Většina neziskových organizací v Česku bude mít v příštím půlroce kvůli koronavirové krizi problém zajistit pokračování služeb pro své klienty, pokrýt provozní náklady, vyplácet mzdy a udržet zaměstnance. Bez finanční podpory od veřejné správy se nejspíš neobejdou. Ukázal to průzkum mezi 346 organizacemi z celé ČR, který se konal na přelomu března a dubna. Výsledky ČTK poskytla Nadace OSF.
Neziskové organizace, mezi něž patří spolky, nadace, nadační fondy či prospěšné organizace, zaměstnávají tisíce lidí. Finance na služby a provoz mají z více zdrojů. Hlavní část tvoří dotace. Příspěvky na mzdy od úřadů práce z kurzarbeitového programu Antivirus ale nemohou získat ti, kteří platí výdělky z domácích či evropských dotací. Jiné programy a kompenzace jsou pak zas pro podnikatele. Řada organizací musela kvůli nákaze v březnu zavřít či omezit provoz. Harmonogram projektů tak nedokáže dodržet a hrozí vracení peněz.
"Naprostá většina dotázaných nevládních organizací se obává, že se v důsledku pandemie covid-19 dostanou do finančních problémů. Více než polovina bude potřebovat, nebo již potřebuje finanční podporu. Můžeme očekávat velké omezení služeb, ať již teď nebo v budoucnu, což může mít zásadní dopad zejména na nejohroženější skupiny obyvatel," řekla Markéta Wittichová z Nadace OSF. Podotkla, že pokud by se služby nevládních organizací omezily či zrušily, není za ně náhrada.
Čtyři pětiny organizací uvedly, že budou mít problém se zajištěním pokračování služeb klientům. Celkem 60 procent se obává, že nebudou schopné udržet zaměstnance. Dvě třetiny odpověděly, že pro ně bude obtížné pokrýt provozní náklady a vyplácet mzdy. Nižší podíl pak zmínil neschopnost platit odvody a daně. Celkem 83 procent organizací sdělilo, že nebude schopno dodržet harmonogram projektů a zakázek.
Bezmála polovina organizací za svůj hlavní problém označila to, že nemá na mzdy a dostává se do platební neschopnosti. Na druhém místě bylo omezení projektových aktivit a jejich časových plánů.
Čtvrtina dotázaných po nástupu epidemie výrazně omezila provoz, téměř pětina ho zastavila úplně. Ke snížení mezd přikročilo 11 procent organizací. Tři procenta neziskovek už v prvním měsíci epidemie musela propouštět či rušit dohody s pracovníky.
Dotázaní nejčastěji uváděli, že by jim k překlenutí krizového období nejvíc pomohly peníze. Zmínili ale také pomoc při digitalizaci či předávání zkušeností. Hodila by se jim podpora při přenesení služeb do on-line prostředí. Víc než tři čtvrtiny dotázaných míní, že by ke snížení dopadů epidemie pomohly peníze od dárců.
Podle 62 procent respondentů by měla veřejná správa v krizi neziskové organizace finančně podpořit. Měla by nastavit i pružnější dotační pravidla, poskytnout finanční úlevy, snížit administrativní zátěž či zavést dlouhodobější financování, ale také brát neziskový sektor jako partnera a ocenit jeho práci. Pětina neziskovek, které se do průzkumu zapojily, v březnu upravila činnost a začala zajišťovat ochranné pomůcky.
Neziskové organizace jsou v Česku už nějaký čas terčem kritiky politiků i nenávistných komentářů na sociálních sítích. Přitom podle odborníků na sociální problematiku zajišťují péči a pomoc, kterou neposkytuje stát, kraje či obce, a dělají ji navíc levněji.
Nestátní neziskové organizace měly letos od státu podle plánu dostat 5,68 miliardy korun, tedy zhruba o 200 milionů víc než loni. Celkem 83 procent rozdělované sumy má putovat do sportu. Výdaje na něj se mají proti minulému roku posílit. Vedle nich by víc mělo být i na boj s korupcí, rodiny, děti či sociální služby. Seškrtaly se naopak peníze na bydlení, zdraví, rovné šance a boj s rizikovým chováním.
2. prosince 2024 18:40
Rošáda ve StarDance. Hartl nemůže pokračovat, jedna z hvězd se vrátí na parket
Související
Neziskovka vrátila dar Nadaci Agrofert. Nechce, aby ji Babiš zneužíval v kampani
Neziskové organizace v ČR vybraly na pomoc Ukrajině minimálně 410 milionů korun
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Policie zasahovala na univerzitě v Plzni. Útok se nepotvrdil
včera
Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval
včera
Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy
včera
Svatá Barbora a tradice adventního času
včera
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
včera
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
včera
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
včera
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
včera
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
včera
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
včera
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
včera
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
včera
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
včera
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
včera
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
včera
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
včera
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
včera
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
3. prosince 2024 21:51
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
3. prosince 2024 21:03
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.
Zdroj: Libor Novák