a půl otevřeli, už se na ně valí další obava z uzamčení provozovny. „Domnívám se, že dlouho otevření nebudeme. Na Děčínsku se totiž vyskytla brazilská mutace koronaviru, a tak mám strach, aby se nešířila,“ říká ustaraným hlasem Daniela Malinová. Její muž, který stojí za pultem útulného obchůdku, s další uzávěrou počítá téměř jistě. „Do dvou týdnů jsme opět bez zákazníků,“ tipuje Jaroslav Malina.

Vývoj epidemiologické situace ale pozorně sledují i jejich klienti. „Kluk mně roste jako z vody a další výluka by znamenala, že by už neměl v čem chodit,“ postěžuje si matka, která před chvílí u Malinů nakoupila a v podpaždí svírá krabici, v níž jsou ukryty zářivě nové boty, které za chvíli ukládá do kočárku, jenž stojí před obchodem zaparkovaný pod stříškou, o níž se rozbíjejí kapky deště se sněhem. „Právě špatné počasí je příčinou, proč moc lidí zatím nepřišlo,“ praví šéfová. „Uvidíš, že odpoledne zde bude živěji,“ uklidňuje ji manžel.

Ve zboží měli dvě stě tisíc a museli zavřít

Paní Malinová líčí, co pro majitele znamená, když z ničeho nic musejí najednou uzavřít. „Málokdo si uvědomuje, že u obuvi musíme udělat objednávku u dodavatelů půl roku až devět měsíců dopředu. A když nás zase uzavřou na delší dobu, co budeme dělat s objednaným sezónním zbožím? Když vypukla loni na jaře pandemie, měli jsme ve zboží dvě stě tisíc korun a nemohli jsme ho prodat,“ popisuje útrapy podnikání během koronavirové pandemie majitelka obchodu Danyo. Na jejím muži je ze současné krize znát velká rozladěnost. „Osobně mně přijde, že premiér Babiš dělá maximum pro to, aby zlikvidoval střední třídu i živnostníky. Podle mně by byl nejraději, aby zde vládl jen jeho holding a prodávalo se pouze jeho zboží,“ netají se kritikou na adresu ministerského předsedy.

Ustaraná soukromnice přiznává, že čekala přes čtrnáct dní na kompenzační bonus, když ji stál provoz. „A nikoho nezajímá, z čeho máme žít. Nejsem se současnou vládou vůbec spokojena.“ Malinovi by neradi zažili loňský podzim. „Tehdy se epidemiologická situace začala horšit a my tušili, co přijde. Museli jsme proto zásoby vyprodat, a tak jsme obuv nabízeli až s čtyřicetiprocentní slevou. Na jaře vám totiž už nikdo podzimní či zimní kolekci nekoupí,“ povzdychne si. „A to si páni poslanci vůbec neuvědomují,“ vstupuje do hovoru pan Malina. Právě od začátku března, kdy měli zavřeno, je tradičně největší kšeft. „A o ten jsme už dvakrát na jaře přišli. Loni a letos. Vždy na přelomu zimy a jara i přechodu z podzimu na zimu se děti nejvíce přezouvají.“

Obchodnici mrzí, že ji bytové družstvo v domě, kde sídlí, neodpustilo za březen nájem. „Bohužel. Naštěstí ale máme úspory,“ oddychne si. V době uzavření občas něco prodala přes internet. Do výlohy si vystavila e-mail a maminky jí psaly, co by si přály. „Spustila jsem vlastně takový e-shop, což bylo dovolené. Se zákaznicí jsme se vždy domluvily, kdy si pro obuv přijde, a já jsem zboží vydala přes okénko v rámci vládního opatření.“ Připouští ale, že e-shopový prodej ji přidělal paradoxně více starostí než užitku. „Prodávat totiž boty bez možnosti vyzkoušet si je, znamená vždy velké riziko. Jednou se mně stalo, že zákaznice je měnila třikrát a počtvrté zažádala o vrácení peněz, což také nějakou dobu trvá.“ Boty přes internet by například nekoupila paní Petra, která si vybírala v nedalekém Pepcu dětské oblečení. „Pořizovat boty přes e-shop je vždy zbytečné drama. Z fotky nikdy nepoznám, jak má bota vysoký nárt.“

Přesto se zákazníkům Daniela Malinová snaží všemožně vyjít vstříc, a proto se nad určitými problémy umí povznést. „Jsem tady třicet let, u lidí jsem už známá, a tak je nesmím zklamat,“ konstatuje a z její rétoriky je znát, že se řídí mottem Tomáše Bati: Náš zákazník, náš pán. Doposud však nepochopila, proč během koronavirové pandemie musela mít dohromady téměř čtyři měsíce zavřeno. „Troufnu si tvrdit, že u nás riziko nákazy je mnohem nižší než u potravinových řetězců. Tady si bezpečně ohlídám, aby nakupoval jen jeden zákazník s respirátorem i potomkem. A vzájemně od sebe udržujeme náležitý odstup. Vezměte si ale supermarkety, v nichž se třeba jen u pečiva tísní hrozen lidí a nikdo neřeší, že porušují pravidla.“

Manželé Malinovi přiznávají, že mají obavy, aby se nenakazili koronavirem. „Nejsme totiž ve věku, kdybychom měli na vakcinaci proti covidu-19 nárok. Strach z přenosu infekce mám, ale hrůza z toho, že bych musela navždy zavřít, je silnější.“ Její muž je ještě konkrétnější. „Účty musíme platit neustále, Babiš za nás faktury rozhodně nezaplatí.“ Oba se ale shodují, že i prodavači by měli patřit do rizikové skupiny jako například zdravotníci či pedagogové. „Myslíme si, že obchodníci by měli mít rovněž nárok na přednostní očkování,“ říká paní Malinová a její manžel souhlasí. Čas pokročil a do obchůdku právě vejde další nakupující, a tak se návštěva musí loučit.

Rozčílený zákazník. Dochází vládě, že v zemi žijí lidé?

Z obchodu s dětským oblečením Pepco v Opatovské ulici za už vydatného sněžení vychází paní Petra se svým synkem. Obsah její tašky je naditý a signalizuje, že chlapci už řada věcí během karantény docházela. „Nakoupili jsme tepláky, trička i bundu. Využila jsem příznivějších cen, neboť v e-shopech bych tak levně nepořídila, protože u nich hrají prim značkové oděvy. Navíc vše osobně raději vyzkouším a u dětí to platí dvojnásobně,“ praví spokojená maminka.

O několik bloků dále si vybírá dětský sortiment v obchodě Kik paní Martina. „Mám velké obavy, že vláda zase vše zavře, a tak sotva mně osmiměsíční dcera usnula a převzala si ji babička na hlídání, vyrazila jsem malé pro bundičku a kvůli ochlazení se poohlížím i po teplé čepičce. S e-shopy nemám dobré zkušenosti,“ přiznává a na chvíli se zasní. „Už i já bych potřebovala občerstvit šatník a jako každá žena si udělat radost hadříky, ale na dospělé se zatím nedostalo. Musím zkrátka počkat,“ ironicky se pousměje a opět se rozhlíží po obchodě, co by malinké dceři mohla ještě opatřit.

Rodiče si našli i cestu do papírnictví. V Top drogerii v Bohúňově ulici si právě vybírala zboží pro školáky mladá maminka, na rozhodnutí, co pořídí, měla čas i klid. „Žádný velký nával jsme zatím nezaznamenali. Ale několik per, sešitů i pravítek jsme už prodali,“ přiznává slečna za pultem. Drogerie mohla i během restrikcí fungovat, ale papírnictví nikoli. Krátce po otevření proto papírnictví navštívil Karel Kohout. „I když žijeme v počítačové době, sešity a tužky či propisovačky děti stále potřebují. Navíc náš Kamil snad zase začne chodit na doučování z češtiny, a to vždy spotřeba sešitů vzroste. Dodnes jsem ale nepochopil, proč jsme nemohli školákům nakoupit různé potřeby. Dochází vládě, že v zemi vůbec žijí lidé?“ táže se.

Hodně živo bylo i v knihovně na Opatovské ulici. Mezi regály si právě své oblíbené spisovatele i žánry vybírala paní Radka. „Sice jsem si při uzavření knihy objednávala přes internet anebo telefonicky, ale já mám ráda, když si čtivo mohu v klidu vybrat a prolistovat sama. Přednost dávám životopisům a detektivkám, i když současná garnitura nám ji od vypuknutí pandemie připravuje každým dnem,“ směje se noblesní dáma a půjčuje si celkem šest knih. „Musím se předzásobit,“ dodává a vyráží malému vnukovi koupit bundu.

Život v zemi alespoň trochu zase pookřál.

Související

Více souvisejících

reportáž Obchody děti oděvy obuv podnikatelé

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 32 minutami

Předávání cen Český lev

Začalo předávání filmových cen Český lev

V pražském Kongresovém centru se právě rozbíhá slavnostní večer, během kterého se budou rozdávat prestižní sošky Českých lvů za nejlepší filmové a televizní projekty uplynulého roku. Celým ceremoniálem diváky u televizních obrazovek provází Bianca Cristovao. Tato známá stand-up komička se role moderátorky přímého přenosu České televize ujala úplně poprvé.

před 1 hodinou

Modžtaba Chámeneí

„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?

Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.

před 3 hodinami

Íránský ostrov Charg

Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit

Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.

před 4 hodinami

Íránský ostrov Charg

USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Ebrahím Azízí

Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly

Íránští představitelé vyslali Kyjevu ostré varování, které dále eskaluje napětí v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Ebrahím Azízí, předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, prohlásil, že se celá Ukrajina stala „legitimním válečným cílem“ pro íránské síly. Podle Teheránu se země aktivně zapojila do války tím, že poskytla Izraeli své technologie a experty na boj proti bezpilotním letounům.

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv

Hormuzský průliv, klíčová tepna světové energetiky, zažívá v posledních hodinách dramatický vývoj, který v sobě mísí nečekaná diplomatická gesta i hrozbu totální námořní války. Íránský velvyslanec v Indii Mohammad Fathalí v sobotu oznámil, že Teherán umožnil některým indickým plavidlům bezpečný průjezd touto strategickou cestou. Jde o vzácnou výjimku v jinak neprodyšné blokádě, kterou Írán zavedl po zahájení masivního amerického a izraelského bombardování.

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.

před 11 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

před 12 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

před 13 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy