Většina neziskovek bude mít problém zajistit dál služby

Většina neziskových organizací v Česku bude mít v příštím půlroce kvůli koronavirové krizi problém zajistit pokračování služeb pro své klienty, pokrýt provozní náklady, vyplácet mzdy a udržet zaměstnance. Bez finanční podpory od veřejné správy se nejspíš neobejdou. Ukázal to průzkum mezi 346 organizacemi z celé ČR, který se konal na přelomu března a dubna. Výsledky ČTK poskytla Nadace OSF.

Neziskové organizace, mezi něž patří spolky, nadace, nadační fondy či prospěšné organizace, zaměstnávají tisíce lidí. Finance na služby a provoz mají z více zdrojů. Hlavní část tvoří dotace. Příspěvky na mzdy od úřadů práce z kurzarbeitového programu Antivirus ale nemohou získat ti, kteří platí výdělky z domácích či evropských dotací. Jiné programy a kompenzace jsou pak zas pro podnikatele. Řada organizací musela kvůli nákaze v březnu zavřít či omezit provoz. Harmonogram projektů tak nedokáže dodržet a hrozí vracení peněz.

"Naprostá většina dotázaných nevládních organizací se obává, že se v důsledku pandemie covid-19 dostanou do finančních problémů. Více než polovina bude potřebovat, nebo již potřebuje finanční podporu. Můžeme očekávat velké omezení služeb, ať již teď nebo v budoucnu, což může mít zásadní dopad zejména na nejohroženější skupiny obyvatel," řekla Markéta Wittichová z Nadace OSF. Podotkla, že pokud by se služby nevládních organizací omezily či zrušily, není za ně náhrada.

Čtyři pětiny organizací uvedly, že budou mít problém se zajištěním pokračování služeb klientům. Celkem 60 procent se obává, že nebudou schopné udržet zaměstnance. Dvě třetiny odpověděly, že pro ně bude obtížné pokrýt provozní náklady a vyplácet mzdy. Nižší podíl pak zmínil neschopnost platit odvody a daně. Celkem 83 procent organizací sdělilo, že nebude schopno dodržet harmonogram projektů a zakázek.

Bezmála polovina organizací za svůj hlavní problém označila to, že nemá na mzdy a dostává se do platební neschopnosti. Na druhém místě bylo omezení projektových aktivit a jejich časových plánů.

Čtvrtina dotázaných po nástupu epidemie výrazně omezila provoz, téměř pětina ho zastavila úplně. Ke snížení mezd přikročilo 11 procent organizací. Tři procenta neziskovek už v prvním měsíci epidemie musela propouštět či rušit dohody s pracovníky.

Dotázaní nejčastěji uváděli, že by jim k překlenutí krizového období nejvíc pomohly peníze. Zmínili ale také pomoc při digitalizaci či předávání zkušeností. Hodila by se jim podpora při přenesení služeb do on-line prostředí. Víc než tři čtvrtiny dotázaných míní, že by ke snížení dopadů epidemie pomohly peníze od dárců.

Podle 62 procent respondentů by měla veřejná správa v krizi neziskové organizace finančně podpořit. Měla by nastavit i pružnější dotační pravidla, poskytnout finanční úlevy, snížit administrativní zátěž či zavést dlouhodobější financování, ale také brát neziskový sektor jako partnera a ocenit jeho práci. Pětina neziskovek, které se do průzkumu zapojily, v březnu upravila činnost a začala zajišťovat ochranné pomůcky.

Neziskové organizace jsou v Česku už nějaký čas terčem kritiky politiků i nenávistných komentářů na sociálních sítích. Přitom podle odborníků na sociální problematiku zajišťují péči a pomoc, kterou neposkytuje stát, kraje či obce, a dělají ji navíc levněji.

Nestátní neziskové organizace měly letos od státu podle plánu dostat 5,68 miliardy korun, tedy zhruba o 200 milionů víc než loni. Celkem 83 procent rozdělované sumy má putovat do sportu. Výdaje na něj se mají proti minulému roku posílit. Vedle nich by víc mělo být i na boj s korupcí, rodiny, děti či sociální služby. Seškrtaly se naopak peníze na bydlení, zdraví, rovné šance a boj s rizikovým chováním.

Související

Ukrajina, ilustrační foto

Neziskové organizace v ČR vybraly na pomoc Ukrajině minimálně 410 milionů korun

U českých neziskových organizací se od dárců sešlo na pomoc Ukrajině, která pátým dnem čelí ruské invazi, minimálně 410 milionů korun. Z toho 168 milionů Kč se k dnešku vybralo v třicítce sbírek přes portál Darujme.cz, vedle toho dostávají organizace peníze pro Ukrajinu na své účty nebo přes dárcovské SMS zprávy. Vyplývá to z vyjádření a webů organizací, které sbírky pořádají.

Více souvisejících

neziskovky

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 47 minutami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 8 hodinami

Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění

Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy