V Česku podle BIS působil ruský agent s vazbami na české novináře a politiky

Kauza zapojení ruských agentů do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích a následné vyhoštění ruských diplomatů z ČR podle BIS výrazně omezila možnosti osobního setkávání pracovníků ruské ambasády a českých proruských aktivistů. "Udržovat a rozšiřovat kontakty s proruskými aktivisty se nicméně dařilo jednomu z vlivových agentů působících ve prospěch orgánů ruské státní moci, který má navíc vazby i mezi novináři a zprostředkované kontakty s některými politiky," uvedla. Tyto vazby podle BIS využíval k nastolování proruské politické agendy, koordinaci veřejných vystoupení politiků a k medializaci témat, které jsou v souladu se zahraničněpolitickými zájmy Ruska.

"Vlivová skupina, jejíž je tento agent součástí, disponovala dostatkem finančních prostředků k tomu, aby udržovala, nebo dokonce rozšiřovala okruh proruských novinářů a aktivistů, kteří by kromě výroby alternativního mediálního obsahu pořádali veřejné akce využitelné ve prospěch ruské propagandy," uvedla BIS. Dodala, že "zapojeným osobám" byly propláceny náklady na přípravu materiálů a v některých případech i zajištěny cesty do zahraničí, kde byla jejich činnost dále koordinována a kontrolována.

Podle BIS po snížení počtu diplomatů na ruské ambasádě odjela i řada osob s vazbami na ruské zpravodajské služby. Ty proto musí hledat "alternativní možnosti" k vedení špionážních operací na českém území, uvedla kontrarozvědka. Očekává, že k tomu budou využívat schengenského prostoru a zemí, ve kterých se Rusku podařilo udržet masivní diplomatickou a zpravodajskou přítomnost.

Podle BIS se na některé proruské aktivisty obraceli zástupci ruských státních médií, aby získali tendenční stanoviska využitelná pro ruskou vnitrostátní propagandu.

Kontrarozvědka také upozornila, že v roce 2021 vzrostla poptávka od ruského vojenského průmyslu, který se projevoval zejména "v oblastech obráběcích strojů, materiálů a know-how i vojenského materiálu cestou reexportů a nedodržování/obcházení mezinárodních sankcí". Dlouhodobé sankce EU vůči Rusku jsou podle BIS účinné a nutí Rusko hledat alternativní cesty k získávání požadovaného zboží.

Čína představuje rostoucí komplexní zpravodajskou hrozbu, uvádí BIS

Čína představuje podle české kontrarozvědky rostoucí komplexní zpravodajskou hrozbu. V roce 2021 Bezpečnostní informační služba (BIS) zaznamenala celé spektrum jejích vlivových operací, které byly proti zájmům České republiky. BIS to uvedla ve výroční zprávě za loňský rok.

Čínští zpravodajci v roce 2021 působili pod diplomatickým nebo novinářským krytím. Do jejich zpravodajských aktivit se zapojili i čínští kariérní diplomaté, uvedla BIS. Čína měla zájem třeba o predikce politického vývoje v ČR nebo o povolební scénáře. Po sněmovních volbách Čína ztratila "některé dlouhodobě budované kontakty", upozornila kontrarozvědka. Hledala proto mezi politiky nové partnery.

BIS v souvislosti se snahou získat v ČR pokročilé technologie varuje před akvizicemi Číny v českých společnostech a před snahou o přenášení výroby do Číny.

Loni byli aktivní kyberšpionážní aktéři zejména s vazbou na Rusko a Čínu

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zaznamenala aktivity zejména ruských a čínských státních či státem podporovaných kyberšpionážních aktérů. Cílili na Českou republiku, ale i na další země Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO). Kyberútoky loni mířily na ministerstva, armádu či další úřady, ale také na nevládní neziskové či výzkumné organizace, uvedla BIS ve výroční zprávě.

Tajná služba zachytila například několik prvků infrastruktury zahraničních skupin, jež sloužily k šíření malware nebo k ovládání dalších částí infrastruktury útočníků v jiných státech. V jednom případě BIS analyzovala celou paletu nástrojů využívanou konkrétním aktérem.

BIS také odhalila infrastrukturu využitou k spear-phishingovému útoku na desítky diplomatických zastoupení evropských států po světě. Spear-phishing je obvykle podvodný e-mail se snahou o získání přístupu k informacím či penězům. BIS zaznamenala několik takových případů, kdy útočníci použili legitimní e-mailové schránky skutečných osob, často jde o ty téměř nepoužívané.

Česko podle kontrarozvědky neslouží útočníkům jen jako místo pro provoz infrastruktury, ale také jde často o konkrétní cíl. Terčem byly třeba ministerstva, armáda či neziskové nebo výzkumné organizace se zaměřením na mezinárodní vztahy, lidská práva, bezpečnostní otázky či další témata spojená například s podporou demokracie.

Útočníci dále využívají takzvaný zero day, tedy nově objevené zranitelnosti hardwareových i softwareových produktů, o nichž výrobce ani odborná komunita neví a neexistuje tak bezpečnostní záplata. BIS zmínila loňské útoky na poštovní server Microsoft Exchange, které měly globální dopad. Za útoky stáli různí aktéři, část měla vazbu na Čínu.

Záplaty sice byly instalovány relativně rychle, u některých serverů ale byla kompromitace úspěšná, a to i v ČR, píše BIS. Bezpečnostní chyby byly odhaleny také u nástroje Log4j, což je jeden z logovacích modulů založených na jazyce Java, který využívá velké množství služeb na internetu. Nejedná o samostatnou aplikaci, ale o knihovnu, která je součástí různých softwarových řešení. Potenciální množství zranitelných cílů je tak obrovské. V Česku ale BIS zneužití této zranitelnosti nezaznamenala.

Znaky islamistické radikalizace vykazovaly loni v ČR jednotky osob

Znaky islamistické radikalizace vykazoval v Česku v roce 2021 počet lidí v řádu jednotek, obvykle měli vazby na rizikové osoby v zahraničí. Ojedinělé bylo schvalování teroristických útoků či sdílení džihádistické propagandy. Ve výroční zprávě za rok 2021 to dnes uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). Kontrarozvědka nepotvrdila příjezd žádného navrátilce z oblastí džihádistických bojů do ČR.

"Ve srovnání s érou před porážkou Islámského státu (IS) v březnu 2019 radikálních projevů v ČR ubylo. To ilustruje, jak silně úspěchy IS a jeho propagandou idealizovaný obraz v minulosti ovlivňovaly úroveň hrozby islamistického terorismu v ČR," stojí ve výroční zprávě. Radikalizaci podle BIS vykazovaly jednotky osob, ojedinělé bylo schvalování teroru či sdílení džihádistické propagandy.

Podle BIS přetrvávala hrozba ze strany bývalých bojovníků IS a jejich rodin vracejících se nepozorovaně do Evropy. "Ačkoliv BIS v této souvislosti prověřovala nižší jednotky osob s vazbou na ČR, které se v minulosti připojily k IS nebo jiné džihádistické organizaci v Sýrii a Iráku, většina z nich již zesnula nebo byla nadále nezvěstná," stojí v dokumentu. Dva občané, kteří se připojili k syrské teroristické organizaci Haját Tahrír aš-Šám (HTS), zůstávali na jí kontrolovaném území.

Uchopení moci Tálibánem v Afghánistánu podle BIS nemělo zásadní vliv na bezpečnostní situaci v ČR. "Ani u afghánské komunity BIS nezaznamenala výraznější projevy podpory radikálních islamistických hnutí," uvedla kontrarozvědka.