Solidarita a humanita se vytrácejí, varoval Rychetský v Terezíně

Evropou procházejí tisíce lidských bytostí, které hledají ochranu před novými zvěrstvy páchanými opět na základě zrůdných ideologií a nenávisti, uvedl předseda ÚS. "Pohled na mrtvé děti, vyplavené spolu s rodiči na středomořské pláže, obsazené evropskými turisty, je pro naši civilizaci zahanbujícím mementem, které nelze ospravedlnit snahou o vykoupení špatného svědomí miliardami posílanými autoritativním režimům," dodal.

Rychetský se obává, že slova jako solidarita a humanita se začaly vytrácet z veřejného prostoru. "Chci je právě z tohoto místa a při této příležitosti připomenout," řekl předseda ÚS.

S projevem dnes vystoupil i pamětník, bývalý vězeň terezínského ghetta Hanuš Hron, který hovořil o své poslední vzpomínce na utrpení, jímž v Terezíně prošel. Na moment, kdy pochopil, že je volný. "Tak jsme šli ve směru vojenské kolony až k náhle zcela opuštěné bráně ghetta, kterou jsme prošli a byli jsme svobodní," řekl. V Terezíně žil více než tři roky. Na dotaz ČTK uvedl, že není sentimentální a tryzna životy mrtvých nevrátí. "Je ale dobře, že se to dělá," dodal.

Tradičně se tryzna na národním hřbitově v Terezíně koná třetí květnovou neděli, letos se přesunula kvůli epidemické situaci na září. Loni pořadatelé událost přesunuli na říjen, v létě rozhodli, že se bude konat bez účasti veřejnosti, a nakonec ji definitivně zrušili. Neuskutečnila se tak poprvé od roku 1946.

Tryzně předcházela vzpomínková akce na bývalém popravišti v Malé pevnosti, kde se konala poslední poprava na sklonku války 2. května 1945. Popravených 51 mladých nevinných lidí symbolicky svou přítomností připomněli studenti z gymnázia v Uherském Hradišti. Jejich kantorka, která symbolickou tradici zavedla, ve svém projevu směrem ke svým žákům řekla, že oběti poslední popravy tehdy před svou smrtí uvažovaly stejně, jako by dnes uvažovali i oni. "Věděli, že za zdí by je čekala svoboda, ale oni stáli před ní na hliněném náspu, odkud cesta nevedla. Tak mysleli na rodiče, své lásky a věřili, že na ně nebude zapomenuto. My jsme tady proto, abychom toto jejich poslední přání bezezbytku splnili," uvedla Poláková.

Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155.000 Židů z celé Evropy. Na 117.000 z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti pak prošlo 32.000 mužů a žen. V Terezíně zahynulo 2600 z nich, další tisíce pak v jiných nacistických táborech.