Vyhlášení předcházení stavu nouze v teplárenství nic nemění. Přejít na jiná paliva nelze

Nová situace se nijak nedotkne například městské společnosti Jihlavské kotelny. Má plynové kotelny a kotelny na biomasu. V plánu má jednu z kotelen upravit na možnost používání extra lehkého topného oleje. "Ale s emisními parametry, aby to splňovalo vyhlášku," řekl ČTK jednatel firmy Jan Diviš.

Ani městská společnost Jablonecká energetická (JE) možnosti přechodu na jiná paliva nevyužije. "Naše zdroje jsou pouze na plyn," uvedl na dotaz ČTK ředitel Boris Pospíšil. Teplo dodávané JE v září zdraží oproti dnešku na více než dvojnásobek, za gigajoule tepla budou domácnosti platit více než 2000 korun. Od začátku roku to bude nárůst už na více než trojnásobek. Ještě loni platili odběratelé napojení v Jablonci na centrální vytápění podle tarifu za gigajoule 584 nebo 599 korun včetně DPH.

O případně změně paliva na lehké topné oleje vůbec neuvažuje společnost Sateza, která v Šumperku, Velkých Losinách, Loučné nad Desnou, Hanušovicích, Jeseníku a České Vsi provozuje celkem 77 tepelných zdrojů na plyn. "Ani jedna naše kotelna nemá nádrže a jímky, nemáme ani dvoupalivové hořáky," řekl ČTK ředitel Satezy Roman Macek, podle kterého jsou plynové kotelny umístěny na sídlištích, takže stavební úprava spočívající v instalaci jímek a nádrže na lehké topné oleje nepřipadá v úvahu. "Dál budeme topit plynem," dodal Macek.

Nic se nezmění rovněž pro Elektrárnu Dětmarovice, která je největší klasickou uhelnou elektrárnu na Moravě a ve Slezsku. Ničím jiným než černým uhlím topit nemůže. Uhelné kotle původně skupina ČEZ, která elektrárnu provozuje, chtěla na jaře 2023 odstavit, ale vzhledem k situaci na energetických trzích už v dubnu rozhodla o prodloužení jejich provozu. ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Teplárenské Vladislav Sobol. "Oznámení vlády pro nás teď neznamená žádnou změnu. Uhlí máme z různých trhů kromě Ruska, včetně OKD. Ceny jsou každý den jiné a podle toho, jaké jsou, elektrárna jede na jeden, dva nebo tři kotle," řekl.

Elektrárna Opatovice, která spaluje hnědé uhlí, před časem plánovala, že kvůli snížení emisí oxidu uhličitého přejde na spalování biomasy, zemního plynu nebo komunálního odpadu. Záměr zatím měnit nechce. "V našem zdroji nic jiného než plyn v kombinaci s energetickým využívání odpadu a případně biomasou výkon v tak velké míře nenahradí. Do budoucna nám nic jiného nezbude, než část výkonu z uhlí nahradit zemním plynem. Je jen otázkou, odkud bude a v jaké formě," uvedla mluvčí elektrárny Hana Počtová.

Vyhlášení předcházení stavu nouze v teplárenství dnes na tiskové konference oznámil premiér Petr Fiala (ODS). "Teplárny se mohou už nyní začít zásobovat uhlím, lehkými topnými oleji a dalším palivem a budou mít jistotu, že ho v zimě využijí," řekl. Tato paliva podle něj nesplňují aktuální emisní standardy, ale dostatek plynu a elektřiny je nyní prioritou. "Opatření má také podstatný význam pro naše úspory plynu, kterého není v Evropě kvůli ruské politice nazbyt," dodal.