V Česku na konci září pracovalo přes 88.900 lidí z Ukrajiny s uprchlickým vízem

V Česku na konci září pracovalo přes 88.900 lidí z Ukrajiny s uprchlickým vízem k dočasné ochraně. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v ČR pak celkem práci získalo přes 131.700 uprchlíků, většinou žen. Část z nich se tak už vrátila do vlasti, nebo ze zaměstnání odešla.

ČTK to dnes sdělila mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřina Beránková. Podle ní příchozí nejčastěji pracují v dělnických či pomocných profesích.

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. Ministerstvo vnitra od té doby vydalo uprchlíkům téměř 445.900 víz k ochraně. Podle dřívějších informací zhruba 35 procent příchozích tvoří děti a mladí do 18 let. Z dospělých 72 procent představují ženy. Víc než pěti procentům dospělých je pak přes 65 let. Cizinecké policii svůj pobyt v ČR dosud nahlásilo zhruba 529.700 osob z Ukrajiny.

"Od vypuknutí konfliktu do konce září práci získalo celkem 131.704 osob z Ukrajiny s dočasnou ochranou, z nich 92.779 jsou ženy. Někteří lidé se už vrátili zpět domů, nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci předchozího měsíce pracovalo na území ČR celkem 88.909 osob z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou," uvedla mluvčí.

Lidé s vízem k ochraně mohou získat práci bez překážek, pracovní povolení nepotřebují. Zaměstnavatelé jejich přijetí musí ale oznámit úřadu práce stejně jako u ostatních cizinců. Ženy tvoří 70 procent nahlášených zaměstnaných uprchlíků. Nejvíc pracovníků s vízem k ochraně bylo ve Středočeském kraji, a to přes 14.800. Následoval Plzeňský kraj a Praha. "Nejčastěji pracovali jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě," upřesnila mluvčí.

Na konci září úřady práce evidovaly 13.500 uchazečů a zájemců o práci s vízem k ochraně. Z celkového počtu evidovaných tak uprchlíci tvořili 4,5 procenta, dodala Beránková. Od začátku války do konce září se do evidence nechalo zapsat celkem přes 24.600 příchozích. Úředníci jim nabízejí mimo jiné pomoc se zajištěním kurzu češtiny. V odborných rekvalifikacích se uprchlíci pak nejčastěji školí pro práci v sociálních službách, na sanitáře a svářeče.

O podpoře uprchlíků a jejich zaměstnávání jednali dnes v Praze ministři a ministryně členských států EU. Experti doporučují co nejvíce využít vzdělání, znalosti a dovednosti příchozích. Podmínkou je zvládnutí jazyka i zajištění dostatku míst ve školkách a školních zařízeních, aby do práce mohli rodiče chodit.

Ministerstvo financí dnes uvedlo, že výdaje Česka na zvládání uprchlické vlny jsou nižší, než se předpokládalo. Stát vydal do konce září 13,9 miliardy, samosprávy utratily do konce července tři miliardy. "Náklady možná nepřesáhnou jednu miliardu eur, tedy zhruba 25 miliard korun. Ukrajinští uprchlíci se rychle zapojili do práce, nezatěžují tolik zdravotní systém," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj navíc řada českých domácností také ubytovala příchozí zdarma.

Příspěvek na ubytování se týká zhruba 70 tisíc uprchlíků, vnitro ho chce zvýšit

Příspěvek na ubytování uprchlíků v ubytovnách, penzionech a hotelech se nyní týká zhruba 70.000 běženců. ČTK to sdělilo ministerstvo vnitra. Vládě navrhuje od listopadu příspěvek kvůli inflaci a zvyšování cen energií navýšit o sto korun. Krajským či obecním zařízením by stát mohl na osobu na den posílat 300 korun místo nynějších 200 korun, soukromým provozovatelům 350 korun. Za červenec kraje žádaly na příspěvek celkovou sumu 411,46 milionu korun.

Podle zákona může vláda paušální příspěvek nastavit, a to od 200 do 350 korun na osobu za den. Dosavadní nařízení pracuje s nižší částkou 200 a 250 korun. Podle předkladatelů návrhu je nyní nedostatečná a hrozí, že ubytovatelé přestanou utečencům své služby poskytovat. O návrhu podle podkladů jednal Ústřední krizový štáb a konzultoval ho i s hejtmany. Podle ministerstva vnitra je shoda na potřebě upravit částky co nejdříve.

Od počátku ruské invaze na Ukrajinu k dnešku udělilo ministerstvo vnitra uprchlíkům z této země 445.870 víz k ochraně. Na cizinecké policii se ohlásilo 529.650 Ukrajinců.

Z Ukrajiny za sedm měsíců od začátku ruské invaze uprchlo podle dnes zveřejněných dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) na 7,7 milionu lidí. Celkem 4,2 milionu uprchlíků získalo dočasnou ochranu v některé z evropských zemí. Nejvíc ukrajinských uprchlíků registruje Polsko, kde jich je podle UNHCR 1,4 milionu. Německé úřady evidují zhruba jeden milion uprchlíků z Ukrajiny, Česko 442.000. Přes 100.000 lidí z Ukrajiny dorazilo také do Itálie, Velké Británie, Turecka, Španělska, Itálie a Francie.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci zaměstnání

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy