V závěru roku skončí dlouhodobé fixace cen energií několika stovkám tisíc klientů společnosti ČEZ. Některým z nich tak mohou od nového roku stoupnout ceny až trojnásobně. Dosud tito klienti platili méně, než činí současný celkový průměr. Českému rozhlasu - Radiožurnálu to dnes řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Ceny budou růst zákazníkům s končícími fixacemi také ostatních energetických firem v zemi. Nové ceny pro domácnosti nebo malé a střední podnikatele by určitě neměly překročit vládou stanovený cenový strop, který začne platit od ledna. Bez něj by podle Beneše byly ceny pro domácnosti až dvakrát vyšší.
Na konci roku by podle Beneše měly vypršet smlouvy na dvouleté a tříletí fixace cen zhruba deseti až 15 procentům klientů ČEZ. Odpovídá to nižším stovkám tisíc zákazníků. Mnohým z nich tak v lednu mohou stoupnout ceny za energie až trojnásobně. Šéf ČEZ v této souvislosti připomněl, že takový nárůst je způsoben i tím, že dosud platili tito odběratelé výrazně méně než ostatní a než je celkový průměr.
Firma zároveň upraví nabídku smluv s fixací cen, a to pouze na jeden rok, případně dobu neurčitou. "Myslíme, že ceny mohou v budoucnu klesat, dlouhodobější produkty proto teď nemají smysl," vysvětlil.
Beneš zároveň zdůraznil, že nikdo z domácností nebo dalších subjektů, pro něž vláda schválila cenové stropy na energie, nebude platit víc, než udává právě stanovený limit. Vláda ho stanovila na 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Přijetí vládou stanovených maximálních cen bylo přitom podle šéfa ČEZ nezbytné, protože bez nich by podle jeho odhadu mohly být ceny i dvakrát vyšší.
ČEZ, stejně jako innogy nebo jiní dodavatelé, začal zastropované ceny přepočítávat do záloh klientů s vyššími cenami už od listopadu.
Zastropované ceny začnou platit od 1. ledna. Vedle domácností je vláda schválila také pro malé a střední podniky, veřejné instituce a státní, krajské či městské firmy bez obchodní povahy. Náklady na toto opatření budou podle premiéra Petra Fialy (ODS) činit kolem 130 miliard korun.
Související
Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček
ČEZ potěšil zákazníky už nyní. Po Novém roce slibuje další zlevnění
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 1 hodinou
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 3 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák