Jak unikne rodič se dvěma dětmi chudobě? Studie OECD je alarmující

Česko má jednu z nejnižších minimálních mezd mezi zeměmi OECD, v roce 2013 jsme ji měli vůbec nejnižší v poměru k mediánu mzdy (tedy střední výši mzdy, polovina lidí bere víc a polovina méně). Zvýšení minimální mzdy na 9200 korun v lednu letošního roku nás sice posunulo o něco výše, ale stále jsme na chvostu, na čtvrtém místě od konce.

Studie OECD se mimo jiné zabývá právě srovnáním minimální a střední výše mezd. Organizace však vychází z údajů z roku 2013, kdy byla v Česku minimální mzda 8000 korun, tehdy byla 36 procent mediánu. Po dvojím zvýšením na současnou hodnotu 9200 korun, je 40 procent.

Kabinet Bohuslav Sobotky slíbil, že minimální příjem i nadále poroste a měl by vystoupat až na 40 procent průměrné mzdy. V tomto případě by podle portálu E15 brali lidé s minimálním výdělkem 48 procent střední mzdy.

Ze studie OECD vyplývá, že rodič samoživitel, který se stará o dvě děti, by musel pracovat za dva, aby se vymanil z hranice chudoby. Musel by totiž odpracovat přes 79 hodin týdně. Běžný pracovní týden je v Česku 40 hodin. Za námi pak jsou rodiče samoživitelé z Estonska (museli by odpracovat 60 hodin týdně), Řecka (59), Jižní Koree a Španělska (v obou zemích 58). Například samoživitelům od našich východních sousedům ze Slovenska stačí odpracovat jen 37 hodin týdně.

V Česku je také jedna z nejnižších minimálních mezd při přepočtu na paritu kupní síly (běžné náklady domacnosti). V roce 2013 byla u nás hrubá hodinová minimální mzda 3,19 dolaru (78,42 koruny), z evropských zemích jsou na tom hůře jen lidé Lotyšsko a Estonsko.

Česko není ani příliš atraktivní pro zaměstnavatele, mezi srovnávanými zeměmi OECD je má totiž čtvrté nejvyšší. Více odvádí v Estonsku, na Slovensku a Mexiku.