Státní zástupce se v případu údajného tunelování pražského dopravního podniku (DPP) domáhá přehrání odposlechů obžalovaných. Odvolací Vrchní soud v Praze by měl podle něj zrušit loňské rozhodnutí, které osvobodilo všech 17 obviněných, a případ by měl vrátit pražskému městskému soudu s pokynem k doplnění dokazování. Obhájci to dnes odmítli. Vrchní soud vyhlásí své rozhodnutí v tzv. jízdenkové kauze v úterý ráno.
Na zahájení odvolacího zasedání dorazilo šest obžalovaných - někdejší ředitel DPP Martin Dvořák, bývalý ředitel služeb podniku Tomáš Petana, tehdejší ekonomický šéf DPP Ivo Štika, advokáti Marek Stubley a Aleš Rozehnal a spolupracující obviněný, Jaroslav Kubiska z účetní firmy Peskim. Lobbista Ivo Rittig a zbývající obvinění se soudu omluvili a dali mu souhlas s jednáním v nepřítomnosti.
Státní zástupce Adam Borgula dnes zkritizoval pražský městský soud za to, že se ve svém nepravomocném rozsudku nevypořádal s řadou předložených důkazů - tedy že je buď vůbec neprovedl, nebo je řádně nevyhodnotil. Verdikt je podle něj nepřezkoumatelný. "Mám za to, že ta pochybení jsou natolik rozsáhlá a opomenutých důkazů je tolik, že je potřeba rozsudek zrušit a věc znovu projednat u nalézacího soudu," řekl.
Městský soud nevyslechl některé navržené svědky a zejména nepovolil přehrání odposlechů. Zdůvodnil to tím, že nahrávky vznikly při prověřování jiného případu - údajné korupce kolem bývalého státního zástupce Libora Grygárka. Borgula dnes upozornil na to, že toto sledování povolil soud jakožto nezávislý arbitr. Podle státního zástupce by bylo paradoxní, kdyby nahrávky nešlo použít.
Advokáti se proti snaze vrátit kauzu do hlavního líčení ohradili. Podle nich městský soud postupoval zcela správně, když odposlechy neprovedl. Obhájci také Borgulovi vyčetli to, že ve svém odvolání pouze polemizuje s hodnocením důkazů ze strany soudu. "Státní zástupce si z důkazů vybírá to, co se mu hodí do jeho konstruktu," prohlásil jeden z advokátů Jiří Matzner.
Předseda odvolacího senátu Luboš Vlasák původně naplánoval zasedání od pondělí do pátku, nakonec ale stihl celý program za jediný den, a to včetně doplnění dokazování několika listinami, které si vrchní soud sám vyžádal.
Kauza DPP má dvě části. První se týká smluv, jež dopravní podnik pod Dvořákovým vedením v roce 2008 uzavřel kvůli zajištění prodeje jízdenek, tisku jízdenek a vzniku elektronické jízdenky. Druhá, v níž figuruje i Rittig, popisuje údajné praní špinavých peněz vyvedených na základě těchto kontraktů.
DPP má v případu postavení poškozeného. Podle obžaloby přišel nejméně o 457,5 milionu korun a proti osvobozujícímu verdiktu se také odvolal. Pražský městský soud totiž dospěl k závěru, že vznik škody se nepodařilo prokázat - mimo jiné údajně neexistuje důkaz o tom, že Dvořák nebo Rittig na základě uzavřených smluv něco obdrželi.
Borgula požadoval v hlavním líčení pro většinu obviněných včetně Rittiga a Dvořáka pětileté tresty vězení a peněžité tresty pět nebo deset milionů korun. Obžalovaní vinu popírají. Rittig dříve uvedl, že obžaloba je plná lží a výmyslů a že s DPP, natož s jeho tunelováním, neměl nic společného. Dvořák zdůraznil, že nikdy nezasahoval do výběrových řízení.
Související
Metro C ráno nejezdilo na části trasy. Důvodem byla technická závada
Další výluka na lince metra C. V úseku přes centrum Prahy se nejezdí
Dopravní podník Praha , Martin Dvořák , Ivo Rittig , soudy , Praha , Odposlechy
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC
před 2 hodinami
Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem
před 3 hodinami
Maďarský parlament pod vedením Magyara začal rušit kontroverzní Orbánovy zákony
před 5 hodinami
MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko
před 5 hodinami
EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní
před 6 hodinami
Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla
před 6 hodinami
Už dva dny neútočíme, stejně jsme od Západu nedostali informace o ruských náletech, prohlásil Zelenskyj
před 7 hodinami
Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic
před 8 hodinami
Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů
před 9 hodinami
Na ruské straně zemřelo ve válce 11x víc vojáků než na Ukrajině, tvrdí Syrskyj
před 10 hodinami
Guardian: Stejnopohlavní pár zažaloval slovenské úřady, neuznají mu manželství z ciziny
před 10 hodinami
Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA
před 11 hodinami
Zemřel americký herec RJ Mitte, proslavila ho role v Perníkovém tátovi
před 11 hodinami
Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí
před 13 hodinami
Víkendové počasí může nabídnout i sněžení, zmínili meteorologové
včera
Policie dopadla útočníka od Boleveckého rybníka. Bodl ženu a ujel na kole
včera
Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat
včera
Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové
včera
Starostové po úspěchu neskrývají velké ambice. Kupka ale zbraně neskládá
včera
Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety
Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.
Zdroj: Lucie Žáková