Většina neziskovek bude mít problém zajistit dál služby

Neziskové organizace, mezi něž patří spolky, nadace, nadační fondy či prospěšné organizace, zaměstnávají tisíce lidí. Finance na služby a provoz mají z více zdrojů. Hlavní část tvoří dotace. Příspěvky na mzdy od úřadů práce z kurzarbeitového programu Antivirus ale nemohou získat ti, kteří platí výdělky z domácích či evropských dotací. Jiné programy a kompenzace jsou pak zas pro podnikatele. Řada organizací musela kvůli nákaze v březnu zavřít či omezit provoz. Harmonogram projektů tak nedokáže dodržet a hrozí vracení peněz.

"Naprostá většina dotázaných nevládních organizací se obává, že se v důsledku pandemie covid-19 dostanou do finančních problémů. Více než polovina bude potřebovat, nebo již potřebuje finanční podporu. Můžeme očekávat velké omezení služeb, ať již teď nebo v budoucnu, což může mít zásadní dopad zejména na nejohroženější skupiny obyvatel," řekla Markéta Wittichová z Nadace OSF. Podotkla, že pokud by se služby nevládních organizací omezily či zrušily, není za ně náhrada.

Čtyři pětiny organizací uvedly, že budou mít problém se zajištěním pokračování služeb klientům. Celkem 60 procent se obává, že nebudou schopné udržet zaměstnance. Dvě třetiny odpověděly, že pro ně bude obtížné pokrýt provozní náklady a vyplácet mzdy. Nižší podíl pak zmínil neschopnost platit odvody a daně. Celkem 83 procent organizací sdělilo, že nebude schopno dodržet harmonogram projektů a zakázek.

Bezmála polovina organizací za svůj hlavní problém označila to, že nemá na mzdy a dostává se do platební neschopnosti. Na druhém místě bylo omezení projektových aktivit a jejich časových plánů.

Čtvrtina dotázaných po nástupu epidemie výrazně omezila provoz, téměř pětina ho zastavila úplně. Ke snížení mezd přikročilo 11 procent organizací. Tři procenta neziskovek už v prvním měsíci epidemie musela propouštět či rušit dohody s pracovníky.

Dotázaní nejčastěji uváděli, že by jim k překlenutí krizového období nejvíc pomohly peníze. Zmínili ale také pomoc při digitalizaci či předávání zkušeností. Hodila by se jim podpora při přenesení služeb do on-line prostředí. Víc než tři čtvrtiny dotázaných míní, že by ke snížení dopadů epidemie pomohly peníze od dárců.

Podle 62 procent respondentů by měla veřejná správa v krizi neziskové organizace finančně podpořit. Měla by nastavit i pružnější dotační pravidla, poskytnout finanční úlevy, snížit administrativní zátěž či zavést dlouhodobější financování, ale také brát neziskový sektor jako partnera a ocenit jeho práci. Pětina neziskovek, které se do průzkumu zapojily, v březnu upravila činnost a začala zajišťovat ochranné pomůcky.

Neziskové organizace jsou v Česku už nějaký čas terčem kritiky politiků i nenávistných komentářů na sociálních sítích. Přitom podle odborníků na sociální problematiku zajišťují péči a pomoc, kterou neposkytuje stát, kraje či obce, a dělají ji navíc levněji.

Nestátní neziskové organizace měly letos od státu podle plánu dostat 5,68 miliardy korun, tedy zhruba o 200 milionů víc než loni. Celkem 83 procent rozdělované sumy má putovat do sportu. Výdaje na něj se mají proti minulému roku posílit. Vedle nich by víc mělo být i na boj s korupcí, rodiny, děti či sociální služby. Seškrtaly se naopak peníze na bydlení, zdraví, rovné šance a boj s rizikovým chováním.