Rozdělení ČEZ by současné energetické krizi nepomohlo, myslí si experti

Vláda uvažuje o restrukturalizaci polostátní energetické společnosti ČEZ, ale ještě to vyžaduje důkladnější analýzy, řekl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru, který ve čtvrtek zveřejnil server Hospodářských novin (HN).

Není zatím jasné, jakou část ČEZ by stát zestátnil. Podle analytika Komerční banky Bohumila Trampoty by to mělo být zjednodušeně na část, která generuje elektřinu, zejména tedy elektrárny. "V části, která vyrábí elektřinu, musí vykoupit minoritní akcionáře, to je nezbytné. A důvod je jednoduchý. Stát/vláda by pak zcela ovládla právě výrobu a mohla by si s ní dělat cokoliv. Tedy jsou důvody jako kritická infrastruktura, zajištění dodávek, cena, a taky politické," uvedl Trampota.

"Je to cesta, kterou se v minulých letech vydaly německé energetiky, E.ON, RWE, a tento proces je taky u francouzské EDF. Pokud k tomu dojde, vliv na cenu elektřiny bude v rukou vlády," uvedl Trampota. Vliv na akcie čeká pozitivní. "Vláda bude vykupovat akcie od minoritních akcionářů a bude muset nabídnout k tržní ceně prémii. Odhaduje v desítkách procent k současné tržní ceně," dodal Trampota.

Dobrou cestou je rozdělení ČEZ podle analytika ENA Jiřího Gavora. "V nejbližších letech bude stát velmi potřebovat kompetentní silný energetický podnik, který by mohl pomoci realizovat energetickou strategii státu právě v situacích, kdy privátní podnikání naráží na bariéry příliš vysokého rizika a nejisté návratnosti," uvedl Gavor.

Do vlastnictví státu by podle jeho názoru měla patřit jednoznačně výrobní část klasické energetiky ČEZ a připravovaná výstavba jaderných elektráren. "Vzhledem k současné situaci bych do státní části zařadil i obchod, který by v normálních časech mohl být privátní. Vše ostatní může být plně zprivatizováno a vzhledem k zájmu investorů o distribuci a obnovitelné zdroje by nároky na státní rozpočet byly minimální," uvedl.

"Pokud by si stát chtěl plně nechat i distribuci, což by se mu také hodilo, tak pak musí počítat s příslušným doplatkem vůči stávajícím privátním akcionářům. Pokud bude postup vůči menšinovým akcionářům férový, tak bych neočekával z jejich strany odpor, může to být win-win projekt," dodal Gavor. Takový proces ale vyžaduje čas a proto podle něj nelze očekávat, že je to recept na současnou akutní krizi s vysokými cenami komodit.

Analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal míní, že rozdělení ČEZ dobrá cesta spíše není. "V horizontu týdnů to jen rozptýlí pozornost, nepomůže to," řekl Dohnal. Pokud by se měl ČEZ rozdělit, do rukou státu by podle něj měly připadnout jaderné a uhelné elektrárny. "Zestátnění a současné rozdělení společnosti ČEZ by pomohlo jen v tom smyslu, že by stát jako jediný vlastník ovlivňovat ceny elektřiny, ale plynu spíše ne. A pomohlo by to až za zhruba dva roky, než se uskuteční všechny nutné kroky," uvedl Dohnal.

Roky by se podle Dohnala také mohly táhnout soudní spory, které by s tím byly spojené. "Výhodou ovšem je i to, že ČEZ plně státní by snadněji mohl realizovat výstavbu nového jaderného bloku. Možnou neefektivitou takového projektu by nebyli poškozeni minoritní akcionáři, ale daňoví poplatníci. Každopádně nový jaderný blok nám dodá elektřinu až za 20 let. Nyní řešíme výrazně akutnější a bližší problémy," dodal Dohnal.

Ekonom Lukáš Kovanda v dnešním komentáři upozornil, že akcie na úvahy o rozdělení ČEZ reagují příznivě. V květnu představují suveréna pražské burzy, od začátku měsíce zhodnotily o zhruba 12,7 procenta, což je dramaticky více než kterýkoli jiný titul, který se v Praze obchoduje

"Akcie na úvahy o rozdělení ČEZ reagují příznivě, jelikož výstavba jaderných bloků představuje nesmírně rizikovou záležitost. Pokud by ji však na sebe po rozdělení ČEZ kompletně vzal stát, menšinovým akcionářům odpadne potenciální bolehlav," vysvětlil Kovanda.