Srovnání středoevropských zemí: Jak lidé hodnotí ekonomiku a životní úroveň?

První otázka se týkala toho, jak respondenti vidí ekonomickou situaci své země. Ve všech středoevropských zemích respondenti hodnotí současnou ekonomickou situaci častěji negativně než pozitivně.

V případě České republiky, kde hodnocení dopadlo relativně nejlépe, podíl nepříznivého hodnocení dosahoval necelé třetiny (31 %), zatímco necelá čtvrtina (23 %) české veřejnosti hodnotila ekonomickou situaci ve své zemi naopak příznivě, takže rozdíl činil 8 procentních bodů.

Na druhém místě s nepatrným odstupem za Českou republikou skončilo Polsko, kde podíl nepříznivého hodnocení ekonomické situace mírně převýšil třetinu (35 %) a podíl pozitivního hodnocení se rovněž blížil jedné čtvrtině (24 %) s rozdílem 11 procentních bodů.

Maďaři a Slováci pak hodnotí ekonomickou situaci ve své zemi zřetelně hůře než Češi a Poláci, přičemž poněkud lépe vyznívá v případě občanů Maďarska. Při vzájemně podobném podílu příznivého hodnocení mírně převyšujícím jednu desetinu (12 % v Maďarsku, 13 % na Slovensku) mezi Maďary podíl kritického hodnocení ekonomické situace dosahoval dvou pětin (42 %), zatímco mezi Slováky to byla více než polovina (52 %). Ve všech zemích se přitom hodnocení ekonomické situace od počátku roku zlepšilo, nejvíce pak v Maďarsku, uvedl soc.cas.cz.

Očekávání budoucího ekonomického vývoje

V případě Polska a České republiky zřetelný a navzájem obdobně velký převis očekávaného zlepšení ekonomické situace nad předpokládaným zhoršením. U Poláků je přitom zaznamenaný rozdíl ve prospěch pozitivních očekávání nepatrně vyšší, ačkoli čeští občané očekávají zlepšení ekonomické situace ve své zemi poněkud častěji než Poláci (28 % oproti 24 %), protože zároveň s tím Češi poněkud častěji než Poláci očekávají rovněž zhoršení ekonomické situace (17 % oproti 11 %) a polská veřejnost častěji než její český protějšek nepředpokládá žádnou změnu ekonomické situace (54 % oproti 48 %).

V případě Maďarska a Slovenska naopak mírně převažují negativní očekávání nad pozitivními, když v obou zemích shodně téměř pětina (19 %) lidí předpokládá zlepšení ekonomické situace a téměř čtvrtina (23 %) v případě Maďarska a rovná čtvrtina (25 %) na Slovensku očekává její zhoršení. Ve všech zemích se přitom očekávání v tomto směru od počátku roku zlepšila, v případě ČR a v menší míře i Slovenska je zlepšování očekávání vývoje ekonomické situace v zemi soustavným trendem v průběhu posledních dvou až tří let.

Materiální životní podmínky svých domácností?

V Polsku a v ČR je lidé hodnotí výrazně častěji kladně než záporně, přičemž Poláci jsou ve svých vyjádřeních poněkud optimističtější než Češi. V Polsku dosáhl podíl pozitivního hodnocení materiálních životních podmínek úrovně více než dvou pětin (45 %), zatímco negativní hodnocení bylo lehce nad úrovní jedné desetiny (12 %).

Mezi českými občany pozitivní vyjádření uvedly přibližně dvě pětiny (41 %) a podíl negativních vyjádření činil necelou pětinu (18 %).

Na Slovensku tentokrát pozitivní hodnocení nepatrně převážilo nad negativním, když více než čtvrtina (27 %) slovenských respondentů hodnotí materiální životní podmínky své domácnosti příznivě, zatímco negativní hodnocení bylo přesně na úrovni jedné čtvrtiny (25 %). Nejskeptičtější pohled na materiální životní podmínky svých domácností mají, a to v celém období našeho měření od roku 1999 v podstatě trvale, obyvatelé Maďarska, kde pouze necelá pětina (19 %) vidí situaci svých domácností kladně a téměř třetina (32 %) naopak záporně.