V Česku se rodí finanční ústava, ODS mluví o alibismu

Klub TOP 09 a Starostů by normy podpořil, pokud by se vláda zavázala ke snižování strukturálního deficitu o půl procenta ročně, zopakoval jeho předseda a exministr financí Miroslav Kalousek. Opoziční Úsvit zase žádá, aby finanční ústava obsahovala zákaz zvyšování daní.

"Co projednáváme, je zákon potřebný pro nezodpovědného ministra financí, který navyšuje dluh, a to se mě netýká," uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Odmítavě se k vládní předloze staví ODS. Podle Vladislava Vilímce jde jen o alibismus kabinetu a podle předsedy frakce Zbyňka Stanjury se schvaluje jenom nadpis. "Já tam tu rozpočtovou odpovědnost prostě nevidím," řekl.

Ústavní norma předpokládá taky zřízení tříčlenné Národní rozpočtové rady, která by sledovala vývoj hospodaření veřejných institucí a dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti a hodnotila by je. Podrobnosti potom stanoví prováděcí zákon. Pod normu by spadalo i hospodaření krajů a obcí.

Dřívější návrh z dob pravicové vlády Petra Nečase (ODS) počítal s kroky a opatřeními v několika pásmech již při dosažení výše dluhu 40 procent HDP.

Nynější prováděcí předloha předpokládá, že v případě dosažení dluhové hranice 55 procent HDP vláda schválí a předloží Sněmovně návrh a střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, které vedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Dále vláda dá poslancům návrhy vyrovnaných rozpočtů zdravotních pojišťoven a obce a kraje budou muset mít vyrovnané nebo přebytkové rozpočty. Budou ale existovat i výjimky. Pokud by veřejný dluh přesáhl 60 procent HDP, kabinet by musel navrhnout "opatření vedoucí ke snížení této výše".

V případě obcí a krajů by zadlužení nemělo podle návrhu přesáhnout 60 procent průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky.