České stavebnictví po pětileté krizi oživuje. Jaké jsou vyhlídky?

Stavební průmysl v České republice v následujících dvou letech mírně poroste, a naváže tak na první pokrizový růst očekávaný v letošním roce. Ředitelé společností zatím neočekávají skokové zvýšení objemů stavební produkce, předpokládají spíše pozvolný růst. Příští rok by mělo přibýt zakázek o 3,3 procenta. Podobná očekávání mají jak malé (3,2 procenta), tak velké společností (3,6 procenta). Rozdíly mezi firmami podle jejich stavebního zaměření jsou ale podstatně větší. Firmy, které realizují výstavbu či rekonstrukce budov, predikují růst stavební produkce o 2,6 procenta. Firmy specializující se na výstavbu silnic a železnic mluví o rychleji rostoucích objemech práce, a to o 5,1 procenta. „Hodnota veřejných zakázek zadaných v lednu až říjnu 2014 činila 93,4 mld. Kč a meziročně vzrostla o 20,5 %, což představuje velice silný investiční impuls ze strany veřejného sektoru do stavebnictví.  Probíhající výběrová řízení na další stavební zakázky navíc ukazují na potenciální další příliv nové práce pro stavební firmy. Rizikem jsou ale dlouhé lhůty pro dokončení výběrových řízení. Aktuální údaje ukazují, že z výběrových řízení zahájených v letošním roce bylo úspěšně dokončeno pouze 36 %, což znamená, že velký objem zadaných zakázek v letošním roce pochází z předešlého roku, nebo i z dřívějších let," vysvětluje Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research. „Vývoj stavebnictví je úzce spjatý s vývojem ekonomiky jako celku. Kromě očekávaného růstu ekonomiky, který pohání soukromou poptávku, se do vývoje stavební výroby pozitivně projevují zvýšené výdaje ze strany veřejného sektoru," říká Pavel Kliment, partner odpovědný za služby pro realitní a stavební společnosti, KPMG Česká republika.

Větší množství zakázek bude mít za následek také růst tržeb společností, a to téměř o pět procent (4,7 procenta). Nejoptimističtější jsou velké společnosti. Jejich ředitelé predikují zvýšení tržeb v porovnání s letošním rokem o 6,2 procenta. U malých firem bude růst menší, a to o 4,1 procentního bodu oproti stavebním gigantům. V pozemním stavitelství předpokládají zvýšení tržeb o 4,5 procenta. Společnosti podnikající v oboru inženýrských staveb mluví o růstu o 5,3 procenta, zejména díky nárůstu veřejných zakázek. To potvrzuje i Patrik Choleva, CFO Skanska: „Mírný růst ve stavebnictví vnímáme všichni, je ale třeba vzít v úvahu, co považujeme za odrazový můstek. A ten je dnes proklatě nízko. Zda obor začne opět růst, bude do velké míry záviset na připravenosti projektů, která je hlavně v sektoru silničního stavitelství velmi slabá".

Vladimír Steiner, provozní ředitel společnosti Schindler CZ pro Českou republiku, dodává: „Zakázek na výtahy a eskalátory pozvolna přibývá i nám. Současná situace ale téměř žádné firmě neumožňuje úměrně zvyšovat i zisky. Kvůli zasmluvněným ztrátovým projektům z minulých období a v důsledku neustálého soutěžení na cenu je jakýkoliv kladný výsledek velmi tvrdě vydobytý. Věřím ale v postupnou změnu, kdy stavební činnost nebude nutně znamenat živoření, ale profitabilní podnikání."

V roce 2016 by měl pozvolný růst sektoru pokračovat, a to o 3,7 procenta. Podle ředitelů stavebních firem nepůjde o žádné extrémní zlepšení navzdory avizované proinvestiční politice vlády. Množství peněz připravených v rozpočtech na výstavbu a rekonstrukce totiž podle předních představitelů stavebního sektoru převyšuje připravené projekty. Existuje proto riziko, že se finance nepodaří ani vyčerpat.

Firmy mají nyní téměř naplněné kapacity a uvádějí jejich rekordní vytížení  až 90 procent. Zakázky mají nasmlouvané na v průměru sedm měsíců. To je podle 38 procent společností více než ve stejném období před rokem. Tento podíl navíc od minulého roku pravidelně každé čtvrtletí roste, což jen potvrzuje zlepšující se situaci v oblasti objemu přílivu nové práce.

Problémem, a zároveň značným potenciálním rizikem do budoucna, je ale relativně vysoký podíl zakázek, které firmy smluvně uzavřely za dumpingové, v lepším případě nákladové, ceny. Nejhorší je situace u velkých stavebních společností, které potvrzují až 22% podíl těchto problematických zakázek ve svých zásobnících práce. V absolutním vyjádření by se mohlo jednat o zakázky v hodnotě 39,2 mld. Kč. Toto číslo navíc nemusí být konečné. Velké firmy část svých zakázek zasmluvnily v předchozím období, kdy byl zakázek nedostatek, a očekávaly, že se jim podaří část práce za nízké ceny přenést na svoje subdodavatele. Řada z těchto subdodavatelů však již má v současné době práce dostatek a není ochotna za mimořádně nízké ceny materiál ani služby dodávat. „Firmy, které mají v zásobníku práce ztrátové zakázky, se s nimi budou muset umět vypořádat. Rozhodně nemohou očekávat nějaký zázrak, že za ně někdo cizí vyřeší jejich chybná či nedomyšlená rozhodnutí z minulosti. Lze očekávat, že některým firmám se to nepodaří a budou muset ze stavebního trhu odejít," říká Petr Čížek, generální ředitel, SWIETELSKY stavební s.r.o. „Problém zásobníku ztrátových zakázek je firma od firmy individuální, prakticky každá větší firma nějakou má; pro mě nepochopitelně ale stále vidím výběrová řízení, kde se soutěží dumpingovými cenami," doplňuje Luboš Tomášek, ekonomický ředitel a člen představenstva společnosti Viamont DSP a. s. A totéž potvrzuje Miroslav Lukšík, generální ředitel Pozemního stavitelství Zlín a. s.: „Nejenže firmy mají v zásobníku práce neziskové, či dokonce ztrátové zakázky, které si nasmlouvaly v předchozím období, ale řada z nich uzavírá takové kontrakty i nadále, v domnění, že dokud má firma zakázky a cash flow, tak žije. Jak jsem uvedl již několikrát, připomíná mi tento jev název známého filmu „Díky za každé nové ráno". Uvedený trend má silný „setrvačníkový" charakter; bude sice zákonitě, pomalu a postupně odeznívat, bohužel však má citelný negativní vliv i na ostatní firmy, protože tím všeobecně dochází k dlouhodobé degradaci cen stavebních prací."