Český zahraniční dluh klesl o 36,8 miliard

V poklesu zahraničního zadlužení se promítlo především splácení krátkodobých závazků bankovním sektorem, když došlo ke snížení objemu vkladů od zahraničních bank a nebankovních subjektů u českých obchodních bank. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti poklesl na 23,5 %.

Naopak podnikový sektor své zastoupení v celkovém zadlužení posílil v důsledku poklesu stavu pohledávek tuzemských podniků v úvěrových vztazích vůči přidruženým zahraničním podnikům. Uvedený nárůst netto závazků v rámci skupiny byl částečně korigován splácením finančních a obchodních úvěrů u ostatních podniků bez zahraniční majetkové účasti. Podíl podnikového sektoru na zahraničním dluhu se zvýšil na 52,5 %.

Růst zahraničního zadlužení vládního sektoru byl především důsledkem nákupů vládních dluhopisů zahraničními investory. V nižším rozsahu byly čerpány úvěry centrální vládou a regiony od Evropské investiční banky na rozvoj infrastruktury. Na zahraničním dluhu se závazky vládního sektoru podílejí 24 procenty.

Změny ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů v prvním čtvrtletí byly charakteristické růstem zastoupení závazků v rámci přidružených podniků a dluhopisů na úkor podílu především vkladů a obchodních úvěrů.

Podíl zadlužení veřejného sektoru (zahrnuje závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu se splatností nad jeden rok) vzrostl na 46,6 % při poklesu celkové dlouhodobé zadluženosti. Podíl závazků soukromého sektoru naopak poklesl na 53,4 %.