Zmocněnkyně: Rasistické výroky politiků a oddělování dětí z menšin jsou nepřijatelné. Česko má stále problém se segregací

Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová ve čtvrtek při jednání v horní parlamentní komoře řekla, že inkluze je nerealizovatelná myšlenka a Česko by možná mělo zřídit třídy pro romské děti. Označila to za rozumný krok. Podle ní to, že romští a čeští školáci musí být společně, by ubližovalo těm dětem, "které nejsou zvyklé na určité etnikum".

"Je třeba se proti těmto výrokům razantně vymezit, tvrdě se od nich distancovat. Je absolutně nepřijatelné, aby kdekoliv, a zejména na plénu veřejných institucí a od politických představitelů, zaznívala rasistická vyjádření. Výroky paní senátorky ukazují na zásadní nepochopení příčin a souvislostí nerovností v českém vzdělávacím systému, ale taktéž vyjadřují postoje, které do demokratické společnosti a už vůbec na tak reprezentativní půdu, jako je Senát, nepatří," sdělila ČTK zmocněnkyně. Vyjádření Zwyrtek Hamplové označila za "otevřeně rasistickou rétoriku".

Šimáčková Laurenčíková uvedla, že rozdílný přístup ke vzdělávání podle příslušnosti dětí k nějaké menšině je nepřípustný. Naopak je nutné nerovnosti odbourávat. Jako jediný funkční přístup považuje spolupráci školského, zdravotnického i sociálního systému, kterou doplní podpora v bydlení a služby na pomoc rodinám. Zmínila i podporu v krizích a při složitých životních situacích či při rozvoji rodičovských dovedností.

Řešení problému segregace romských dětí hledá tým expertů z ministerstev školství, zdravotnictví, práce a sociálních věcí, nevládních organizací i akademických pracovišť. Poprvé se zástupci resortů a odborníci sešli ve středu. "Připravují a zhruba do šesti měsíců vládě navrhnou komplexní opatření, která budou řešit téma segregace romských a sociálně znevýhodněných dětí," uvedla zmocněnkyně.

Česko dlouhodobě sklízí kritiku mezinárodních organizací a institucí za segregaci romských dětí ve školách. Evropský soud pro lidská práva už v roce 2007 odsoudil Českou republiku za to, že přeřazením 18 romských dětí do zvláštních škol porušila jejich právo na vzdělání a diskriminovala je. Inkluze - tedy začleňování dětí se speciálními potřebami do běžných tříd - odstartovala v Česku v září 2016.

Experti: V osmi desítkách škol tvoří většinu romští žáci, segregace nese ztráty

V Česku je téměř osm desítek škol, kde většinu žáků tvoří romské děti. Do dvou desítek škol v republice pak chodí téměř jen romští žáci a žačky. Uvádí to server Desegregace.cz výzkumné agentury PAQ Research. Poukazuje na dopady školní segregace na úspěšnost ve vzdělávání, veřejné rozpočty i rozvoj regionů. Vychází ze studií, analýz, zpráv ombudsmana i vládních materiálů. Za diskriminaci romských školáků a jejich odsouvání do zvláštních škol odsoudil Česko už v roce 2007 Evropský soud pro lidská práva. ČR za segregaci malých Romů a Romek dlouhodobě sklízí kritiku mezinárodních institucí.

"Když oddělujeme vzdělávání romských a dalších vyloučených dětí, vytváříme podmínky pro obrovské společenské a sociální ztráty na celostátní i místní úrovni," uvádí server.

Experti poukazují na to, že v segregovaných školách mají děti omezený kontakt s ostatními vrstevníky a také rozdílné vzdělávací příležitosti. Podle výročních zpráv o stavu romské menšiny je kvalita vzdělávání v segregovaných školách a třídách nižší. Má to pak dopad na uplatnění mladých, budoucí výdaje státu, rozvoj regionů, zdraví, zadluženost či kriminalitu.

Ve školním roce 2020/2021 chodilo do škol 950.000 žáků a žaček, z nich asi 35.000 romských. Podle ombudsmanových údajů zhruba 12 procent romských školáků a školaček mělo výuku v takzvaných zvláštních školách či třídách, tedy pro děti s lehkým mentálním postižením. Z neromských žáků a žaček to bylo 1,3 procenta.

V Česku bylo více než 4200 základních škol. Z nich 136 mělo v předminulém školním roce přes 34 procent žáků romských. V celkem 77 školách tvořili romští školáci více než polovinu osazenstva, v 32 školách přes 75 procent a v 17 pak přes 90 procent. Od školního roku 2018/2019 tak přibyly čtyři školy, kam chodily téměř jen romské děti. Podle doporučení by jejich podíl ve škole neměl překročit deset či 15 procent a ve třídě by měli být nejvýš čtyři romští žáci, jinak hrozí, že ostatní rodiče začnou své potomky přehlašovat jinam, uvádí s odkazem na analýzu Agentury pro sociální začleňování server.

Podle výzkumníků z PAQ Research segregace omezuje úspěšnost ve vzdělávání. Středoškolák přitom na daních a odvodech za život pošle až o 2,8 milionu korun víc než člověk se základním vzděláním. Zlepšení nejslabších žáků může každý rok přinést do rozpočtů 18 miliard korun, spočítala agentura PAQ Research. Server uvádí celkem 45 opatření k odstranění segregace a zlepšení situace, a to třeba doučování, asistenty pedagogů, předškolní vzdělávání, poradenství pro rodiče či změnu spádových oblastí k rovnoměrnějšímu rozdělení školáků.

Evropský soud pro lidská práva v roce 2007 odsoudil Českou republiku za to, že přeřazením 18 romských dětí do zvláštních škol porušila jejich právo na vzdělání a diskriminovala je. Inkluze - tedy začleňování dětí se speciálními potřebami do běžných tříd - odstartovala v Česku od září 2016.