Největší brzdy české ekonomiky?

Přebujelá regulace je podle něj celoevropským trendem, takže její odstranění bude obtížné. "Je to do značné míry import z Evropy, ale zdejší nálada je také velmi proregulační a prokontrolorská," uvedl. Jako jinde v západním světě je v Česku problém demografie, tedy stárnutí populace.

Makroekonomická situace české ekonomiky je podle něj velmi dobrá již v posledních sedmi letech, loni se navíc dostala i do "dobré psychické kondice." To se projevuje ve vyšší spotřebě domácností a růstu investic firem. "Proto roste ekonomika a nezaměstnanost je na přijatelné úrovni. Pro rok 2015 očekáváme zrychlení ekonomického růstu české ekonomiky na 2,5 procenta," řekl Kysilka ČTK.

Odhad inflace ve svých předpovědích spořitelna hodně snížila k nule. Aktuálně ji předpokládá letos 0,3 procenta. "Zde nevidím světlo na konci tunelu. Velmi nízká inflace ale není problém. Je to nová situace. Těžko se zvyká na to, že někam dáváte peníze a ty nevynášejí," upozornil Kysilka.

Případný odchod Řecka z eurozóny by podle něj neznamenal pro českou, potažmo evropskou ekonomiku fakticky nic významného. "Věřitelská pozice evropských bank je zanedbatelná, byl by to spíš psychický šok," míní.

Důsledky intervencí České národní banky, které v listopadu 2013 oslabily korunu o sedm procent na současnou úroveň kolem 27,50 Kč za euro, podle něj ukáže až budoucnost. "Z dnešního pohledu se zdá, že tyto kroky ze střednědobého pohledu ekonomice prospěly. V loňském i letošním roce se příznivě projeví na růstu ekonomiky i zaměstnanosti. Je dobré podporovat centrální banku, protože její důvěryhodnost se všem vyplácí. To je velká hodnota," poznamenal šéf největší české banky.

Podle zveřejněného odhadu ČSÚ vzrostl HDP očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně o 1,5 %, v mezičtvrtletním srovnání se ekonomická aktivita zvýšila o 0,4 %. V porovnání s prognózou ČNB je vykázaný růst ekonomické aktivity ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku nižší o 0,3 procentního bodu v meziročním vyjádření a o 0,1 procentního bodu v mezičtvrtletním vyjádření. Rozdílná výše odchylky od predikce ČNB v meziročním versus mezičtvrtletním vyjádření je dána revizí časové řady HDP za předcházející čtvrtletí loňského roku. V úhrnu za celý loňský rok HDP meziročně vzrostl o 2 %.

"Mírná odchylka meziročního růstu HDP ve čtvrtém čtvrtletí roku 2014 od prognózy ČNB směrem dolů byla dána nižší než očekávanou tvorbou zásob. V důsledku toho i růst celkové hrubé tvorby kapitálu zaostal za prognózou. Růst fixních investic byl přitom naopak rychlejší, než ČNB předpovídala, a odchylku v prognóze celkových investic tak z části kompenzoval. Také růst spotřeby domácností a spotřeby vlády překonal očekávání ČNB. Rovněž dynamika vývozu i dovozu zboží a služeb byla mírně vyšší ve srovnání s prognózou. Meziroční pokles celkového čistého vývozu byl potom o něco mírnější oproti tomu, co prognóza předpovídala," uvedl na serveru cnb.cz Petr Král, ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz.

"V souhrnu lze konstatovat, že se potvrdilo očekávání ČNB, že ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku ekonomika meziročně rostla mírně nižším tempem než v předchozích čtvrtletích. V celoročním úhrnu pak domácí ekonomika – po poklesu v letech 2012 a 2013 – loni zřetelně vzrostla, a to vlivem zvýšené zahraniční poptávky, oživení vládních investic a v neposlední řadě díky uvolněným domácím měnovým podmínkám v podobě oslabeného kurzu. Podle prognózy ČNB bude česká ekonomika letos pokračovat v růstu. Díky zrychlující zahraniční poptávce, nízkým cenám ropy, uvolněným domácím měnovým podmínkám a expanzivní fiskální politice vzroste letos HDP o 2,6 %. V příštím roce růst domácí ekonomiky i přes pokles vládních investic zrychlí na 3 % zejména v důsledku dalšího zvýšení dynamiky zahraniční poptávky," dodal Král.