Praha - Nová pravidla pro tzv. kurzarbeit by měla být výrazně jednodušší, než tomu bylo dosud. Po dnešním jednání zástupců podnikatelů a odborů u místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) to řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Všichni zúčastnění se shodli na tom, že nová pravidla by měla platit od 1. ledna 2015.
Koncem srpna by návrh mohla schvalovat vláda a 4. září by se jím měla zabývat tripartita. Konkrétní harmonogram schvalování však podle Bartoška zatím není připraven.
Takzvaný kurzarbeit se dá využít v situaci, kdy firmy v potížích zkrátí zaměstnancům úvazek, vzdělají je a zbytek mzdy hradí stát či evropské fondy. V tuzemsku už tato možnost existuje. Zaměstnavatelé však o tuto podporu příliš nestáli a kritizovali nastavení pravidel, která jsou nyní pro získání těchto prostředků příliš přísná.
"Já můžu říct, že (chystaný kurzarbeit) bude výrazně jednodušší," řekl Hanák s tím, že nepůjde o evropské peníze, a proto nebude pro firmy platit omezení například v případě, že už podporu vyčerpaly.
"Zásadní rozdíl: nebude to projektové, bude to ad hoc situace podle minimálních pravidel daných zákonem," dodal předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý ale upozornil, že spuštění podpory z národních zdrojů bude muset ještě projít diskusí s antimonopolním úřadem. Pro případ krize však podle něj komora toto opatření podporuje.
Podle Středuly by se kurzarbeit nevztahoval na státní subjekty a zatím se jedná o čtyřech kategoriích jeho použití. První by se týkala krizí a mimořádných situací, v nichž by vláda určovala například od kdy a do kdy by takové opatření platilo. Druhou možností by byly třeba povodně.
Místopředseda Sněmovny Bartošek řekl, že pokud přijde 5000 lidí o práci, znamená to dopad zhruba 550 milionů do státního rozpočtu. V případě zavedení kurzarbeitu očekává, že náklad na něj bude činit asi 160 milionů korun. Zbytek peněz by tak stát ušetřil a lidé by navíc nepřišli o práci.
Co chystá MPSV?
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo v rámci Aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) účinné a jednoduché opatření, které pomůže firmám a podnikům v nesnázích. Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti, takzvaný kurzarbeit, pomůže českým podnikům překlenout problematická období, a to nejen aktuální embargo na dovoz výrobků z EU do Ruské federace. Pomůže ale i v budoucnosti v období živelných pohrom, hospodářských krizí, sezonních výkyvů nebo přechodu na nový podnikatelský program.
„Tímto opatřením chceme rychle a účinně zareagovat na současnou situaci a pomoci českým firmám, které mohou být ohroženy ruským embargem," říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
Jednoduše a transparentně
Pro příjemce pomoci bude toto opatření administrativně maximálně jednoduché, ale zároveň transparentní. Z důvodu flexibility opatření bude ekonomická podmínka při vstupu vyžadována formou čestného prohlášení, nicméně bude předmětem následných kontrol za předem dohodnuté období (např. po ukončení účetního období, ročním auditu atd.).
„Příspěvek bude poskytován ve výši 30 % průměrného výdělku zaměstnance, maximálně však do částky 1,4 násobku minimální mzdy, aktuálně 11 900 korun. Příspěvek bude poskytován po dobu šesti měsíců s možným prodloužením o dalších šest měsíců," vysvětluje náměstek ministryně pro zaměstnanost Jan Marek.
Zaměstnanec bude tedy i v době takzvaného kurzarbeitu pobírat 90 procent své průměrné mzdy, 60 procent mu bude proplácet nadále zaměstnavatel a 30 procenty přispěje resort práce a sociálních věcí. O poskytnutí příspěvku bude rozhodovat komise na krajských pobočkách Úřadu práce ČR, která bude složena jak ze zástupců ÚP ČR, tak dalších sociálních partnerů. Vyplácení se bude řídit pravidly a postupy pro aplikaci nástrojů APZ úřady práce.
Vzdělávání zaměstnanců a flexibilnější podniky
Zásadní podmínkou pro poskytnutí příspěvku na částečnou refundaci mzdových nákladů zaměstnavatele je účast podpořených zaměstnanců na odborném vzdělávání a dalším rozvoji jejich schopností. Opatření poskytne zaměstnancům širší a kvalitnější odbornou kvalifikaci a zaměstnavatelé budou moci lépe využít jejich větší flexibility a nových schopností pro rozvoj firem a inovace v podnikání.
Kurzarbeit bude financován z národních zdrojů. MPSV má připraveny prostředky, které jsou schopny pokrýt i déletrvající zájem zaměstnavatelů o využití této formy pomoci.
Související
Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé
Česko by bez pracovní migrace čelilo problémům, říká ekonom Žídek pro EZ. Jde i o důchody
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Tichý zabiják: Vědci popsali, jak ultrazpracované potraviny ničí tělo a radí, jak se jim vyhnout
před 2 hodinami
Na USA už se spoléhat nedá. Jak se Evropa připravuje na ruskou invazi?
před 3 hodinami
Írán pohřbívá zesnulého Alího Chameneího. Modžtaba na obřadech chybí
před 5 hodinami
Po střelbě v New Yorku osm zraněných. Mezi nimi čtyři malé děti
před 6 hodinami
Trump kvůli válce na Ukrajině telefonoval s Putinem i Zelenským
před 7 hodinami
Extrémní počasí rozjelo v Evropě válku o klimatizace
před 9 hodinami
Příští rok téměř 25 tisíc, o rok později až 27 tisíc. Jak v Česku poroste minimální mzda?
před 10 hodinami
Nastává zlatý věk Ameriky, prohlásil Trump při 250. výročí od vyhlášení nezávislosti
před 11 hodinami
Počasí: Příští týden bude ve znamení deště, o víkendu dorazí tropy
včera
Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok na ropný terminál v Petrohradu
včera
Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, řekl Pavel tureckému tisku
včera
EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného
včera
Opět ho vypískají? Klempíř dorazil na festival do Varů, i když tvrdil, že nepřijede
včera
Jak skončí válka na Ukrajině? Z pěti možných scénářů zbyly poslední dvě varianty
včera
Fotbalové MS v ohrožení. Kvůli počasí se mohou rušit zápasy, teploty porostou na 46 stupňů
včera
USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti
včera
Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti
včera
Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD
včera
Putin po mohutném bombardování Kyjeva nařídil pokračování masivních úderů proti Ukrajině
včera
Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?
Ruský útok na Kyjev se stal třetím nejkrvavějším náletem na ukrajinské hlavní město od začátku války. Čtvrteční údery si vyžádaly nejméně 30 lidských životů. Výjimečně vysoká bilance obětí byla způsobena zejména tím, že si Moskva za cíle vybrala rezidenční čtvrti a nasadila kombinaci balistických střel, vyčkávací munice a dronů s proudovým pohonem.
Zdroj: Libor Novák