Euro v Česku? Babiš ostře odmítl plány Zemana a Sobotky

Vláda v pondělí schválila koncepci politiky ČR v Evropské unii, která mimo jiné počítá s navozením debaty o přijetí eura. Termín vstupu do eurozóny by měl být stanoven před rokem 2020.

Za důvody svého nesouhlasu s přijetím eura v České republice před rokem 2018 Babiš označil příliš vysoké náklady takového kroku, negativní dopad na vývozce a hrozbu nesplácení řeckého dluhu. "Přijetí eura není na pořadu dne. Můžeme debatovat o tom, co je pozitivní a co je negativní, ale určitě se to nestane za úřadování této vlády," uvedl Babiš.

"Prezident a premiér to chtějí, já ale jen přihlížím, co se bude dít. Co se stane v eurozóně, když se zhroutí Řecko?," uvedl český ministr financí v rozhovoru. Aby mohlo Česko přijmout euro, muselo by podle Babiše předem vynaložit velké množství finančních prostředků. Národní banka by podle něj také přišla o svou nezávislost. "A velký problém představuje kurz. Dobrý kurz pro lidi by byl 22 (korun za euro). Ale dobrý kurz pro exportéry by byl 27," dodal Babiš.

Česko se stejně jako třeba Polsko či Maďarsko zavázaly k budoucímu přijetí eura při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Podle Financial Times je nadšeným příznivcem vstupu do eurozóny v České republice především prezident Miloš Zeman.

Nedávno předseda vlády Sobotka uvedl, že ohledně přijetí eura v Česku nezní otázka zda, ale pouze kdy. Už dříve ale označil rok 2020 za technicky nejbližší možný termín vstupu Česka do eurozóny.

Česká národní banka spolu s Ministerstvem financí doporučily prozatím nestanovovat cílové datum přijetí eura, a tudíž v roce 2015 neusilovat o vstup do kurzového mechanismu ERM II. Toto společné doporučení, které vychází z dokumentu „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou", přijala vláda na svém zasedání dne 15. prosince 2014.

Vývoj v posledních letech byl výrazně ovlivněn dopady světové finanční, hospodářské a následně evropské dluhové krize. Česká ekonomika přestala dohánět ekonomickou úroveň eurozóny, na druhou stranu však nyní vykazuje zvýšenou sladěnost hospodářského cyklu s eurozónou, uvedl server cnb.cz.

Došlo k postupné implementaci významných institucionálních změn ve fungování měnové unie. Tyto změny zásadním způsobem upravují podmínky a závazky plynoucí z případného členství České republiky v eurozóně. Podoba rámce fungování eurozóny se vlivem probíhajících změn vzdálila od stavu, který panoval v době, kdy Česká republika vstupovala do EU. Hlavní rysy nového uspořádání eurozóny jsou nyní již definovány jasněji.

Vlastní připravenost České republiky na přijetí eura se oproti předchozím letům zlepšila. Česká republika momentálně plní kritérium cenové stability, kritérium stavu veřejných financí i kritérium konvergence úrokových sazeb. Kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů ČR formálně neplní, neboť se tohoto mechanismu zatím neúčastní, a proto jej ani nelze vyhodnotit. Ve střednědobém výhledu budou pravděpodobně plněna všechna maastrichtská kritéria (vyjma účasti v ERM II).

"Aby však bylo v budoucnu plnění kritérií udržitelné a celková ekonomická připravenost na přijetí eura se dále zvýšila, je potřeba posílit fiskální rámec a soustředit se na plnění střednědobého rozpočtového cíle po roce 2015. Zároveň je vhodné posílit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí v souvislosti se stárnutím obyvatelstva. V neposlední řadě je také žádoucí přijmout opatření, která zvýší flexibilitu trhu práce a sníží administrativní překážky podnikání, "konstatovala ČNB na konci roku 2014.