Běžný účet platební bilance v srpnu snížil schodek na 744 miliard

"Je to nad očekávání dobrý výsledek ve srovnání se všemi předchozími srovnatelnými srpnovými výsledky od roku 2008," míní analytik ČSOB Petr Dufek. Oproti očekávání je podle něj deficit běžného účtu nižší především v důsledku nízkých vyplacených dividend ve firmách pod zahraniční kontrolou. V srpnu byly vyplaceny dividendy za deset miliard korun.

V srpnu byly vyplaceny dividendy za deset miliard korun. Aktivum bilance zboží a služeb dosáhlo 12 miliard Kč. V prvotních a druhotných důchodech je zahrnuto aktivní saldo převodů z rozpočtu EU do ČR 5,8 miliardy korun. Na kapitálovém účtu jsou zahrnuty příjmy z rozpočtu EU 2,2 miliardy korun.

Saldo toků kapitálu na finančním účtu bylo téměř vyrovnané. Saldo odlivu přímých zahraničních investic bylo 19,3 miliardy korun, saldo přílivu portfoliových investic 15,1 miliardy korun. Saldo ostatních investic vykázalo příliv kapitálu 115 miliard korun.

Příliv kapitálu byl podle ČNB ovlivněn především zvýšením krátkodobých pasiv a snížením krátkodobých aktiv bankovního sektoru vůči zahraničí.

"Vývoj vnější rovnováhy české ekonomiky je zdravý," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Běžný účet platební bilance České republiky za celý letošní rok má podle něj namířeno k přebytku přinejmenším na úrovní jednoho procenta HDP.

ČNB se také vyjádřila k vývoji inflace. Podle údajů z 9. října vzrostla cenová hladina v září 2015 meziročně o 0,4 %. "Celková meziroční inflace byla v září o 0,2 procentního bodu pod prognózou ČNB. Odchylka od prognózy se tak oproti minulému měsíci zmenšila. Na této odchylce se přitom v září nejvíce podílely ceny pohonných hmot, v jejichž vývoji se odrazil nedávný pokles cen ropy. Ceny potravin (včetně nápojů a tabáku) se v září – po srpnovém lehkém meziročním poklesu – vrátily k růstu, který však byl nadále mírně nižší, než ČNB očekávala," uvedl server cnb.cz.

Podle stávající prognózy ČNB celková i měnověpolitická inflace do začátku příštího roku vzrostou. Poté však dočasně zvolní, a na horizontu měnové politiky se tak budou nadále pohybovat pod 2% cílem, v jehož blízkosti se budou nacházet až v roce 2017. Celkové nákladové tlaky na růst spotřebitelských cen se budou zvyšovat jen postupně, když protiinflační působení dovozních cen odrážející propad světových cen ropy, utlumený cenový vývoj v eurozóně a nedávné posílení koruny vůči euru odezní až v polovině roku 2016.