Ministerstva vysávala rozpočtové rezervy? NKÚ odhalil nesprávné financování

Praha - Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřil, jak Ministerstvo financí (MF) hospodařilo v roce 2013 s prostředky z rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa (VPS). NKÚ zkontroloval výdaje v celkové výši 17,3 miliardy korun.

Z Všeobecné pokladní správy se mají hradit výdaje, které mají všeobecný charakter a nespadají do působnosti jiné rozpočtové kapitoly. Navzdory tomu MF v roce 2013 uvolnilo z VPS celkem 2,3 miliardy korun na projekty, které měly být ve schváleném státním rozpočtu zahrnuty v rozpočtových kapitolách příslušných ministerstev. Tyto prostředky získaly například Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí, samotné MF či Česká unie sportu.

"Součástí VPS je i vládní rozpočtová rezerva, která slouží k pokrytí nezbytných a neočekávaných výdajů. Kontrola ukázala, že MF z ní uvolnilo celkem 442,9 milionu korun na úhradu výdajů, které byly předvídatelné nebo u kterých MF neověřilo, jestli příslušní správci kapitol nejdřív hledali prostředky k pokrytí těchto výdajů ve svých vlastních zdrojích, což by podle rozpočtových pravidel měli," uvedl nku.cz.

Ministerstvo zahraničních věcí tak získalo 124,5 milionu korun, z čehož 75 milionů bylo určeno na příspěvky mezinárodním organizacím. Tyto příspěvky ovšem patří mezi mandatorní výdaje resortu. Ministerstvo kultury získalo v rozporu s rozpočtovými pravidly 50,5 milionu korun, které použilo například na festivaly MFF Karlovy Vary, Febiofest nebo Pražské jaro. Resort kultury dále získal z vládní rozpočtové rezervy 17 milionů korun na pořádání akcí v souvislosti s oslavami výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, které ovšem plánovalo již od roku 2012. Ve všech případech šlo o předvídatelné výdaje.

MF financovalo z VPS necelými 355 miliony korun dva programy vedené v ISPROFIN. V Programu rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálního školství bylo v roce 2013 rozděleno 93,4 milionu korun, přestože tuto oblast mělo financovat ministerstvo školství, respektive obce a kraje. Navíc neexistuje jasná metodika pro výběr akcí, které budou do programu zařazeny, a o jejich zařazení rozhodoval ministr financí. Na program Akce financované z rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu a vlády ČR vydalo MF v roce 2013 celkem 261,3 milionu korun. O uvolnění 103,4 milionu korun přitom rozhodl ministr financí, i když to neumožňovala pravidla schválená rozpočtovým výborem sněmovny. Ani u tohoto programu není jasné, na základě jakých pravidel byly akce do programu zařazeny a jak bylo rozhodnuto o objemu přidělených financí. Takové rozhodování o obou programech pokládá NKÚ za netransparentní.

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním považuje NKÚ za nadbytečný převod prostředků určených na obsluhu státního dluhu ve výši 2 miliard korun do kapitoly VPS. Tyto prostředky mohlo MF využít na snížení schodku státního rozpočtu.

Ministerstvo ale se závěrem NKÚ nesouhlasí. "Vláda, potažmo ministr financí, jsou dle zákona oprávněni rozhodovat o použití prostředků ve vládní rozpočtové rezervě na rozpočtově nezajištěné potřeby a nezbytné či nepředvídatelné výdaje," sdělil dnes ČTK mluvčí ministerstva Radek Ležatka. Žádosti jsou prý dlouhodobě a důsledně ministerstvem prověřovány. "To nic nemění na tom, že vláda má oprávnění rozhodnout o použití prostředků dle svého uvážení," podotkl Ležatka.

Související

Andrej Babiš přichází na zasedání nové vlády

Bude se propouštět, rozhodla vláda. Babiš ale odmítá, že jde o čistky

Úřad vlády a ministerstva od ledna zeštíhlí v součtu o 322 úřednických míst. Počítá s tím nová systemizace služebních a pracovních míst, kterou schválila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Kabinet mimo jiné podpořil senátní návrh na posílení kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu o možnost kontrolovat i veřejnoprávní média a poslanecký návrh na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Vláda se zabývala i výdaji na obranu a zrušila a znovu vypsala výběrové řízení na předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Vláda ČR

Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb

Vláda Petra Fialy v demisi se ve středu sešla ke své poslední pravidelné schůzi. Projednala a schválila například novou národní očkovací strategii a novou strategii rozvoje sociálních služeb, rozhodla také o povolení používání přípravků s obsahem psychotropní látky psilocybinu v odůvodněných případech léčby psychických onemocnění a několik legislativních změn. Zabývala se také jedenácti kontrolními nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu.

Více souvisejících

nkú Ministerstvo financí Ministerstvo kultury

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Věra Nerušilová (autor: Jan Polák)

Zemřela herečka a zpěvačka Věra Nerušilová

Hned dvě smutné zprávy zasáhly ve čtvrtek českou uměleckou obec. Ve věku 91 let zemřela zpěvačka, šansoniérka a herečka Věra Nerušilová, o které se tradovalo, že má možná vůbec nejnižší ženský hlas v Česku. 

před 1 hodinou

Hokej, ilustrační fotografie.

MS v hokeji: Česko - Finsko 1:4. Národní tým se loučí ve čtvrtfinále, na favorita nestačil

Poslední zápasy ve skupině (a nejen ty) naznačily, že to v kritickém čtvrtfinálovém zápase – pokud nastoupí proti silnějšímu soupeři – budou mít svěřenci kouče Radima Rulíka velice těžké. To se také potvrdilo. Dosavadní výkony českého týmu ve skupinové fázi zkrátka nenabízely příliš důvodů proto, aby čtvrtfinále bylo úspěšné. V Curychu proti Finsku se prakticky na nic zvláštního čeští hokejisté nezmohli a během zápasu nenastal jakýkoliv souvislejší český tlak. I proto je tak výsledek 4:1 pro Finsko jasným vyústěním českého marasmu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Péter Magyar

Za Orbána by to bylo nemyslitelné. Maďarsko se připojí k EPPO

Nový maďarský premiér Péter Magyar oznámil, že se jeho země připojí k Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Tento krok znamená zásadní obrat oproti politice předchozího ministerského předsedy Viktora Orbána, který vstup do této instituce dlouhodobě odmítal s argumentem, že by to narušilo národní suverenitu. Maďarsko tak dosud patřilo k několika málo členským státům Evropské unie, které stály mimo tento unijní orgán zaměřený na boj proti podvodům.

před 5 hodinami

Írán

Jsou vztahy USA a Íránu definitivně rozbité, nebo je ještě naděje na mír?

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se nacházejí ve velmi nepřehledném a napjatém stadiu, kdy dosavadní příměří čelí vážným zkouškám. Přestože klid zbraní, který vstoupil v platnost 8. dubna, trvá již přes sedm týdnů a je výrazně delší než předchozí intenzivní boje, obě strany v posledních dnech přistoupily k odvetným vojenským akcím.

před 6 hodinami

Ministr životního prostředí Igor Červený

Stát lidem nabídne bezúročné úvěry. Na rekonstrukci domu až dva miliony, na byt ani ne polovinu

Domácnosti plánující energetické úspory budou moci využít nové podmínky dotačního programu Nová zelená úsporám. Na celkovou modernizaci rodinného domu stát umožní získat bezúročnou půjčku dosahující až dvou milionů korun. V případě bytových domů se počítá s finanční podporou do výše 750 tisíc korun na jednu bytovou jednotku. Pro sociálně slabší rodiny je navíc v rámci modifikace NZÚ Light připravena přímá finanční dotace, která může činit až 400 tisíc korun.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

popravy

Právník zabil miliardáře stojícího za slavným seriálem Netflixu. Byl popraven

V Číně byl popraven právník Sü Jao, který v roce 2020 otrávil miliardáře a herního magnáta Lin Čchiho, jenž stál za dohodou o zfilmování sci-fi hitu Problém tří těles pro streamovací platformu Netflix. Sü Jao usmrtil svého nadřízeného poté, co mu daroval pilulky, o kterých tvrdil, že jde o probiotika. Ve skutečnosti však kapsle obsahovaly prudké jedy, které si sám opatřil na dark webu a namíchal ve své laboratoři. K výkonu trestu smrti došlo minulý čtvrtek, dva roky po vynesení rozsudku šanghajským soudem.

před 9 hodinami

Jan Hraběta

Zemřel Jan Hraběta, člen legendárních Cimrmanů

Českou hereckou obec zasáhla ve čtvrtek velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel herec Jan Hraběta, člen legendárního souboru Divadla Járy Cimrmana. Hraběta se dobře znal i s dramatikem a prezidentem Václavem Havlem. 

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump podal žalobu proti WSJ. Chce 10 miliard dolarů

Americký prezident Donald Trump podal v Miamu upravenou žalobu na ochranu osobnosti proti deníku Wall Street Journal (WSJ), ve které požaduje odškodné ve výši nejméně 10 miliard dolarů. Reaguje tak na rozhodnutí federálního soudce Darrina P. Gaylese, který v dubnu původní verzi žaloby zamítl kvůli právním nedostatkům s tím, že Trump nesplnil právní standard vyžadovaný u veřejně známých osob. Nová žaloba je součástí širší řady právních kroků, které hlava státu osobně vede proti mediálním domům, což kritici označují za nátlakovou kampaň vůči novinářům.

před 10 hodinami

Turecko, ilustrační foto

Turecko šikanuje Kypr. Organizátor COP31 zablokoval zemi šéfující Radě EU

Turečtí organizátoři letošního klimatického summitu Organizace spojených národů (COP31) zablokovali zástupcům Kypru přístup na přípravné brífinky a odmítají bilaterální schůzky, které Nikósie podává jménem Evropské unie. Kypr přitom v současné době zastává rotující předsednictví v Radě EU, takže u jednacího stolu zastupuje zájmy celého sedmadvacetičlenného bloku. Tato diplomatická izolace ze strany Ankary, která se odehrává před listopadovým summitem v tureckém letovisku Antalya, tak způsobuje Bruselu značné potíže v oblasti klimatické diplomacie.

před 11 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Na Ukrajině bylo zabito půl milionu ruských vojáků, tvrdí britská rozvědka

Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.

před 12 hodinami

Joe Biden

Během nechvalně známé debaty v roce 2024 jsem měla strach, že má mrtvici, přiznala Bidenova manželka

Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 15 hodinami

Bouřky

Počasí do konce týdne: Mohou se objevit i bouřky

Českou republiku čeká do konce týdne proměnlivý vývoj počasí. Zatímco v první polovině sledovaného období se budeme těšit ze slunečné oblohy bez deště, s příchodem víkendu začne mraků i srážek přibývat. Spolu s tím budou stoupat i teploty, které se před víkendem lokálně přiblíží až k tropické třicítce, přičemž závěr týdne přinese ojedinělé bouřky.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj poslal Trumpovi naléhavý dopis

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zaslal naléhavý dopis americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a Kongresu Spojených států, ve kterém žádá o okamžité dodávky střel typu PAC-3 pro obranné systémy Patriot. Tato nejnovější žádost přichází bezprostředně po ničivých ruských raketových útocích z uplynulého víkendu, které zasáhly Kyjev. Nálety si vyžádaly několik lidských životů a více než devadesát zraněných, přičemž Moskva otevřeně hrozí další vlnou bombardování ukrajinského hlavního města.

včera

Rusko by mohlo na NATO zaútočit do roka, obává se EU

Evropští bezpečnostní úředníci vyjadřují stále větší znepokojení nad tím, že by Ruská federace mohla v dohledné době rozšířit válečný konflikt i mimo území Ukrajiny. Podle zpravodajských informací má Moskva v úmyslu vyvolat novou vlnu eskalace, která by jí posloužila jako záminka pro vyhlášení další mobilizace vojsk a zároveň by vytvořila masivní tlak na Severoatlantickou alianci. Tyto obavy narůstají v kontextu probíhajícího jaderného cvičení v Bělorusku, stupňujících se hrozeb vůči pobaltským státům a obrovských lidských ztrát, které ruská armáda na bojišti denně zaznamenává, uvedl Wall Street Journal.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy