Víza dočasné ochrany v České republice dostalo už 322.822 ukrajinských uprchlíků

Česko udělilo v pondělí lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu 2799 speciálních víz. Je to stejně jako minulý týden. Za více než dva měsíce trvání války na Ukrajině dostalo víza dočasné ochrany v České republice 322.822 ukrajinských uprchlíků. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra na twitteru.

Deník Shopaholičky

Nejvíce běženců je v Praze. Podle posledních údajů ministerstva dostalo v hlavním městě speciální víza přes 75.000 Ukrajinců. Pomoc pražského centra pro uprchlíky, které slouží pro Prahu a střední Čechy, dosud vyhledalo přes 80.000 lidí. Na začátku rusko-ukrajinského konfliktu se počty odbavených uprchlíků pohybovaly v tisících denně, nyní jde o stovky. Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února.

Cizinecké policii se v pondělí nahlásilo 4774 běženců. Od začátku ruské agrese na konci února se jich zaregistrovalo 214.751. Nahlašovat se nemusí děti do 15 let, kteří podle posledních údajů tvoří zhruba třetinu uprchlíků. Ukrajinských uprchlíků ve věku 15 až 18 lety, kteří získali v ČR dočasnou ochranu, je necelých sedm procent, dospělých do 65 let téměř 59 procent a starších 65 let 3,5 procenta, plyne z údajů ministerstva k dnešku. Mezi dospělými Ukrajinci s dočasnou ochranou převažují s téměř 74 procenty ženy.

Uprchlíci musí od počátku týdne hlásit změnu adresy pobytu v České republice do tří dnů místo dosavadních 30. Stejně se zkrátila lhůta pro nahlášení u cizinecké policie po vstupu do Česka. Podle ministerstva vnitra to umožní například lépe využít ubytovací kapacity v jednotlivých obcích.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) splnilo prodloužení lhůty na 30 dnů svůj účel v době výrazně vyšších denních nárůstů počtu příchozích. V současné době je ale nutné, aby veřejná správa co nejdříve věděla o místě pobytu uprchlíků. Rakušan v polovině dubna uvedl, že se počet běženců v Česku ustálil na zhruba 300.000. Ministerstvo sice vydává další víza, někteří Ukrajinci ale z Česka odjíždějí.

Ukrajinci prchající před ruskou invazí dostávají v Česku víza dočasné ochrany, která jim umožňují v zemi pobývat až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a mají nárok na další asistenci, například při ubytování. Víza mohou získat uprchlíci z válečných oblastí i lidé z Ukrajiny, kteří v Česku žijí s povolením k přechodnému pobytu.

Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) z poloviny měsíce odešlo z Ukrajiny od počátku bojů přes pět milionů lidí. Devadesát procent uprchlíků z Ukrajiny tvoří ženy a děti a většina míří do Polska.

Počet přijíždějících a odjíždějících uprchlíků se dle dopravců vyrovnal

Příjezdy a odjezdy uprchlíků z Ukrajiny po železnici se v posledních týdnech vyrovnaly. Do Česka stále týdně přijíždějí vlaky tisícovky běženců, stejný počet jich však ze země zároveň odjíždí, ať už dál na západ Evropy nebo zpět směrem na Ukrajinu. Celkový počet přepravovaných uprchlíků je pak zhruba na pětině březnových hodnot. Vyplývá to z informací dopravců pro ČTK.

Od začátku války vydalo Česko ukrajinským uprchlíkům dosud skoro 333.000 speciálních víz. Většinu uprchlíků v Česku tvoří ženy a děti. Vedle železnice cestují do země autobusy nebo auty.

Největší nápor cestujících dopravci zaznamenali v prvních týdnech konfliktu na Ukrajině, v dubnu už začal jejich počet postupně klesat. Spolu s tím naopak začal stoupat počet běženců, kteří z Česka odjeli. "V celkovém počtu se zvětšil podíl osob, které odjíždějí z ČR, ať už do Polska nebo na Slovensko, ale také do Rakouska nebo do Německa," řekl mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Podle něj se tak nyní už u sledovaných mezistátních linek blíží poměr přijíždějících a odjíždějících vyrovnaným hodnotám.

Dráhy zároveň upozornily na to, že oproti prvním březnovým týdnům už vlaky nejsou tak přeplněné. "Kapacita vlaků v současnosti postačuje poptávce a je dostatek volných míst i pro běžnou frekvenci 'normálních' cestujících, kteří směřují do či ze zahraničí," podotkl Šťáhlavský.

Nižší poptávku po pravidelných spojích ze Slovenska a také humanitárních speciálů z Polska ve srovnání s počátkem března potvrdil i RegioJet. I tak je však podle manažerky RegioJetu Terezy Ptáčkové zájem stále velký. Podle ní to ale platí i pro spoje směrem na Ukrajinu. RegioJet od začátku konfliktu na Ukrajinu v závěru února přepravil do ČR přes 20.000 běženců z Ukrajiny.

Železniční dopravci do závěru dubna přepravili do ČR z Ukrajiny více než 120.000 uprchlíků. Naopak na Ukrajinu nebo k jejím hranicím od vypuknutí války vypravili 60 humanitárních spojů, které vezly více než 4000 tun humanitární pomoci.

Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí více než 5 milionů lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva a půl milionu Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Více než 700.000 lidí odešlo do Rumunska, přes 400.000 do Moldavska. Do Česka přišlo přes 300.000 lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

Podobný počet lidí zamířil i na Slovensko či do Německa, kde dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Zhruba 100.000 příchozích uprchlíků pak hlásí Rakousko a více než 50.000 Itálie. Skutečné počty ale mohou být vyšší.

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

uprchlíci víza

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 50 minutami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 1 hodinou

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 3 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

včera

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy