Úřady práce vyplatily na náhradním výživném za první rok 107,8 milionu

Úřady práce vyplatily na náhradním výživném za první rok dětem neplatičů 107,8 milionu korun. Od loňského července, kdy se nová podpora zavedla, přijaly zhruba 10.600 žádostí o alimenty od státu. Celkem poskytly 59.700 těchto dávek. ČTK a České televizi to řekla náměstkyně ministerstva práce pro sociální pojištění a dávky Iva Merhautová (KDU-ČSL).

Podle údajů resortu letos úřady dostávají měsíčně 520 až 750 žádostí. Minulé vedení ministerstva jich očekávalo každý měsíc zhruba 2000. Počítalo s tím, že ročně bude příjemců kolem 24.000.

Úřad práce může dětem neplatičů od loňského července poskytovat nehrazené stanovené výživné či doplácet dlužnou částku, a to nejvýš do 3000 korun měsíčně. Tuto dávku může poskytovat až dva roky. Podmínkou je, že rodič peníze po dlužníkovi vymáhá v exekuci či u soudu. Po skončení poskytování podpory pak vymáhání převezme úřad. Podle podkladů k zákonu o náhradním výživném se počítalo s tím, že se státu podaří získat zpět zhruba desetinu výdajů.

Většinou o dávku žádají ženy. Muži tvořili 18 procent žadatelů a desetinu žádostí podaly děti, upřesnila Merhautová. Za první rok dostaly úřady 10.576 žádostí. Nejvíc jich bylo hned loni v červenci, a to 2148. Poté počet klesal. V prosinci dorazilo 471 žádostí. Od té doby úřady přijaly měsíčně 520 až 750 žádostí. Letos v červnu k polovině měsíce o dávku požádalo 229 lidí.

Počet vyplacených dávek postupně roste. V posledních měsících se zvedá zhruba o dvě či tři stovky. V červnu úřady poskytly 7212 náhradních výživných. Celkem jich za rok vyplatily 59.701. Průměrná dávka činí 1805 korun.

Minulé vedení ministerstva práce v čele s exministryní Janou Maláčovou (ČSSD) počítalo s 24.000 příjemců. Roční výdaje odhadovalo na 860 milionů korun. Na první půlrok vyčlenilo 445 milionů korun, velkou část nevyužitých peněz pak převádělo do jiných výdajů. Pro letošek má resort v rozpočtu 181 milionů korun. Od ledna do konce května se vyplatilo 57,4 milionu korun.

Výdaje na vyřizování náhradního výživného by tak podle dostupných údajů zatím zřejmě převyšovaly podporu pro děti. Podle podkladů ke schválenému zákonu se totiž mělo minimálně 115,48 milionu korun ročně vydat na úředníky, kteří měli alimenty od státu vyřizovat. V úřadech práce kvůli tomu v minulém volebním období vzniklo 160 nových úřednických míst. Do každé pobočky v republice nastoupili zhruba dva pracovníci. Ti se teď pravděpodobně ale věnují jiné agendě. Nové aplikace pak měly stát 38 milionů korun a jejich roční provoz 12 milionů korun.

Náměstkyně uvedla, že ministerstvo rušení dávky neplánuje. Nechystá nyní ani úpravu zákona a změnu pravidel vyplácení. Nejprve chce zhodnotit výsledky i proces vymáhání.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí provedl na jaře průzkum mezi žadateli a příjemci. Podle zjištění dvě třetiny dotázaných pracovaly, víc než pětina byla na rodičovské či mateřské a osm procent bylo nezaměstnaných. Dvě třetiny lidí pobíraly dávku na jedno dítě, čtvrtina na dvě děti. Stát poskytuje nejčastěji náhradní výživné školákům od sedmi do 15 let.

"Celkem 98 procent dětí, na které se čerpá náhradní výživné, žije po většinu měsíce pouze s jedním rodičem. Tři čtvrtiny dětí se s druhým rodičem vůbec nestýkají," uvedlo ministerstvo.

Víc než 80 procent dotázaných příjemců uvádí, že jim peníze od státu pomáhají s úhradou životních nákladů. Necelá pětina vymáhá výživné po neplatiči u soudu. Víc než čtyři pětiny zvolily exekuci. Pro ni se téměř třetina z nich rozhodla až kvůli náhradnímu výživnému.

Související

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Více souvisejících

Úřad práce výživné

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy