Rakovina a cukrovka? Výskyt v ČR se od roku 1989 zdvojnásobil, největší hrozbou jsou ale jiné nemoci

Výskyt rakoviny a cukrovky v populaci se od roku 1989 přibližně zdvojnásobil. Nemoci srdce a cév zůstaly i po 30 letech nejčastější příčinou úmrtí, umírá na ně polovina zemřelých.

Vyplývá to ze srovnání dat statistických ročenek Zdravotnictví 1990, která prezentuje údaje z roku 1989, a Zdravotnictví 2017 s posledními dostupnými daty Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

K zásadním změnám ve zdravotním stavu populace docházelo podle statistiků od poloviny 50. let. "Ve vyspělých státech i u nás se začaly výrazně měnit ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva, které se projevily ve změně příčin nemocnosti, invalidity a úmrtnosti," uvádí dokument z roku 1990. Na první místo se v té době dostala chronická neinfekční onemocnění, která se objevovala u stále mladších lidí.

Zejména šlo o nemoci srdce a cév, například vysoký krevní tlak nebo ischemickou chorobu srdeční, při níž se srdce nedokrvuje a postupně odumírají jeho části. Příčinou je kornatění tepen a ukládání tuku do stěn cév. Stejně jako většina dalších chronických nemocí srdce souvisí s životním stylem.

"Ve vyspělých státech se podařilo úmrtnost na tyto takzvané civilizační choroby v posledních deseti či patnácti letech omezit. Naproti tomu u nás křivka jejich vývoje naopak stále vzrůstá," uváděli odborníci rok po revoluci. V roce 2017 pak nemoci srdce a cév představovaly s téměř 292.000 hospitalizací, nejčastější příčinu pobytu v nemocnici. Nějaké nemoci srdce a cév podlehlo v roce 1989 asi 58 procent zemřelých, v roce 2016 to byla stále téměř polovina. Zlepšila se ale jejich léčba, protože případů přibylo. Například v léčbě infarktů či cévních mozkových příhod patří čeští lékaři mezi světovou špičku.

S diabetem neboli cukrovkou se léčilo v revolučním roce asi 4460 na 100.000 obyvatel, v roce 2017 jich bylo přes 8100. Aktuální počty pacientů se podle odborníků blíží milionu. "Na pokračující epidemii diabetu se největší měrou podílí 2. typ, který má 91 procent případů," uvádí materiál z roku 2017. Druhý typ cukrovky se na rozdíl od prvního, který je vrozený, odvíjí od životního stylu, nedostatku pohybu a nezdravé stravy.

Druhou nejčastější příčinou úmrtí Čechů byla v roce 1989 stejně jako v současnosti rakovina. Nových případů je více než dvojnásobek proti roku 1988. Už před 30 lety odborníci za nárůstem viděli také lepší diagnostiku. "S rozvojem medicíny a rostoucím zhoršením životního prostředí roste každoročně záchytnost nových onemocnění. Proti roku 1970 byla nemocnost za zhoubné novotvary v roce 1988 u mužů o 31 procent vyšší a u žen dokonce o 40 procent vyšší," uvádí statistická ročenka. Zatímco v roce 1988 onemocnělo 410 lidí na 100.000 obyvatel, předloni přes 900 případů.

U mužů tvořily před 31 lety dvě třetiny všech nových případů rakovina plic, konečníku, prostaty, tlustého střeva a žaludku. U žen se k nejčastějším přidaly rakovina prsu, kůže, děložního hrdla a čípku. Na prvním místě rakovinu plic v současnosti u mužů nahradila rakovina prostaty, u žen zůstává rakovina prsu. Naopak rakoviny plic, která má zároveň u obou pohlaví nejvyšší úmrtnost, u nich přibývá. Nějakému druhu nádoru podlehla v roce 1989 více než pětina všech zemřelých, v roce 2016 to byla více než čtvrtina. Odborníci připomínají, že lidé, kteří se z nádoru vyléčí, se často dožijí dalšího.

Mezi závažné zdravotní problémy v minulosti patřila tuberkulóza (TBC). Od roku 1952 se proti ní plošně povinně očkovalo, vakcinace byla zrušena v roce 2010. V roce 1989 bylo hlášeno 1560 případů, předloni 505. Téměř třetina z nich byli cizinci, nejvíc z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu.

V současné době se Česko potýká s epidemií spalniček, případů bylo ke konci srpna více než 580. Statistici v roce 1989 uváděli, že u nákaz, proti nimž je zavedeno povinné očkování, je epidemická situace dobrá. Spalničkami onemocněli tehdy jen dva lidé. Současná situace je podle odborníků způsobená poklesem imunity dříve očkovaných dospělých a také sníženou důvěrou v očkování a jeho odmítáním rodiči.

V roce 1985 Česko začalo sledovat počet HIV pozitivních. Nakažených bylo 140, nemoc AIDS se vyvinula u 17 z nich. V následujících 30 letech počet nemocných stoupl na více než 3500, nemoci podlehlo přes 300 lidí. Díky vývoji léčby mohou pacienti s nákazou HIV žít dlouhodobě, aniž by se jejich stav zhoršil.

Související

Více souvisejících

rakovina cukrovka nemoci zdraví Česká republika

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Boys Go to Jupiter

RECENZE: Dospívání je dnes těžké. Festival Anifilm uvedl brilantní indie výpověď o proměně ambic

V Liberci právě skončil největší festival animovaného filmu u nás. Zastřešujícím motivem letos bylo sci-fi. Jeden ze soutěžních celovečerních filmů s výstižným názvem Boys Go to Jupiter si se zastřešujícím žánrem velmi subtilně a humorně pohrává. Skrze simplifikovanou estetiku a práci s nostalgickou prchavostí nabízí silnou a nevtíravou reflexi dospívání v (nejen) dnešním světě.

před 1 hodinou

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí v Evropě ovlivní Ines. Meteorologové varují před nebezpečnými jevy

V Česku panuje už řadu dní stabilní počasí, které je na květen teplotně podprůměrné. Moc také neprší. Jiná má být v těchto dnech situace v centrálním Středomoří. Vyskytnou se tam vydatné srážky a bouřky, škody bude způsobovat i silný vítr. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 2 hodinami

Vladimír Putin

Obstruovat jednání nemusí jen Rusko, ale i Ukrajina. Jak reagovat na bezvýchodné situace?

Existuje celá řada způsobů, jak by západní spojenci, včetně Evropské unie a Spojených států amerických, mohli reagovat na případné obstrukce v jednáních o příměří. Tyto obstrukce mohou přicházet jak ze strany Vladimira Putina, tak ze strany Volodymyra Zelenského. V obou případech se jedná o scénáře velmi nepříznivé a není jasné, jaká na ně bude reakce. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Snímek ze setkání státníků zemí Varšavské smlouvy v roce 1987.

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.

před 4 hodinami

Donald Trump

Čekali na něj s cybertrucky a červeným kobercem, dali mu Air Force One. Přetvoří Trump USA v arabský stát?

Prezident Donald Trump během své první velké zahraniční cesty druhého funkčního období dal jasně najevo, že by si přál, aby se Spojené státy více podobaly bohatým autoritářským státům Perského zálivu. V Saúdské Arábii se mu dostalo přijetí hodného krále – fialový koberec, červené Cybertrucky a osobní vřelost, kterou mu doma neposkytují ani jeho nejloajálnější spolupracovníci. V Kataru na něj čekal červený koberec a velkorysá nabídka nového letounu 747-8 místo jeho stárnoucího Air Force One.

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Americká trpělivost s pasivními Rusy je u konce. Nyní je čas začít jednat, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz zhodnotil pozice, v nichž se před čtvrtečními jednáním v Istanbulu nachází válčící Ukrajina a Rusko. „Právě hrozba rozpoutání války s NATO je tím jediným, co Rusko dokáže od Ukrajiny do budoucna držet dál,“ upozornil v exkluzivním rozhovoru. Přímý rozhovor mezi Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem nevnímá jako příliš pravděpodobný.

před 5 hodinami

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Rána pro von der Leyenovou: Soud rozhodl v kauze Pfizergate

Evropská komise pochybila, když odmítla zveřejnit textové zprávy mezi předsedkyní Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické firmy Pfizer Albertem Bourlou, rozhodl dnes Soudní dvůr Evropské unie. Tato komunikace probíhala během pandemie covidu-19, kdy EU vyjednávala největší očkovací kontrakt své historie.

před 6 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Tlak na Putina narůstá. Do schůzky se Zelenským ho nutí už i spojenci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterním večerním projevu znovu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se osobně zúčastnil plánovaných mírových jednání v Turecku. V projevu, který byl odvysílán v celostátní televizi, označil přímou účast Putina za nezbytnou podmínku dosažení trvalého příměří a skutečných výsledků.

před 7 hodinami

Evropská unie

EU schválila 17. balík sankcí proti Rusku

Evropská unie schválila v pořadí již sedmnáctý balík sankcí proti Ruské federaci, oznámil dnes francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Podle jeho vyjádření pro stanici BFM TV se nyní unie chystá spolupracovat se Spojenými státy na přípravě dalších, ještě přísnějších sankčních opatření.

před 7 hodinami

Donald Trump a Ahmad Šara

Džihádista, který míří k mezinárodní legitimitě. Co znamená schůzka Trumpa s vůdcem Sýrie?

Americký prezident Donald Trump se účastní významného summitu v Rijádu, kde se schází například se saúdským korunním princem, stejně jako s vůdci Spojených arabských emirátů a Kataru. Tato návštěva, vnímaná jako první zásadní zahraničněpolitická cesta od Trumpova návratu do Bílého domu, má za cíl posílit obchodní a bezpečnostní vazby mezi USA a zeměmi Perského zálivu. Avšak právě v době, kdy Washington zdůrazňuje nové diplomatické priority, může tato cesta přinést napětí do vztahů mezi Spojenými státy a Izraelem.

před 8 hodinami

Donald Trump a Ahmad Šara

Trump se setkal se syrským lídrem, na jehož hlavu USA vypsaly odměnu 10 milionů dolarů

Prezident Spojených států Donald Trump dnes v saúdskoarabském Rijádu jednal se syrským prezidentem Ahmadem Šarou, který byl ještě před půl rokem považován za mezinárodně hledaného džihádistu s odměnou 10 milionů dolarů vypsanou na jeho dopadení. Schůzka trvala půl hodiny a podle amerického Bílého domu byla „velmi pozitivní po všech stránkách“.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Existuje riziko jaderné války mezi Indií a Páksistánem?

Napětí mezi Indií a Pákistánem se znovu dostalo na titulní stránky, tentokrát bez výhrůžek jadernými zbraněmi či varovných tlačítek. Přesto byl poslední střet těchto dvou jaderných mocností opět připomínkou toho, jak snadno může i omezený konflikt sklouznout do katastrofální eskalace.

před 9 hodinami

MS v hokeji

Maďarsko udělalo významný krok k záchraně, Kanada si pohodlně došla pro další výhru

O první překvapení letošního mistrovství světa v hokeji se postaral celek, od něhož to málokdo čekal. Nováček z Maďarska si totiž poradil s Kazachstánem, který porazili 4:2 a to i díky zatím nejrychlejší brance tohoto turnaje a udělali tak významný krok k záchraně v elitní divizi mistrovství světa. Ve druhém úterním večerním zápase si pak Kanada v duelu s Francií v poklidu došla pro výhru 5:0.

před 10 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Američané začali pociťovat v praxi Trumpova cla. Citelně si připlatí i za nejmenší zásilky

Američtí spotřebitelé s nižšími příjmy, kteří spoléhají na extrémně levné zboží z čínských e-shopů jako Shein a Temu, se i přes určité úlevy mohou připravit na vyšší ceny a delší dodací lhůty. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa sice zmírnila drakonické tarify na tzv. de minimis zásilky – tedy balíky v hodnotě do 800 dolarů – ale cla, která i nadále zůstávají v platnosti, představují zásadní zásah do nákupních návyků milionů Američanů.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Ruská měna, rubl

Co se stovkami ruských miliard? Rodí se nový plán

Velká Británie usiluje o převedení téměř 200 miliard eur ve zmrazených ruských aktivech, které jsou aktuálně uloženy v Belgii, do zvláštního investičního fondu. Podle informací serveru Politico by tento krok dal Londýnu větší vliv na to, jak s těmito prostředky naložit, a zároveň by mohl posílit mezinárodní roli premiéra Keira Starmera jako prostředníka mezi Evropou a Spojenými státy.

včera

USA dochází trpělivost: Nejsme žádná charita, zní z OSN

Spojené státy by se na Organizaci spojených národů neměly dívat jako na charitativní projekt, ale jako na instituci, která přináší konkrétní výhody – prohlásil v úterý technologický vyslanec OSN Amandeep Singh Gill na konferenci Politico AI & Tech Summit v Soulu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy