Sněmovna pochybila. Student měl nárok na informace z peněžních deníků, rozhodl NSS

Sněmovní kancelář na dotaz ČTK uvedla, že pravidelně poskytovala veřejnosti základní údaje o celkové výši příspěvků na činnost poslaneckých frakcí. Několikrát, například na žádost médií, poskytla i informace o peněžních denících. "Takový dotaz po posouzení v souladu s příslušným nálezem Ústavního soudu splnil čtyři 'prahová kritéria' pro poskytnutí konkrétní informace, kdy jedním z nich je i veřejný zájem," uvedla. V případě studentské žádosti toto kritérium podle sněmovní kanceláře splněno nebylo. "Rozhodnutí NSS nyní vnáší nový pohled do této procedury, který budeme muset akceptovat," dodala.

Kluby jsou podle NSS jedním ze základních pilířů parlamentní demokracie, zároveň přijímají veřejné prostředky na činnost z rozpočtu Sněmovny. "Proto zde existuje zřetelný zájem na veřejné kontrole hospodaření poslaneckých klubů i ve vztahu k platovým náležitostem jejich zaměstnanců," stojí v rozhodnutí.

Pokud veřejnost bude znát počet pracovníků a výši jejich platů a odměn, může učinit úsudek, zda politické strany nakládají s veřejnými prostředky hospodárně a zda jich nezneužívají k výplatě neadekvátně vysokých částek svým členům či sympatizantům, případně k jiným nežádoucím účelům.

NSS rozhodoval o poskytování informací o hospodaření jednotlivých poslaneckých klubů. Podle soudců existuje veřejný zájem na kontrole a za splnění podmínek stanovených v tzv. platovým nálezem ÚS je namístě tyto informace poskytnout. Celý rozsudek zde: https://t.co/WEnvOrKF5e pic.twitter.com/0M6eNgebXn

"Takový poznatek může být pro voliče jedním z aspektů hodnocení činnosti jednotlivých poslaneckých frakcí a rozhodování, pro jaký politický subjekt budou hlasovat v příštích volbách do Poslanecké sněmovny," napsali soudci.

Soud se také zabýval otázkou, zda poskytnutí informací studentovi pro diplomovou práci může přispět k veřejné diskusi. Dospěl k závěru, že ano, protože diplomové práce se v Česku zveřejňují. Zároveň soud konstatoval, že veřejná kontrola činnosti orgánů veřejné moci nepřísluší jen úzce vymezené skupině osob a status takzvaného společenského hlídacího psa může mít i student.

Peněžní deníky poslaneckých klubů jsou pomocnou evidencí, která slouží jako podklad k vedení účetnictví. Obsahují údaje, z nichž lze jednoznačně identifikovat příjemce plateb. I proto kancelář Sněmovny žádost o poskytnutí těchto informací původně odmítla, což potvrdil i Městský soud v Praze. Odkázal na takzvaný platový nález Ústavního soudu, jenž konkrétními podmínkami limitoval nárok na některé informace o příjmech ve veřejné sféře. Podle NSS však v této konkrétní kauze platový nález neznamená důvod pro paušální odmítnutí nároku na informace z platových deníků.

Student už v mezičase diplomovou práci obhájil na výbornou. Přesto by se mělo jeho žádostí o informace z roku 2017 znovu zabývat vedení kanceláře Sněmovny. Pokud nadále nebude chtít některé konkrétní údaje z deníků poskytnout, bude to muset náležitě zdůvodnit.