Rasistická vyjádření politiků jsou nepřijatelná. Dělit děti podle příslušnosti k menšině je nepřípustné. ČTK to sdělila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Reagovala tak na vyjádření senátorky Jany Zwyrtek Hamplové o segregaci romských školáků. Podle zmocněnkyně je senátorčina rétorika otevřeně rasistická a je v příkrém rozporu s lidskými právy a demokratickými hodnotami, na kterých česká společnost stojí.
Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová ve čtvrtek při jednání v horní parlamentní komoře řekla, že inkluze je nerealizovatelná myšlenka a Česko by možná mělo zřídit třídy pro romské děti. Označila to za rozumný krok. Podle ní to, že romští a čeští školáci musí být společně, by ubližovalo těm dětem, "které nejsou zvyklé na určité etnikum".
"Je třeba se proti těmto výrokům razantně vymezit, tvrdě se od nich distancovat. Je absolutně nepřijatelné, aby kdekoliv, a zejména na plénu veřejných institucí a od politických představitelů, zaznívala rasistická vyjádření. Výroky paní senátorky ukazují na zásadní nepochopení příčin a souvislostí nerovností v českém vzdělávacím systému, ale taktéž vyjadřují postoje, které do demokratické společnosti a už vůbec na tak reprezentativní půdu, jako je Senát, nepatří," sdělila ČTK zmocněnkyně. Vyjádření Zwyrtek Hamplové označila za "otevřeně rasistickou rétoriku".
Šimáčková Laurenčíková uvedla, že rozdílný přístup ke vzdělávání podle příslušnosti dětí k nějaké menšině je nepřípustný. Naopak je nutné nerovnosti odbourávat. Jako jediný funkční přístup považuje spolupráci školského, zdravotnického i sociálního systému, kterou doplní podpora v bydlení a služby na pomoc rodinám. Zmínila i podporu v krizích a při složitých životních situacích či při rozvoji rodičovských dovedností.
Řešení problému segregace romských dětí hledá tým expertů z ministerstev školství, zdravotnictví, práce a sociálních věcí, nevládních organizací i akademických pracovišť. Poprvé se zástupci resortů a odborníci sešli ve středu. "Připravují a zhruba do šesti měsíců vládě navrhnou komplexní opatření, která budou řešit téma segregace romských a sociálně znevýhodněných dětí," uvedla zmocněnkyně.
Česko dlouhodobě sklízí kritiku mezinárodních organizací a institucí za segregaci romských dětí ve školách. Evropský soud pro lidská práva už v roce 2007 odsoudil Českou republiku za to, že přeřazením 18 romských dětí do zvláštních škol porušila jejich právo na vzdělání a diskriminovala je. Inkluze - tedy začleňování dětí se speciálními potřebami do běžných tříd - odstartovala v Česku v září 2016.
Experti: V osmi desítkách škol tvoří většinu romští žáci, segregace nese ztráty
V Česku je téměř osm desítek škol, kde většinu žáků tvoří romské děti. Do dvou desítek škol v republice pak chodí téměř jen romští žáci a žačky. Uvádí to server Desegregace.cz výzkumné agentury PAQ Research. Poukazuje na dopady školní segregace na úspěšnost ve vzdělávání, veřejné rozpočty i rozvoj regionů. Vychází ze studií, analýz, zpráv ombudsmana i vládních materiálů. Za diskriminaci romských školáků a jejich odsouvání do zvláštních škol odsoudil Česko už v roce 2007 Evropský soud pro lidská práva. ČR za segregaci malých Romů a Romek dlouhodobě sklízí kritiku mezinárodních institucí.
"Když oddělujeme vzdělávání romských a dalších vyloučených dětí, vytváříme podmínky pro obrovské společenské a sociální ztráty na celostátní i místní úrovni," uvádí server.
Experti poukazují na to, že v segregovaných školách mají děti omezený kontakt s ostatními vrstevníky a také rozdílné vzdělávací příležitosti. Podle výročních zpráv o stavu romské menšiny je kvalita vzdělávání v segregovaných školách a třídách nižší. Má to pak dopad na uplatnění mladých, budoucí výdaje státu, rozvoj regionů, zdraví, zadluženost či kriminalitu.
Ve školním roce 2020/2021 chodilo do škol 950.000 žáků a žaček, z nich asi 35.000 romských. Podle ombudsmanových údajů zhruba 12 procent romských školáků a školaček mělo výuku v takzvaných zvláštních školách či třídách, tedy pro děti s lehkým mentálním postižením. Z neromských žáků a žaček to bylo 1,3 procenta.
V Česku bylo více než 4200 základních škol. Z nich 136 mělo v předminulém školním roce přes 34 procent žáků romských. V celkem 77 školách tvořili romští školáci více než polovinu osazenstva, v 32 školách přes 75 procent a v 17 pak přes 90 procent. Od školního roku 2018/2019 tak přibyly čtyři školy, kam chodily téměř jen romské děti. Podle doporučení by jejich podíl ve škole neměl překročit deset či 15 procent a ve třídě by měli být nejvýš čtyři romští žáci, jinak hrozí, že ostatní rodiče začnou své potomky přehlašovat jinam, uvádí s odkazem na analýzu Agentury pro sociální začleňování server.
Podle výzkumníků z PAQ Research segregace omezuje úspěšnost ve vzdělávání. Středoškolák přitom na daních a odvodech za život pošle až o 2,8 milionu korun víc než člověk se základním vzděláním. Zlepšení nejslabších žáků může každý rok přinést do rozpočtů 18 miliard korun, spočítala agentura PAQ Research. Server uvádí celkem 45 opatření k odstranění segregace a zlepšení situace, a to třeba doučování, asistenty pedagogů, předškolní vzdělávání, poradenství pro rodiče či změnu spádových oblastí k rovnoměrnějšímu rozdělení školáků.
Evropský soud pro lidská práva v roce 2007 odsoudil Českou republiku za to, že přeřazením 18 romských dětí do zvláštních škol porušila jejich právo na vzdělání a diskriminovala je. Inkluze - tedy začleňování dětí se speciálními potřebami do běžných tříd - odstartovala v Česku od září 2016.
Související
Na protivládní demonstraci v Praze dnes promluví Hašek či Foldyna
Policie vyšetřuje lživou zprávu o tuberkulóze na Olomoucku, šířila ji i senátorka
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Abú Dhabí začaly mírové rozhovory o válce na Ukrajině
před 2 hodinami
Hegseth označil snahu o impeachment za divadlo. Jak proces probíhá a co šéfovi Pentagonu hrozí?
před 3 hodinami
Evropský lídr po rozhovoru s Putinem mírní nadšení: Od jednání s Ruskem nic nečekejte, Kreml žádný mír nechce
před 4 hodinami
Merzův poradce i šéf štábu tajemníka NATO. Kdo odcestoval do Abú Dhabí na mírová jednání s Ruskem?
před 6 hodinami
Hegseth čelí impeachmentu. Kongres ho obvinil z vedení nelegální války s Íránem
před 7 hodinami
Hackeři získali tajná data Moskvy. Odhalili, kolik Rusů zemřelo během války na Ukrajině
před 8 hodinami
Po devíti měsících začínají mírové rozhovory mezi Ukrajinou, Ruskem a USA. Za účasti EU a NATO
před 9 hodinami
Měsíční výhled počasí. V noci má přituhovat, tvrdí meteorologové
včera
Policie vyšetřuje pokus o vraždu v rodině na Plzeňsku. Podezřelé je dítě
včera
V Česku se má posílit protidronová ochrana kritické infrastruktury
včera
Babišova vláda schválila investice do zdravotnictví. Chce i další páky ohledně cen energií
včera
Česko čeká další ročník potravinové sbírky. Proběhne v sobotu
včera
Na Chebsku se otřásá země, potvrdili experti
včera
Macinka se omluvil za slova o hokejistkách. Manželka ho prý seřvala
včera
Počasí na svatého Martina. Sněžit může, ale bílý kůň do měst nepřicválá
včera
Ukrajina bude mít po válce trochu jiný tvar, prohlásil Trump
včera
Pouť do Mekky se kvůli extrémnímu vedru změnila v boj o život. Sanitky nemohly zasáhnout, popisuje cestovatel
včera
Netanjahu uvrhnul Izrael do hluboké krize, tvrdí Eisenkot. Zahájil jednání o sestavení vlády
včera
Trump řekl, za jakých podmínek USA neobnoví útoky proti Íránu
včera
Republikáni po drtivé porážce neví, co dál. Jsme na pokraji vymření, přiznávají někteří členové
Po ničivé porážce v listopadových volbách do Kongresu se Republikánská strana ocitla v hluboké vnitřní krizi a čelí nutnosti zásadního přehodnocení své dosavadní politické strategie. Porážka koalice, která Donalda Trumpa provázela třemi prezidentskými kampaněmi, okamžitě vyvolala vlnu debat o budoucím směřování konzervativního hnutí.
Zdroj: Libor Novák