Víza dočasné ochrany v České republice dostalo už 322.822 ukrajinských uprchlíků

Česko udělilo v pondělí lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu 2799 speciálních víz. Je to stejně jako minulý týden. Za více než dva měsíce trvání války na Ukrajině dostalo víza dočasné ochrany v České republice 322.822 ukrajinských uprchlíků. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra na twitteru.

Nejvíce běženců je v Praze. Podle posledních údajů ministerstva dostalo v hlavním městě speciální víza přes 75.000 Ukrajinců. Pomoc pražského centra pro uprchlíky, které slouží pro Prahu a střední Čechy, dosud vyhledalo přes 80.000 lidí. Na začátku rusko-ukrajinského konfliktu se počty odbavených uprchlíků pohybovaly v tisících denně, nyní jde o stovky. Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února.

Cizinecké policii se v pondělí nahlásilo 4774 běženců. Od začátku ruské agrese na konci února se jich zaregistrovalo 214.751. Nahlašovat se nemusí děti do 15 let, kteří podle posledních údajů tvoří zhruba třetinu uprchlíků. Ukrajinských uprchlíků ve věku 15 až 18 lety, kteří získali v ČR dočasnou ochranu, je necelých sedm procent, dospělých do 65 let téměř 59 procent a starších 65 let 3,5 procenta, plyne z údajů ministerstva k dnešku. Mezi dospělými Ukrajinci s dočasnou ochranou převažují s téměř 74 procenty ženy.

Uprchlíci musí od počátku týdne hlásit změnu adresy pobytu v České republice do tří dnů místo dosavadních 30. Stejně se zkrátila lhůta pro nahlášení u cizinecké policie po vstupu do Česka. Podle ministerstva vnitra to umožní například lépe využít ubytovací kapacity v jednotlivých obcích.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) splnilo prodloužení lhůty na 30 dnů svůj účel v době výrazně vyšších denních nárůstů počtu příchozích. V současné době je ale nutné, aby veřejná správa co nejdříve věděla o místě pobytu uprchlíků. Rakušan v polovině dubna uvedl, že se počet běženců v Česku ustálil na zhruba 300.000. Ministerstvo sice vydává další víza, někteří Ukrajinci ale z Česka odjíždějí.

Ukrajinci prchající před ruskou invazí dostávají v Česku víza dočasné ochrany, která jim umožňují v zemi pobývat až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a mají nárok na další asistenci, například při ubytování. Víza mohou získat uprchlíci z válečných oblastí i lidé z Ukrajiny, kteří v Česku žijí s povolením k přechodnému pobytu.

Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) z poloviny měsíce odešlo z Ukrajiny od počátku bojů přes pět milionů lidí. Devadesát procent uprchlíků z Ukrajiny tvoří ženy a děti a většina míří do Polska.

Počet přijíždějících a odjíždějících uprchlíků se dle dopravců vyrovnal

Příjezdy a odjezdy uprchlíků z Ukrajiny po železnici se v posledních týdnech vyrovnaly. Do Česka stále týdně přijíždějí vlaky tisícovky běženců, stejný počet jich však ze země zároveň odjíždí, ať už dál na západ Evropy nebo zpět směrem na Ukrajinu. Celkový počet přepravovaných uprchlíků je pak zhruba na pětině březnových hodnot. Vyplývá to z informací dopravců pro ČTK.

Od začátku války vydalo Česko ukrajinským uprchlíkům dosud skoro 333.000 speciálních víz. Většinu uprchlíků v Česku tvoří ženy a děti. Vedle železnice cestují do země autobusy nebo auty.

Největší nápor cestujících dopravci zaznamenali v prvních týdnech konfliktu na Ukrajině, v dubnu už začal jejich počet postupně klesat. Spolu s tím naopak začal stoupat počet běženců, kteří z Česka odjeli. "V celkovém počtu se zvětšil podíl osob, které odjíždějí z ČR, ať už do Polska nebo na Slovensko, ale také do Rakouska nebo do Německa," řekl mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Podle něj se tak nyní už u sledovaných mezistátních linek blíží poměr přijíždějících a odjíždějících vyrovnaným hodnotám.

Dráhy zároveň upozornily na to, že oproti prvním březnovým týdnům už vlaky nejsou tak přeplněné. "Kapacita vlaků v současnosti postačuje poptávce a je dostatek volných míst i pro běžnou frekvenci 'normálních' cestujících, kteří směřují do či ze zahraničí," podotkl Šťáhlavský.

Nižší poptávku po pravidelných spojích ze Slovenska a také humanitárních speciálů z Polska ve srovnání s počátkem března potvrdil i RegioJet. I tak je však podle manažerky RegioJetu Terezy Ptáčkové zájem stále velký. Podle ní to ale platí i pro spoje směrem na Ukrajinu. RegioJet od začátku konfliktu na Ukrajinu v závěru února přepravil do ČR přes 20.000 běženců z Ukrajiny.

Železniční dopravci do závěru dubna přepravili do ČR z Ukrajiny více než 120.000 uprchlíků. Naopak na Ukrajinu nebo k jejím hranicím od vypuknutí války vypravili 60 humanitárních spojů, které vezly více než 4000 tun humanitární pomoci.

Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí více než 5 milionů lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva a půl milionu Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Více než 700.000 lidí odešlo do Rumunska, přes 400.000 do Moldavska. Do Česka přišlo přes 300.000 lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

Podobný počet lidí zamířil i na Slovensko či do Německa, kde dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Zhruba 100.000 příchozích uprchlíků pak hlásí Rakousko a více než 50.000 Itálie. Skutečné počty ale mohou být vyšší.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci víza

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

USA provedly úder na pozemní cíl přímo ve Venezuele, potvrdil Trump

Americká vojenská přítomnost v Karibiku nabrala koncem roku na obrátkách a vyústila v dosud nejvýraznější eskalaci napětí mezi Washingtonem a Caracasem. Prezident Donald Trump v pondělí potvrdil, že Spojené státy provedly úder na pozemní cíl přímo ve Venezuele. Podle jeho slov šlo o „velké zařízení“ v přístavní oblasti, které sloužilo k nakládání drog na pašerácké lodě.

před 3 hodinami

Thajské stíhací letouny F-16

Křehké příměří mezi Thajskem a Kambodžou dostává po pár hodinách vážné trhliny

Nové křehké příměří mezi Thajskem a Kambodžou, které mělo ukončit týdny krvavých střetů, čelí vážné hrozbě jen několik desítek hodin po svém uzavření. Thajská armáda v pondělí oficiálně obvinila sousední zemi z porušení dohody, která vstoupila v platnost v sobotu v poledne. Podle thajských úřadů bylo v neděli v noci zaznamenáno více než 250 bezpilotních letounů (UAV), které přiletěly z kambodžské strany hranice.

před 4 hodinami

Zelenského výraz, když Trump před kamerami pronesl větu, že Rusko ve skutečnosti chce, aby Ukrajina uspěla.

Putin chce, aby Ukrajina uspěla, prohlásil Trump. Zelenského kamenná tvář se rozpadla

Setkání v floridském sídle Mar-a-Lago sice oficiálně mělo působit jako konstruktivní dialog, ale pozorným pozorovatelům neunikla hluboká propast mezi oběma lídry. Přestože Volodymyr Zelenskyj po celou dobu úzkostlivě zachovával diplomatické dekorum, jeho mimika a řeč těla často mluvily jasněji než připravené projevy. V mnoha momentech bylo patrné, že ukrajinský prezident bojuje s obrovským vyčerpáním, které jen prohluboval specifický styl jeho hostitele.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Nancy Pelosiová (politička USA)

Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová

Bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová nešetří optimismem ohledně politické budoucnosti své strany. V rozhovoru pro pořad This Week televize ABC News sebevědomě předpověděla, že demokraté v nadcházejících průběžných volbách v roce 2026 získají v dolní komoře Kongresu většinu. Podle jejích slov je současný lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries plně připraven převzít předsednické kladívko a stát se novým mluvčím Sněmovny.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne

Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.

před 9 hodinami

Pohřešovaný letoun Boeing 777-200ER 9M-MRO

Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje

Více než jedenáct let po zmizení letu Malaysia Airlines MH370 se pátrání po troskách Boeingu 777 vrací s novou intenzitou. Malajsijská vláda oznámila, že v úterý 30. prosince 2025 odstartuje nová, 55denní operace vedená americkou společností Ocean Infinity. Tato soukromá firma, která proslula nalezením vraku lodi Endurance polárníka Shackletona, se zavázala k dohodě typu „žádný nález, žádná odměna“. Pokud vrak lokalizují, obdrží 70 milionů dolarů.

před 10 hodinami

Benjamin Netanjahu

Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer dorazí do floridského rezortu Mar-a-Lago, aby se již popáté v tomto roce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka se koná v kritickém okamžiku, kdy v regionu rostou obavy z nových izraelských ofenziv a kdy americké administrativě podle diplomatických zdrojů dochází trpělivost s Netanjahuovým přístupem k mírovému procesu v Gaze.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?

Americký prezident Donald Trump sice usiluje o posílení pravicového populismu v Evropě, ale podle nejnovějšího průzkumu Politico Poll se u tamních voličů netěší příliš velké oblibě. Průzkum, který proběhl na vzorku více než 10 000 lidí, ukazuje, že i mezi příznivci stran, které Trump považuje za své spojence, má na jeho osobu kladný názor jen menšina dotázaných.

před 14 hodinami

stíhačka A J10 čínské armády

Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu

Čínská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Manévry s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ zahrnují simulaci totální blokády klíčových přístavů, útoky na námořní cíle a nácvik odražení případného zásahu mezinárodních sil. Peking tyto kroky otevřeně označuje za „přísné varování“ silám usilujícím o nezávislost ostrova a reakci na to, co nazývá vnějším vměšováním.

před 15 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump

Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj po společném jednání na Floridě oznámili, že se výrazně přiblížili k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Americký prezident po setkání v resortu Mar-a-Lago uvedl, že ačkoliv byla schůzka vynikající, stále zbývají k dořešení některé velmi ožehavé otázky. Podle jeho slov je mírová dohoda blíž než kdykoli předtím, ale varoval, že pokud jednání uváznou na mrtvém bodě, válka může pokračovat ještě dlouhou dobu

před 16 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení

V oblasti kolem Záporožské jaderné elektrárny zavládlo příměří mezi ruskými a ukrajinskými vojáky. Během klidu zbraní dojde k opravám elektrického vedení, což povede ke zlepšení jaderné bezpečnosti, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy