Zdroj žloutenky v Turnově je záhadou, počet nakažených roste

Případy onemocnění se v Turnově začaly objevovat ve druhé polovině září. Kde se lidé nakazili, zatím stále není jasné. Podle mluvčí prověřují různá možná takzvaná vehikula nákazy. "V rámci tohoto probíhá vyšetřování kontaktů (nemocných), šetření v potravinářských provozovnách, pátrání po podezřelých potravinách, odběry pitné, užitkové, odpadní i povrchové vody," uvedla Balašová.

Kvůli riziku nákazy odmítá transfuzní stanice liberecké nemocnice až do odvolání dárce krve s bydlištěm v Turnově. Lidé, kteří byli v kontaktu s nemocnými, navíc nesmí například navštěvovat ani veřejné bazény a sauny.

"V současně době se prioritně zaměřujeme na to, aby osoby v kontaktu s nemocnými, kterým byl nařízen zvýšený zdravotnický dozor, neprováděly činnosti epidemiologicky závažné, které jim byly zakázány. Pokračuje laboratorní vyšetřování kontaktů nemocných na zjištění imunity proti žloutence typu A," uvedla krajská ředitelka odboru protiepidemického Jana Prattingerová.

Opatření platí i pro některé školy, žloutenkou zatím onemocnělo šest školáků. "Dětem, které byly v kontaktu s nemocnými, je v rámci protiepidemických opatření zakázáno účastnit se hromadných akcí, ke kterým se řadí i jakákoliv zájmová činnost mimo školu. Je to z toho důvodu, abychom v případě jejich onemocnění nemuseli rozšiřovat protiepidemická opatření na další a další děti," dodala Prattingerová.

Žloutenka typu A, označovaná také jako nemoc špinavých rukou, se přenáší především kontaktem. Lidé se ale mohou nakazit i kontaminovanou vodou, potravinami a znečištěnými předměty. Nemoc se projevuje dva až sedm týdnů od nákazy. Jde o onemocnění jater. Pacient má zažívací potíže, může mít také příznaky podobné chřipce či nervové potíže. Mezi příznaky nemoci patří zvýšená teplota, bolest svalů a kloubů, nevolnost. U dospělých se častěji než u dětí projeví nemoc i žlutým zabarvením kůže a očního bělma.