Tři sta tisíc státních zaměstnanců nejspíš dostane od září přidáno 10 procent

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci ve školství či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300.000 zaměstnanců. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli. Znovu se sejdou 19. července.

"Za vládní koalici jsme přišli s návrhem, že jsme připraveni udělat navýšení od 1. září o deset procent pro ty pracovníky, kteří jsou v prvním stupni – bavíme se o zaměstnancích státu, jako jsou nepedagogičtí pracovníci, jako jsou lidé, kteří nejsou pod státní službou, lidé, kteří pracují v resortech, jako je oblast kultury a podobně," popsal Jurečka.

"Od 1. ledna bychom udělali zvýšení platů pro pracovníky ozbrojených bezpečnostních složek o deset procent. Pracovníci v tarifních stupních dva až pět a kteří jsou pod státní službou - tak tady jsme zatím dohodu nenalezli," dodal.

"Dohoda není," konstatoval Středula. "Je tady nějaký dílčí pozitivní směr, ale pro nás je důležitá celková dohoda," podotkl. První kategorie zaměstnanců by podle něj mohla dostat přidáno už od 1. srpna. "To je stihnutelné, více než realistické datum," řekl. Příslib ohledně bezpečnostních sborů odborový předák vítá. Myslí si ale, že od 1. ledna by měli dostat přidáno všichni zaměstnanci. "Inflace vyřazuje lidi z normálního života, stejně tak firmy. Situace je velmi vážná. Vláda Petra Fialy (ODS) za minimální mzdu nežije. Nové návrhy svědčí o tom, že ministři žijí mimo realitu," napsal po jednání Středula na twitteru.

Jurečka doplnil, že na jednání 19. července by měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023. "Abychom měli jasno a věděli, s čím můžeme počítat v oblasti učitelů, zdravotnictví nebo sociálních služeb od 1. ledna," uvedl.

Ministr také zmínil, že vláda myslí na exponované zaměstnance pod státní službou - například na úřadech práce. "Děláme konkrétní kroky. Navýšili jsme objem finančních prostředků na mimořádné odměny," připomněl. "Touto formou je to pro nás neakceptovalné," reagoval Středula. "Naše zkušenost říká, že odměny se následně rozdělují podle obličeje. Nebo známosti, blízkosti nebo politické příslušnosti – to doufám, že nikdy nenastane," poznamenal. "Pro nás je důležité, aby to bylo do tarifu. Odměny nemohou být kompenzací tarifního navýšení," zdůraznil.

Před dnešním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují.

Jurečka dnes odpoledne zopakoval před novináři ve Sněmovně, že platy ve veřejné sféře a další sociální a daňové podpory nelze valorizovat o inflaci. Pokud by to tak bylo, vláda by inflační spirálu nadále roztáčela. "Zní to nepopulárně, ale musíme udělat kroky, které budou inflační tempo brzdit," prohlásil.

Zvýšení platů je podle něj nutné vnímat i v kontextu dalších opatření, jako jsou úsporný tarif, chystaný růst existenčního a životního minima a podobně. Ministr také opětovně kritizoval stávkovou pohotovost - nepřijde mu korektní ve chvíli, kdy druhá strana má vůli jednat a najít shodu.

Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával loni veřejný sektor 656.500 lidí. Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se pro letošek výdělek zmrazil. Výdělek nepedagogických pracovníků ve školství, jako jsou například školníci, uklízečky nebo vedoucí školních jídelen, činil loni v průměru 26.261 korun hrubého měsíčně. Průměrná mzda v ČR byla podle údajů Českého statistického úřadu 37.839 korun měsíčně a průměrný plat učitelů 47.590 korun. Meziroční inflace v Česku v květnu dosáhla 16 procent.

Odboroví předáci veřejných služeb a správy se členy vlády předtím jednali o přidání dvakrát. Naposledy to bylo před třemi týdny. Stěžovali si, že nedostali od ministrů žádné jasné návrhy. Požadovali jednání s lídry koaličních stran. Do stávkové pohotovosti vstoupily úřednické odbory či svazy školství a zdravotnictví. Premiér a šéf vládní ODS Petr Fiala už dřív řekl, že plošná opatření by mohla inflační spirálu dál roztáčet. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opakovaně uvedl, že jakýkoliv růst platů je nyní na dluh. V neděli řekl, že kabinet počítá s navýšením platů od ledna, přidání o inflaci ale není realistické.

Související

Petr Fiala

Odvážná vize. Fiala vysvětlil, jak to myslel s platy jako v Německu

Premiér Petr Fiala (ODS) v den 35. výročí začátku sametové revoluce apeloval na voliče, aby jeho vládě dali ještě jedno čtyřleté období. Češi by pak podle jeho slov mohli dosáhnout na "německé" či "rakouské" platy. Navzdory následné kritice si Fiala za svými slovy stojí. Sebevědomí je podle předsedy občanských demokratů potřeba.   

Více souvisejících

mzdy / platy Marian Jurečka (KDU-ČSL) Josef Středula

Aktuálně se děje

před 53 minutami

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy