Chystáte se mimo ČR? Vojtěch popsal "semafor". Ze dne na den může být vše jinak

Ministerstvo zdravotnictví ČR v souvislosti s rozvolňováním restrikcí pro cestování a zveřejněným semaforem, kdy jsou jednotlivé země rozdělené do tří kategorií s ohledem na riziko nákazy, oznámilo, že bude docházet k pravidelné aktualizaci v řádu týdnů. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) by se lidé měli mít obzvlášť na pozoru v případě žlutých zemí, které mohou velmi snadno zčervenat.

Pokud jde o třetí země, tak vůči těm se bude vymýšlet jednotný a koordinovaný postup v rámci celé EU. Vojtěch o novém normálu v případě cestování informoval v interview pro ČT24. Jako problematickou momentálně vnímá situaci ve Slezském vojvodství, které spadá do červené zóny, a tudíž se všichni návrativší odtamtud musejí prokazovat negativním testem na covid-19, případně se podrobit 14denní karanténě. K protestům dochází na obou stranách hranice, ale podle ministra mají omezení smysl, protože tam jsou pendleři, kteří odtamtud jezdí. Část horníků pochází právě z této oblasti.

Ministr nicméně vyloučil, že by semafor měnil stejně rychle jako ten klasický dopravní. Aktualizovat se bude týden od týdne. Lidé by tedy měli zvážit cesty do žlutých, odkud mají omezené cesty do Česka pouze tamní občané, protože mohou velmi snadno přepnout do červené právě během pobytu a dostat je do "pasti". Vojtěch také slíbil, že EU do konce června skončí s pracemi na poslední fázi rozvolnění, tedy otevření se zbytku světa, které musí být v tomto směru jednotné. V některých regionech už je situace dobrá, ale jinde stále špatná, např. v Rusku nebo Jižní Americe.

Méně testů, ale zato lokálních

Rozhovor se následně stočil k počtu testovaných, který byl v neděli a pondělí nejnižší od 15. března, přičemž ale stále roste podíl pozitivních na celkovém počtu provedených testů, což by mohl být varovný signál, že se nedaří podchytávat všechny případy a že inteligentní karanténa nefunguje, jak by měla. Vojtěch to vysvětlil tím, že se více zaměřuje na lokální úroveň, jelikož se situace liší kraj od krajů. Nejhůř na tom momentálně jsou Karvinsko a OKD. Celostátní testování už ale postrádá logiku.

S chytrou karanténou se zároveň také vybudovalo několik laboratoří, kterých sice ubývá, ale za to jsou svojí kapacitou schopné se kdykoliv zapojit v případě nástupu druhé vlny epidemie. Systémem by se navíc měl podle ministra Vojtěcha zabývat speciální obor, který nově resort zdravotnictví zřizuje. Nestihne-li se to včas, pak by měla pomoc poskytnout armáda. 

Vrátíme se někdy k úplnému normálu?

V závěru debaty se hovořilo také o příchodu sezónní chřipky, která možná bude mít za následek znovuzavedení povinnosti nosit roušky, jelikož se potvrdilo, že skutečně dokáží zpomalit šíření nákazy. Vojtěch má v tomhle směru strach, že spolu půjdou ruku v ruce dvě epidemie, což by mohlo být velmi nebezpečné pro rizikové skupiny, kdyby onemocněly jak chřipkou, tak i covidem-19. Samotný SARS trval dva roky, ale spoléhat se na to nelze. Nejlepší by podle ministra bylo očkování.

Související

Adam Vojtěch

Zemětřesení ve VZP: Vojtěch bleskově obměňuje správní radu, končí Kalousek i Skopeček

Krátce po svém jmenování přistupuje nová vláda Andreje Babiše k prvnímu zásadnímu personálnímu řezu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) navrhl radikální obměnu vládní části správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Z deseti členů, které do tohoto třicetičlenného orgánu deleguje kabinet, jich má sedm skončit úplně. Nejsledovanějším jménem mezi odvolanými je bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Více souvisejících

Adam Vojtěch (ANO) cestování zdraví cestovní ruch EU (Evropská unie) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

před 1 hodinou

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

před 2 hodinami

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

před 3 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

před 5 hodinami

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 10 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí prolomil mlčení a vydal své první oficiální prohlášení od nástupu do úřadu. Sdělení však nebylo proneseno osobně; text přečetl moderátor ve vysílání státní televize, zatímco se na obrazovce objevovaly statické záběry. Tato forma komunikace jen prohlubuje spekulace o jeho zdravotním stavu po zprávách, že byl zraněn při zahajovacích útocích probíhajícího válečného konfliktu.

včera

Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu

Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy